dnes je 21.11.2024

Input:

§ 103 ZP Povinnosti zaměstnavatele

14.7.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 20 minut

2.5.103
§ 103 ZP Povinnosti zaměstnavatele

JUDr. Anna Janáková

Úplné znění

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 4a a 363 – možnost odchýlení se od zákonné právní úpravy

    • § 32 a 36 – vstupní lékařské prohlídky a vznik pracovního poměru

    • § 94 odst. 2 – pracovnělékařské prohlídky zaměstnanců pracujících v noci

    • § 108 odst. 5 – každoroční prověrky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

    • § 238 a násl. – pracovní podmínky zaměstnankyň

    • § 244 a násl. – pracovní podmínky mladistvých zaměstnanců

    • § 247 – pracovnělékařské prohlídky mladistvých

    • § 308 a 309 – agenturní zaměstnávání

    • § 349 – výklad některých pojmů

  • Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

    • § 7 odst. 4 – evidence o kontrolovaných pásmech a zaměstnancích

    • § 7 odst. 5 – zákaz kouření v kontrolovaných pásmech

    • § 8 – zákaz výkonu některých prací

  • Vyhláška č. 180/2015 Sb., o pracích a pracovištích, které jsou zakázány těhotným zaměstnankyním, zaměstnankyním, které kojí, a zaměstnankyním-matkám do konce devátého měsíce po porodu, o pracích a pracovištích, které jsou zakázány mladistvým zaměstnancům, a o podmínkách, za nichž mohou mladiství zaměstnanci výjimečně tyto práce konat z důvodu přípravy na povolání (vyhláška o zakázaných pracích a pracovištích)

  • Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 19 a násl. – činnosti epidemiologicky závažné

    • § 37–40 – kategorizace prací, rizikové práce a jejich evidence

    • § 82 odst. 2 písm. e) – oprávnění krajské hygienické stanice stanovit zaměstnavateli lékařské prohlídky po skončení rizikové práce vykonávané na jeho pracovištích (následné prohlídky)

    • § 92h – přestupek na úseku ochrany zdraví při práci a zajištění pracovnělékařských služeb

  • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 17 a 30 - přestupky na úseku bezpečnosti práce

  • Vyhláška č. 432/2003 Sb., kterou se stanoví podmínky pro zařazování prací do kategorií, limitní hodnoty ukazatelů biologických expozičních testů, podmínky odběru biologického materiálu pro provádění biologických expozičních testů a náležitosti hlášení prací s azbestem a biologickými činiteli, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů

    • § 55 – povinnosti zaměstnavatele vůči poskytovateli pracovnělékařských služeb, ohledně zařazování zaměstnanců k práci, ohledně žádosti o pracovnělékařskou prohlídku, ohledně mimořádných prohlídek

    • § 59 – posuzování zdravotní způsobilosti k práci

    • § 58 a 59 odst. 2 a § 98 – finanční úhrada pracovnělékařských služeb zaměstnavatelem, přechodné období pro nahrazení závodní preventivní péče pracovnělékařským službami

    • § 60 – zmocnění k vydání prováděcího předpisu ohledně postupů při zajišťování pracovnělékařských prohlídek, jejich druhů, četnosti a obsahu, obsah dokumentace o pracovnělékařských službách, náležitosti žádosti o provedení pracovnělékařské prohlídky a posouzení zdravotní způsobilosti k práci, náležitosti lékařského posudku ve vztahu k posuzované činnosti

  • Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách (vyhláška o pracovnělékařských službách některých druzích posudkové péče)

  • Vyhláška č. 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů

    • § 84–86 – zdravotní způsobilost k řízení motorových vozidel

    • § 87–89 – pravidelné lékařské prohlídky

  • Vyhláška č. 277/2004 Sb., o zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel, ve znění pozdějších předpisů

  • Nařízení vlády č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků

  • Vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 65/2017 Sb., o ochraně před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších předpisů

    • § 8 – zákaz kouření a zákaz používání elektronických cigaret

    • Vyhláška č. 537/2006 Sb., o očkování proti infekčním nemocem, ve znění pozdějších předpisů

      • § 17 – podmínky, za kterých smějí být fyzické osoby zařazeny na pracoviště s vyšším rizikem vzniku infekčního onemocnění

    • Zákon č. 116/2020 Sb., o náhradě újmy způsobené povinným očkováním

Zakázané práce

Povinnosti stanovené zaměstnavateli tímto ustanovením směřují především přímo vůči zaměstnancům nebo některým skupinám zaměstnanců. Většinu povinností zde uvedených může zaměstnavatel aplikovat přímo, některé za využití zvláštních a prováděcích právních předpisů.

Právní předpisy zakazují výkon takových prací, u kterých je prokázáno, že ohrožují život a zdraví zaměstnanců. V právním řádu jsou tři skupiny těchto prací:

  1. Práce zakázané všem zaměstnancům. Jejich výčet a podmínky, za kterých se připouští výjimky z tohoto zákazu, stanoví § 8 zákona č. 309/2006 Sb. Jedná se především o práce s chemickými látkami, které jsou karcinogenní.
  2. Práce zakázané zaměstnankyním, zaměstnankyním v souvislosti s těhotenstvím, mateřstvím, kojením a péčí o dítě.
  3. Práce zakázané mladistvým.

Práce uvedené v posledních dvou skupinách zakazuje zejména § 238 a násl. ZP a § 244 a násl. ZP a podrobnosti stanoví vyhláška č. 180/2015 Sb.

Vedle shora uvedených obecných zákazů prací je zaměstnavatel povinen respektovat také individuální zákazy práce, např. když zaměstnankyně není podle lékařského posudku pro určité práce zdravotně způsobilá (§ 238 odst. 2 ZP).

Zdravotní způsobilost k práci

Zdravotní způsobilost k práci se posuzuje na základě zjištění zdravotního stavu zaměstnance při pracovnělékařské prohlídce a na základě znalosti požadavků, jež na něho klade práce. Pracovnělékařské prohlídky vykonávají především poskytovatelé pracovnělékařských služeb (PLS), s nimiž má zaměstnavatel uzavřenou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb. Zákon o specifických zdravotních službách připouští zajištění pracovnělékařských prohlídek zaměstnavatelem u prací zařazených do kategorie jedna a nejsou-li pro jejich výkon podmínky stanoveny vyhláškou č. 79/2013 Sb. nebo jinými právními předpisy, u registrujícího poskytovatele zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání. Zákon o specifických zdravotních službách dále umožňuje, aby zaměstnavatel, který má oprávnění k poskytování zdravotních služeb, zajišťoval pracovnělékařské služby svými odborně způsobilými zaměstnanci, aby smluvní poskytovatel na základě písemného ujednání se zaměstnavatelem zajišťoval některou součást pracovnělékařských služeb prostřednictvím pověřeného poskytovatele, a dále aby agentura práce mohla zajistit pracovnělékařské služby prostřednictvím poskytovatele PLS uživatele, na základě podmínek stanovených v písemné dohodě o přidělení zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele.

Závěry vyplývající z pracovnělékařské prohlídky týkající se vztahu k práci jsou obsahem lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci, který vydává poskytovatel pracovnělékařských služeb, u něhož byla pracovnělékařská prohlídka vykonána. Lékařský posudek musí splňovat náležitosti stanovené zákonem č. 373/2011 Sb. a vyhláškami č. 98/2012 Sb. a č. 79/2013 Sb. Jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel mohou podat návrh na přezkoumání lékařského posudku, mají-li za to, že je nesprávný. Postup a lhůty ohledně přezkoumání lékařského posudku a podmínky vzdání se práva na přezkoumání lékařského posudku stanoví zákon č. 373/2011 Sb.

Zaměstnavatel je povinen při zařazování zaměstnanců k práci postupovat podle závěrů lékařských posudků o jejich zdravotní způsobilosti k práci. Zaměstnavatel má právo vyslat zaměstnance na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o zdravotní způsobilosti zaměstnance k práci a v dalších případech stanovených zákonem č. 373/2011 Sb. a vyhláškou č. 79/2013 Sb.

Kategorie práce

Práce se zařazují do čtyř kategorií, a to podle míry výskytu faktorů, které mohou ovlivnit zdraví zaměstnanců a jejich rizikovost pro zdraví. Zařazení práce do kategorie vyjadřuje souhrnné hodnocení úrovně zátěže faktory rozhodujícími ze zdravotního hlediska o kvalitě pracovních podmínek. Práce v kategorii čtvrté představují nejvyšší zátěž, práce v kategorii první představují zátěž nejnižší. Práce do kategorie čtvrté a třetí zařazuje na žádost zaměstnavatele příslušný orgán ochrany veřejného zdraví; práce do kategorie druhé zařazuje zaměstnavatel; práce, které nebyly takto zařazeny, se považují za práce kategorie první.

Práce zařazené do kategorie třetí a čtvrté jsou pracemi rizikovými. Pokud tak orgán ochrany veřejného zdraví rozhodne (na žádost zaměstnavatele nebo z moci úřední), pak i práce kategorie druhé může být prací rizikovou.

Pracovnělékařské služby

Pracovnělékařské služby jsou podle zákona č. 373/2011 Sb. zdravotní služby preventivní, jejichž součástí je:

  • hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců,

  • provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu zaměstnanců za účelem posuzování jejich zdravotní způsobilosti k práci,

  • poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací,

  • školení v poskytování první pomoci a

  • pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo služby.

Zaměstnavatel zajišťuje pracovnělékařské služby pro zaměstnance a osoby ucházející se o zaměstnání za podmínek stanovených zákonem o specifických zdravotních službách u poskytovatele pracovnělékařských služeb.

Poskytovatel pracovnělékařských služeb

Poskytovatelem pracovnělékařských služeb je poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo poskytovatel v oboru pracovní lékařství. Zaměstnavatel je povinen uzavřít s poskytovatelem pracovnělékařských služeb písemnou smlouvu o poskytování pracovnělékařských služeb a dále je povinen umožnit osobám pověřeným poskytovatelem pracovnělékařských služeb vstup na pracoviště a poskytnout jim potřebné informace k hodnocení a prevenci rizik, předložit jim technickou dokumentaci strojů a zařízení, vést dokumentaci o pracovnělékařských službách a další. Poskytovatel pracovnělékařských služeb je povinen zejména provádět pracovnělékařské prohlídky, vydávat lékařské posudky o zdravotní způsobilosti k práci, provádět pravidelný dohled na pracovištích a nad pracemi, informovat zaměstnance a zaměstnavatele o možném vlivu faktorů pracovních podmínek na zdraví zaměstnanců, spolupracovat se zaměstnavatelem, zaměstnanci a jejich zástupci, s odborně způsobilými osobami, vést dokumentaci o poskytnutých pracovnělékařských službách zaměstnavateli, oznamovat závažné a opakující se skutečnosti negativně ovlivňující BOZP a další.

Pracovnělékařské prohlídky

Pracovnělékařské prohlídky jsou vstupní, periodické, mimořádné, výstupní a následné. Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci se vydává jen u prohlídek vstupních, periodických a mimořádných. Na základě prohlídky výstupní se vydává potvrzení o provedené výstupní prohlídce. Ohledně provedené následné prohlídky se lékařský posudek o zdravotní způsobilosti ani potvrzení nevydávají.

Podle zákona o specifických zdravotních službách se osoba ucházející se o zaměstnání považuje za zdravotně nezpůsobilou, pokud se před vznikem pracovněprávního vztahu nepodrobí vstupní lékařské prohlídce.

Druhy, frekvenci a obsah pracovnělékařských prohlídek stanoví:

  1. obecně vyhláška č. 79/2013 Sb., o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče, a
  2. specificky příloha č. 2 vyhlášky č. 79/2013 Sb. a jiné právní předpisy pro specifické
Nahrávám...
Nahrávám...