§ 21-22 ZNP - Redukce denního vyměřovacího základu

2.4.3.21

§ 21–22 ZNP – Redukce denního vyměřovacího základu

JUDr. Jan Přib

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění

  • § 18-19 – stanovení denního vyměřovacího základu

  • § 20 – úhrnný denní vyměřovací základ

  • § 48 odst. 3 – maximum vypočtené z denního vyměřovacího základu ve výši třetí redukční hranice

• Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění

  • § 17 – všeobecný vyměřovací základ a přepočítací koeficient

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce

  • § 192 odst. 2 – úprava průměrného výdělku v návaznosti na redukční hranice podle zákona o nemocenském pojištění

• Nařízení vlády č. 286/2023 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2024, základní výměry důchodu stanovené pro rok 2024 a částky zvýšení za vychované dítě pro rok 2024 a o zvýšení důchodů v roce 2024

• Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí č. 313/2023 Sb., kterým se vyhlašuje pro účely nemocenského pojištění výše redukčních hranic pro úpravu denního vyměřovacího základu platných v roce 2024

Komentář

Redukční hranice se stanoví pro každý jednotlivý kalendářní rok prostřednictvím parametrů důchodového pojištění, tj. všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu (v následujícím kalendářním roce budou redukční hranice vždy vyšší než v předchozím kalendářním roce).

Pro rok 2024 platí tyto redukční hranice:

• první redukční hranice činí 1 466 Kč,

• druhá redukční hranice činí 2 199 Kč,

• třetí redukční hranice činí 4 397 Kč.

Pro rok 2023 platily tyto redukční hranice:

• první redukční hranice činí 1 345 Kč,

• druhá redukční hranice činí 2 017 Kč,

• třetí redukční hranice činí 4 033 Kč.

V roce 2024 může vlivem redukčních hranic činit denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného nejvýše 2 419 Kč a pro výpočet peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství nejvýše 2 566 Kč.

Redukční hranice se používají též pro účely úpravy průměrného výdělku, z něhož se vypočítává náhrada mzdy nebo platu v období prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény podle § 192 odst. 2 ZP; podle tohoto ustanovení se pro účely stanovení této náhrady mzdy nebo platu zjištěný průměrný výdělek upraví stejným způsobem, jakým se upravuje denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského z nemocenského pojištění, s tím, že pro účely této úpravy se příslušná redukční hranice stanovená pro účely nemocenského pojištění vynásobí koeficientem 0,175 a poté zaokrouhlí na haléře směrem nahoru. Výpočtem vycházejí pro rok 2024 tyto hranice pro úpravu průměrného výdělku:

• první hranice činí 256,55 Kč,

• druhá hranice činí 384,83 Kč,

• třetí hranice činí 769,48 Kč.

Denní vyměřovací základ pro výpočet nemocenského, ošetřovného a dlouhodobého ošetřovného se omezuje vždy (do částky první redukční hranice se počítá 90 %), zatímco denní vyměřovací základ pro výpočet peněžité pomoci v mateřství, otcovské a vyrovnávacího příspěvku v těhotenství a mateřství se omezuje jen tehdy, přesahuje-li částku první redukční hranice (do částky první redukční hranice se počítá 100 %).

Denní vyměřovací základ se vypočítává s přesností na dvě platná desetinná místa a rovněž částky v jednotlivých pásmech redukčních hranic se zaokrouhlují na dvě platná desetinná místa; na celé koruny směrem nahoru se pak zaokrouhluje až celkový výsledek.

Dále platí zásada o přepočtu dávek přecházejících z jednoho…