§ 3a ZPVZP - Vyměřovací základ OSVČ

3.1.1.30001

§ 3a ZPVZP – Vyměřovací základ OSVČ

Ing. Antonín Daněk

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (ZPVZP)

  • § 7 a 8 – odvod pojistného za osoby samostatně výdělečně činné

  • § 8a – záloha na pojistné poplatníka v paušálním režimu

  • § 24 – povinnosti osob samostatně výdělečně činných

• Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (ZoVZP)

  • § 5 písm. b) – osoba samostatně výdělečně činná

  • § 7 – plátcem pojistného je stát

• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

  • § 7 odst. 1 a 2 – příjmy ze samostatné činnosti

• Nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění pozdějších předpisů

• Nařízení vlády č. 286/2023 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2022, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2024 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2024 a o zvýšení důchodů v roce 2024

Odstavec 1

Odstavec 2

V odstavci 2 je zakotvena povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, platný pro OSVČ, mimo výjimek uvedených v následujícím odstavci 3. Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2024 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 43 967 Kč, tj. 21 983,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2024 se vypočte jako 13,5 % z částky 21 983,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2024 z dosavadních 2 722 Kč na 2 968 Kč.

Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak alespoň minimální:

• zálohu za prosinec 2023 ve výši 2 722 Kč zaplatí nejpozději dne 8. 1. 2024,

• zálohu za leden 2024 ve výši 2 968 Kč uhradí nejpozději dne 8. 2. 2024,

a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny, určený pro samoplátce.

Od měsíce podání Přehledu o výši daňového základu za rok 2023 (dále jen Přehled), tedy například od dubna 2024, platí OSVČ nadále zálohu 2 968 Kč i tehdy, pokud podle daňového základu za rok 2023 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 2 968 Kč. Horní výše zálohy OSVČ není v roce 2024 (fakticky od roku 2013) omezena, což platí i pro celkovou výši pojistného za tento rok.

Jestliže naopak OSVČ patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3a odst. 3 ZPVZP (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát), pak může záloha činit i méně než 2 968 Kč, nebo může mít i nulovou hodnotu, což v roce 2024 platí rovněž v případě povoleného snížení zálohy takové osobě – tato OSVČ je v průběhu roku 2024 "v minusu".

Výše uvedené minimální zálohy hradí OSVČ tehdy, pokud pro ni platí ustanovení o povinnosti dodržet ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ v situaci, kdy:

• je samostatná výdělečná činnost jediným zdrojem příjmů,

• je při souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností podnikatelská činnost hlavním zdrojem příjmů.

Od roku 2013 již není stanoveno maximální pojistné za rozhodné období kalendářního roku a ani není určena maximální výše zálohy OSVČ.

Rozhodným obdobím pro placení pojistného osobami samostatně výdělečně činnými je ve zdravotním pojištění kalendářní rok. Nejkratší poměrnou částí tohoto období je kalendářní měsíc, což mimo jiné znamená, že podniká-li pojištěnec jako OSVČ v příslušném kalendářním měsíci po dobu kratší (fakticky třeba i jen jeden den), považuje se za OSVČ po celý tento kalendářní měsíc. K takovým situacím zpravidla dochází v případě, kdy OSVČ zahajuje, resp. končí (přerušuje) svoji samostatnou výdělečnou činnost v průběhu měsíce. Pokud se na OSVČ vztahuje povinnost placení měsíční zálohy, musí být záloha v plné výši (tedy poměrně nesnížená) zaplacena i za období výkonu samostatné výdělečné činnosti po část takového měsíce.

OSVČ uvedené v odstavci 3 jsou ve zdravotním pojištění zvýhodněny v tom smyslu, že se na ně při odvodu pojistného (a placení záloh) nevztahuje zákonné minimum, ale jejich vyměřovacím základem je 50 % daňového základu za rozhodné období kalendářního roku.

Přehled minimálního vyměřovacího základu a minimální zálohy OSVČ za roky 2019 až 2024:

Odstavec 3

Písmeno a)

Minimální vyměřovací základ neplatí ve zdravotním pojištění pro méně početné skupiny podnikatelů, kterými jsou:

• osoby s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které jsou držiteli průkazu ZTP nebo ZTP/P podle zvláštního právního předpisu,

• osoby, které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro jeho přiznání,

• osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku.

Písmeno b)

Minimální vyměřovací základ neplatí pro OSVČ rovněž v situaci, kdy je při souběhu zaměstnání s podnikáním samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů.

I v případě, kdy je samostatná výdělečná činnost pojištěnce vedlejším zdrojem jeho příjmů, musí být ve vztahu ke zdravotní pojišťovně řádně oznámeno zahájení a ukončení této činnosti, a to v zákonné osmidenní lhůtě. Zahájení nebo ukončení samostatné výdělečné činnosti u osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze oznámit i na Centrálním registračním místě, které je zřízeno při obecním živnostenském úřadě, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

OSVČ, pro kterou je její samostatná výdělečná činnost jediným (resp. při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů, musí platit měsíční zálohy alespoň v minimální povinné výši, což je v roce 2024 částka 2 968 Kč. Je-li v souladu s tímto zákonným ustanovením samostatná výdělečná činnost pojištěnce vedlejším zdrojem jeho příjmů, není tento povinen platit zálohy a pojistné doplácí jednorázově od osmi dnů po podání Přehledu za uplynulý kalendářní rok. Ačkoliv se v tomto případě zálohy nehradí, může si přesto takto podnikající osoba zálohy platit a následně pak do osmi dnů po podání Přehledu doplatí rozdíl mezi úhrnem zaplacených záloh a vypočtenou výší pojistného.

Pokud v případě daného souběhu poklesne příjem zaměstnance pod hranici minimální mzdy, stává se otázka výkonu samostatné výdělečné činnosti důležitou z hlediska placení pojistného, kdy mohou nastat tyto varianty:

• samostatná výdělečná činnost se stane hlavním zdrojem příjmů – pojištěnec začne platit (alespoň) minimální zálohy, což zaměstnavateli potvrdí čestným prohlášením, a v zaměstnání se bude odvádět pojistné ze skutečné výše příjmu bez dopočtu do minima 18 900 Kč (od 1. 1. 2024);

• samostatná výdělečná činnost i nadále zůstane vedlejším zdrojem příjmů – v zaměstnání provede zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

S ohledem na reálnou výši příjmů musí být alespoň v jedné z činností (tedy v zaměstnání nebo v podnikání) zajištěno v příslušném kalendářním měsíci placení pojistného s ohledem na zákonné minimum.

Písmeno c)

Ani tyto osoby nemusejí dodržet ve zdravotním pojištění minimální vyměřovací základ.

Osoby samostatně výdělečně činné, za které je ve…