dnes je 21.5.2024

Input:

Změny ve výpočtu srážek ze mzdy od 1. 1. 2020 a některé změny v insolvenčním zákonu v r. 2019

3.2.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

2020.03.02
Změny ve výpočtu srážek ze mzdy od 1. 1. 2020 a některé změny v insolvenčním zákonu v r. 2019

Ing. Růžena Klímová

S účinností od 1. 1. 2020 dochází ke zvýšení nezabavitelné částky, která musí být povinnému vyplacena při provádění exekučních srážek z jeho mzdy, a to podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., o způsobu výpočtu základní částky, která nesmí být povinnému sražena z měsíční mzdy při výkonu rozhodnutí, a o stanovení částky, nad kterou je mzda postižitelná srážkami bez omezení.

Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena:

  • ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 3 410 Kč,

  • z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.

Nařízením vlády č. 349/2019 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2020 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, se zvyšuje částka na bydlení na 6 502 Kč.

Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, činí dvojnásobek součtu částky životního minima a shora uvedených nákladů na bydlení: 2 x (3  410 + 6 502) = 19 824 Kč. Nejvyšší výše třetin činí 6 608 Kč (19 824 : 3 = 6 608 Kč). Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3 ze součtu částky životního minima a normativních nákladů na bydlení  jednotlivce (3 410 + 6 502) x 2/3 = 6 608 Kč. Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné, činí ¼ z částky 6 608 Kč, tj. 1 652 Kč (dále jen dílčí nezabavitelná částka).

Při výpočtu nezabavitelné částky se započte tato dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje § 910 zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník (dále jen "NOZ"). Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní a jak tomu je u studentů – pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění.

Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení č. 595/2006 Sb. se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé (rodiče) společně vyživují, se započítává dílčí nezabavitelná částka každému manželovi (rodiči) zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů (rodičů). Dílčí nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045 NOZ, a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky, nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem. V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte.

Od 1. 1. 2014 není zaměstnavatel povinen žádné srážky na základě dohody uzavřené mezi zaměstnancem a třetí stranou provádět, pokud k nim nedal předem souhlas. To platí i pro dohodu o úhradě výživného.

Součet dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru v případě, kdy nezabavitelná částka není celé číslo. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru, není-li určena číslem celým.

Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka zvyšuje. Protože ke zvýšení normativních nákladů na bydlení dochází k 1. 1. 2020, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2020, tedy ve výplatním termínu v únoru 2020. Změnou občanského soudního řádu v ustanovení § 299 OSŘ (viz zákon č. 164/2015 Sb.) se za mzdu považuje i odměna z dohody o provedení práce. Je proto nutné, aby při vzniku každého pracovněprávního vztahu zaměstnavatel zjistil, zda nový zaměstnanec nemá exekuční srážky.

Příklad č. 1

Zaměstnanec je rozvedený a na základě dohody platí výživné na 3 děti z předchozího manželství. S novou přítelkyní, s níž žije ve společné domácnosti, se stará o její 2 děti. V případě exekuční srážky bude činit nezabavitelná částka 6 608 + (3 x 1 652) = 11 564 Kč.

Do  nezabavitelné částky se započte výživné na jeho 3 vlastní děti, jimž poskytuje výživné dobrovolně na základě dohody rodičů. Jeho vlastní děti by se započetly i v případě, že by výživné určil soud. Nutno vždy rozlišovat, zda byla nařízena exekuce na výživné ve prospěch dítěte nebo soud pouze stanovil výši výživného na základě žádosti jednoho z rodičů.

Protože zaměstnavatel nedal předem souhlas s prováděním dohody o úhradě výživného, musí zaměstnanec zasílat výživné sám, což může jeho příjem velmi ohrozit, bude-li nařízena přednostní exekuční srážka. Při přednostní exekuci mu zůstane pouze třetí třetina a nezabavitelná částka. Uhradí-li z tohoto zbytku výživné sám, nezbude mu v podstatě téměř nic.

Do konce roku 2013 byl zaměstnavatel povinen takovou dohodu plně respektovat, a to i v případě, že bude plátci mzdy předložena v budoucnu (viz § 551 zákona č. 40/1964 Sb., starý občanský zákoník, a přechodná a závěrečná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., nový občanský zákoník.) Od roku 2014 má zaměstnavatel právo takovou dohodu odmítnout, pokud byla dohoda rodičů o úhradě výživného uzavřena až po 31. 12. 2013.

POSTUP PŘI VÝPOČTU EXEKUČNÍCH SRÁŽEK A SRÁŽEK NA ZÁKLADĚ DOHODY

Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka. Nezabavitelná částka se uplatní pouze jednou v měsíci, a to u prvního plátce, případně u plátce určeného soudem. U dalších plátců se k nezabavitelné částce nepřihlíží, pokud soud nebo jiný správní orgán neurčí každému plátci, kolik z nezabavitelné částky uplatní každý z nich.

Zbytek čisté mzdy se porovná s částkou, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení, tj., od 1. 1. 2020 se porovná s  částkou 19 824 Kč. Pokud je však zbytek čisté mzdy roven částce 19 824 Kč, nebo je nižší než částka 19 824 Kč, sníží se tento zbytek na číslo dělitelné třemi a vypočítají se třetiny. Nejvyšší výše třetiny činí v r. 2020: 19 824 : 3 = 6 608 Kč.

První třetina je určena k vydobytí pohledávek přednostních i nepřednostních podle svého pořadí, druhá třetina je určena k vydobytí přednostních pohledávek, a pokud má dlužník jen nepřednostní pohledávky, vyplatí se druhá třetina dlužníkovi. Třetí třetina se vyplatí vždy dlužníkovi.

Bez omezení se srazí zbytek čisté mzdy přesahující částku, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez omezení, tj. nad částku 19 824 Kč. Jde o plně zabavitelnou část zbytku čisté mzdy. Tato částka se nejprve připočítává ke druhé třetině, aby došlo k přednostní úhradě přednostních pohledávek. Pokud však dlužník nemá přednostní pohledávky, použije se tato plně zabavitelná částka na krytí nepřednostních pohledávek.

Příklad č. 2

Čistá mzda činí 29 995 Kč. Zaměstnanec je ženatý a má 1 dítě (s manželkou se jedná o 2 vyživované osoby). Nezabavitelná částka činí: 6 608 + (2 x 1 652) = 9 912 Kč. Je nařízena přednostní exekuce ve výši 100 770 Kč, která byla doručena do datové schránky dne 15. 5. 2019. Nepřednostní exekuce ve výši 28  000 Kč byla doručena již v r. 2018, ale doposud z ní nebylo nic sraženo, protože zaměstnanec měl nízké příjmy, z nichž nebylo možné nic srazit.

Čistá mzda snížená o nezabavitelnou částku: 29 995 – 9 912 = 20 083 Kč

Část mzdy zabavitelná bez omezení: .20 083 – 19 824 = 259 Kč

Výše třetin: 19 824 : 3 = 6 608 Kč

Z první třetiny bude uhrazena část nepřednostní pohledávky ve výši 6 608 Kč, protože má dřívější pořadí než přednostní pohledávka. V dalších měsících se bude uhrazovat zbytek. Ke druhé třetině se přičte část mzdy zabavitelné bez omezení 6 608 + 259 = 6 867 Kč a uhradí se přednostní pohledávka ve výši 6 867Kč. Zaměstnanci se vyplatí 6 608 (třetí třetina) +

Nahrávám...
Nahrávám...