dnes je 22.12.2024

Input:

č. 3102/2014 Sb. NSS, Mezinárodní ochrana: určení státu příslušného k posouzení žádosti

č. 3102/2014 Sb. NSS
Mezinárodní ochrana: určení státu příslušného k posouzení žádosti
k § 10a písm. b) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění zákonů č. 57/2005 Sb., č. 165/2006 Sb. a č. 379/2007 Sb.
k čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (přepracované znění)
k čl. 4 Listiny základních práv Evropské unie
Rozhodne-li správní orgán o tom, že státem příslušným k posouzení podané žádosti je podle čl. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 příslušný jiný Členský stát, musí toto své rozhodnutí odůvodnit i z hlediska toho, zda přemístění žadatele do takto určeného členského státu není vyloučeno z důvodu existence systematických nedostatků, pokud jde o azylové řízení a o podmínky přijetí žadatelů v daném členském státě, které s sebou nesou riziko nelidského či ponižujícího zacházení ve smyslu čl. 4 Listiny základních práv Evropské unie (čl. 3 odst. 2 druhý pododstavec nařízení č. 604/2013).
(Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2014, čj. 45 Az 14/2014-31)
Prejudikatura: rozsudky Soudního dvora ze dne 21. 12. 2011, N. S. a další (C-411/10 a C-493/10, Sb. rozh., s. I-13905), a ze dne 10. 12. 2013, S. A. (C-394/12).
Věc: Grigori N. (Rusko) proti Ministerstvu vnitra o udělení mezinárodní ochrany.

Žalobce byl dne 1. 2. 2014 zadržen při nelegálním pobytu v České republice a rozhodnutím ze dne 2. 2. 2014 umístěn do Zařízení pro zajištění cizinců v Bělé pod Bezdězem -Jezové. V souladu s čl. 11 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 2725/2000 o zřízení systému EURODAC pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování Dublinské úmluvy byly žalobci sejmuty otisky prstů a poslány do systému EURODAC. Ze záznamu o výsledku porovnávání otisků prstů jednoznačně vyplynulo, že žalobce podal žádost o mezinárodní ochranu dne 24. 11. 2011 ve Švédském království, dne 14. 2. 2013 v Rakouské republice a dne 23. 4. 2013 v Maďarsku. V protokolu o podání vysvětlení žalobce uvedl, že do České republiky přicestoval dne 1. 2. 2014 autobusem z Maďarska, kam přicestoval z Argentiny na jaře roku 2013. V té době měl cestovní doklad s povolením trvalého pobytu v Argentině, který mu byl odcizen v Maďarsku v zařízení pro zajištění cizinců. V Maďarsku žalobci azyl udělen nebyl a obdržel rozhodnutí, že má území Maďarska opustit do 15 dnů. Na základě tohoto rozhodnutí Maďarsko opustil a odjel do České republiky, neboť dle vlastních slov netušil, že má vycestovat z Evropské unie.
Žalovaný se předně zabýval tím, zda vůbec je ve smyslu nařízení č. 604/2013 dána příslušnost České republiky k posouzení žádosti žalobce, kterou podal dne 24. 11. 2011 ve Švédském království, dne 14. 2. 2013 v Rakouské republice a dne 23. 4. 2013 v Maďarsku. Podle článku 7 uvedeného nařízení přistoupil žalovaný k hodnocení kritérií obsažených v článcích 8 až 15 a uzavřel, že v případě žalobce nebylo naplněno žádné z kritérií, jež by určilo příslušnost České republiky či konkrétního členského
Nahrávám...
Nahrávám...