č. 2523/2012 Sb. NSS, Mezinárodní ochrana: vylučující klauzule; činy v rozporu se zásadami a cíli OSN
č. 2523/2012 Sb. NSS
Mezinárodní ochrana: vylučující klauzule; činy v rozporu se zásadami a cíli OSN
k § 15a odst. 1 písm. c) a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (zákon o azylu)
k čl. 17 odst. 1 písm. c) směrnice Rady 2004/83/ES o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (v textu jen „kvalifikační směrnice“)
k čl. 1F písm. c) Úmluvy o právním postavení uprchlíků (č. 208/1993 Sb.; v textu jen „Ženevská úmluva“)
I. Při posuzování důvodů pro vyloučení z doplňkové ochrany podle § 15a odst. 1 písm. c) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, lze za činy v rozporu se zásadami a cíli Organizace spojených národů považovat (a) činy, ohledně nichž je konsensus v mezinárodním právu, že jsou dostatečně závažným a trvajícím porušováním lidských práv, aby bylo možné je označit za pronásledování; nebo (b) činy výslovně označené orgány OSN za rozporné se zásadami a cíli OSN.
II. Na činech v rozporu se zásadami a cíli OSN se žadatel mohl podílet nejen tím, že je spáchal sám, ale také tím, že se na jejich spáchání účastnil podle § 15a odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu.
III. Míru odpovědnosti žadatele o mezinárodní ochranu, který donášel informace na své spolupracovníky státním orgánům, je nutno zkoumat individuálně podle jeho znalostí o tom, k čemu budou předané informace použity a podle jeho úmyslu způsobit předáním informací činy v rozporu se zásadami a cíli OSN.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2011, čj. 6 Azs 40/2010-70)
Prejudikatura: rozsudky Soudního dvora ze dne 2. 3. 2010, Spolková republika Německo proti BaD (spojené věci C-57/09 a C-101/09), ze dne 2. 3. 2010, Salahadin Abdulla a další (spojené věci C-175/08 až C-179/08) a ze dne 17. 7. 2010, Nawras Bolbol (C-31/09).
Věc: Julio S. A. (Kuba) proti Ministerstvu vnitra, odboru azylové a migrační politiky, o udělení mezinárodní ochrany, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce podal dne 24. 2. 2007 žádost o udělení mezinárodní ochrany, neboť se obával postihu ze strany kubánských úřadů. V roce 1978 ve svých osmnácti letech přijel pracovat do České republiky. V době pobytu na území České republiky byl členem mládežnické komunistické organizace a po pěti letech pobytu v ČR byl kontaktován kubánským důstojníkem, který jej požádal o spolupráci a o podávání informací o městě pobytu a o jeho spoluobčanech pracujících v České republice. Žalobce měl sledovat především kontakty spolupracovníků z Kuby s osobami ze západu a jejich případné úmysly vycestovat na západ. Informace odevzdával na základě zadaných úkolů několikrát měsíčně jinému Kubánci žijícímu v tomtéž městě. Žalobce se podle svých slov nezajímal o to, jaký dopad jeho činnost měla na sledované osoby, a nevěděl ani, jak bylo s jeho poznatky nakládáno. Jako příklad informací, které předal, byla informace o jednom z Kubánců, který měl v úmyslu cestou domů zůstat v zahraničí. Ze spolupráce mu…
