č. 1936/2009 Sb. NSS, Daňové řízení: provedení důkazů získaných v trestním řízení; zásada bezprostřednosti dokazování
č. 1936/2009 Sb. NSS
Daňové řízení: provedení důkazů získaných v trestním řízení; zásada bezprostřednosti dokazování
k § 31 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákonů č. 35/1993 Sb., č. 85/1994 Sb., č. 218/2000 S., č. 367/2000 Sb. a č. 492/2000 Sb. (v textu jen daňový řád, d. ř.)
k § 33 odst. 1, § 89 odst. 2 a § 90 a násl. trestního řádu, ve znění zákonů č. 57/1965 Sb., č. 59/1965 Sb., 178/1990 Sb., č. 558/1991 Sb., č. 283/1993 Sb. a č. 292/1993 Sb.
I. Výslech obviněného (§ 90 - § 95 trestního řádu) patří mezi důkazní prostředky (§ 89 odst. 2 trestního řádu), současně je však prostředkem jeho vlastní obhajoby (§33 odst. 1 trestního řádu). Obviněný ve své výpovědi může uvádět i nepravdu. To může zásadním způsobem ovlivnit důkazní hodnotu protokolu o výpovědi obviněného pro účely daňového řízení (§ 31 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků).
II. Provedení důkazu listinou zachycující výpověď osoby v trestním řízení (§ 31 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků), pokud výpověď téže osoby nemohla být opětovně provedena v řízení daňovém, je omezením zásady bezprostřednosti dokazování. Není proto možné, aby takovýto důkaz, mající svůj původ v trestním řízení, byl jediným rozhodujícím důkazem, kterým by správce daně unesl své důkazní břemeno zpochybňující účetnictví daňového subjektu.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2009, čj. 1 Afs 19/2009-57)
Prejudikatura: č. 741/2006 Sb. NSS, č. 1572/2008 Sb. NSS, č. 1702/2008 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 134/2002 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 232/02); rozsudky Soudního dvora ES ze dne 27. 9. 2007 Twoh International BV(C- 84/05, Sb. rozh. s. I-7897), a ze dne 11. 5. 2006 Federation of Technological Industries (C-384/04, Sb. rozh. s. I-4191).
Věc: Společnost s ručením omezeným RACING TEAM proti Finančnímu ředitelství v Hradci Králové o daň z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalobkyně.
Žalobkyně si v zdaňovacím období 4. čtvrtletí 2003 uplatnila v daňovém přiznání k dani z přidané hodnoty (DPH) nárok na odpočet v celkové výši 134 200 Kč na základě faktury vystavené společnosti PEL-TRADE, s. r. o., jako zprostředkovatelem reklamy. Předmětem plnění byl návrh a umístění reklamy v časopise. Správce daně obdržel v průběhu daňové kontroly písemnosti obsahující skutečnosti zjištěné Policii ČR a místně příslušnými finančními úřady v souvislosti s činností osob, které jednaly jménem společnosti PEL-TRADE. Z výpovědí těchto osob na Policii ČR v rámci přípravného řízení trestního a dalších důkazních materiálů (mj. odposlechů telefonních hovorů) bylo zjištěno, že zástupci společnosti PEL-TRADE mimo nabídku vystavování tzv. fiktivních faktur nabízeli potencionálním odběratelům jako zprostředkovatelé možnost vystavit faktury za reklamu, a to za situace, kdy částka fakturovaná společností PEL-TRADE jako zprostředkovatelem reklamy byla mnohonásobně navýšena proti ceně, která byla skutečně zaplacena. Správce daně v průběhu kontroly zjistil, že skutečné náklady na zveřejnění reklamy byly mnohonásobně nižší, než bylo žalobkyni fakturováno společností PEL-TRADE, a proto…