§ 212 ZP Výměra dovolené

2.9.212

§ 212 ZP Výměra dovolené

JUDr. Věra Bognárová

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 4a – možnost odchylné úpravy

  • § 16 – zákaz diskriminace a rovné podmínky

  • § 22 – kolektivní smlouva

  • § 109 odst. 3 – zaměstnavatelé poskytující za výkon práce plat

  • § 305 – vnitřní předpis

  • § 350a – definice pojmu týdne

  • § 363 – ustanovení, kterými se zpracovávají předpisy ES, od kterých není možné se odchýlit

• Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů

• Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů

• Nařízení vlády č. 589/2006 Sb., kterým se stanoví odchylná úprava pracovní doby a doby odpočinku zaměstnanců v dopravě, ve znění pozdějších předpisů

  • § 15 – dovolená zaměstnanců drážní dopravy

 NahoruVýměra dovolené

Výměra dovolené je zákoníkem práce stanovena v souladu s evropskou směrnicí (2003/88/ES) v týdnech. Definice týdne pro pracovněprávní vztahy je uvedena v § 350a ZP a rozumí se jím sedm po sobě následujících kalendářních dnů. Výměra dovolené je stanovena podle toho, o jakého zaměstnavatele se jedná, případně jakou práci zaměstnanec vykonává.

Ačkoliv je od 1. 1. 2021 změněna koncepce vzniku práva na dovolenou v závislosti na odpracované délce pracovní doby (ať již stanovené podle § 79 ZP, nebo sjednané kratší podle § 80 ZP), nemění se zákoníkem práce upravená výměra dovolené ani jednotka týdne, v níž je výměra dovolené určována.

Výměra dovolené:

1. Minimální výměra dovolené pro zaměstnance, kteří nejsou uvedeni v dalších písmenech, činí 4 týdny. Výměra je minimální, to plyne z formulace uvedené v § 212 odst. 1 ZP, že činí "nejméně" čtyři týdny. Zaměstnavatelé proto mohou výměru dovolené navyšovat (prodlužovat). K navýšení dochází především v kolektivní smlouvě, to platí pro zaměstnavatele, u nichž působí odborová organizace a sjednává se kolektivní smlouva, která obsahuje ujednání o navýšení pracovněprávních plnění. U zaměstnavatele, u kterého odborová organizace nepůsobí, se pracovněprávní plnění mohou navyšovat ve vnitřním předpisu. Vnitřní předpis vydává zaměstnavatel sám ze svého rozhodnutí. Prodlužovat je možné dovolenou o dny anebo týdny. Dovolená může být prodloužena pouze některým skupinám zaměstnanců. Zaměstnavatel okruh zaměstnanců, kterých se prodloužení bude týkat, musí věcně zdůvodnit. Výběr nesmí být založen na diskriminačních hlediscích jako jsou věk, pohlaví, zdravotní stav atd., viz antidiskriminační zákon č. 198/2009 Sb. Dojde-li k prodloužení dovolené navýšením minimální výměry upravené v § 212 odst. 1 ZP, počítá se z tohoto navýšeného práva i poměrná část dovolené, která činí za každou odpracovanou stanovenou týdenní pracovní dobu nebo kratší týdenní pracovní dobu v příslušném kalendářním roce jednu dvaapadesátinu stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby vynásobenou výměrou dovolené, na kterou má zaměstnanec v příslušném kalendářním roce právo. Prodloužení dovolené nelze zaměňovat s poskytováním pracovního volna z důvodu překážek v práci, kdy zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům pracovní volno při existenci určitých, v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu stanovených skutečností. Dovolená je volno, které slouží k odpočinku zaměstnance a je zcela na úvaze zaměstnance, co v této době bude činit. V době pracovního volna poskytnutého z důvodu překážek v práci musí pracovní volno využít k této překážce.
2. Výměra dovolené zaměstnanců zaměstnavatelů uvedených v § 109 odst. 3 ZP činí 5 týdnů v kalendářním roce. Jedná se o zaměstnavatele, kterým je stát, územní samosprávný celek, státní fond, příspěvková organizace, školská právnická osoba zřízená ministerstvem školství nebo krajem či obcí a regionální rada regionu soudržnosti. Dovolená těchto zaměstnanců se již nemůže navyšovat a pro tyto zaměstnance se jedná o přímo zákoníkem práce stanovenou výměru.
3. Výměra dovolené pedagogických pracovníků a akademických pracovníků vysokých škol činí 8 týdnů. Pedagogickým pracovníkem je zaměstnanec, jehož definice je uvedena v § 2 zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících, pojem akademického pracovníka vysoké školy upravuje zákon o vysokých školách. Ani tuto výměru dovolené nelze navyšovat, pro uvedené zaměstnance je maximální.

 NahoruZměna délky stanovené týdenní pracovní doby

Právo na dovolenou se zjišťuje za odbobí kalendářního roku, tj. od 1. 1. do 31. 12. Dochází-li u zaměstnance v průběhu tohoto kalendářního roku, za který se právo na dovolenou zjišťuje, ke změně délky stanovené týdenní pracovní doby nebo kratší týdenní pracovní doby, postupuje se při zjištění práva na dovolenou tak, že se právo na dovolenou zjišťuje v každém období se stejnou délkou pracovní doby samostatně a následně se výsledná délka dovolené sečte. Jedná se však výhradně o způsob zjišťování práva na dovolenou a její délky. Při čerpání dovolené se již bez ohledu na to, v jakém z těchto období je dovolená čerpána, postupuje tak, že se za každou hodinu pracovní doby, kdy je dovolená čerpána, odečítá hodina vzniklého práva na dovolenou. V tomto způsobu čerpání dovolené je ale založen určitý princip nerovnosti. K tomu dojde např. v případě, že zaměstnanec má nejprve sjednánu kratší pracovní dobu např. v rozsahu 30 hodin v týdnu, a od 1. 7. daného roku přejde na stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin týdně (tzv. "plnou"). Za dobu prvních 6 měsíců od 1. 1. do 30.…