č. 4284/2022 Sb. NSS, Řízení před soudem: ochrana proti nečinnosti v řízení o žádosti o vydání zaměstnanecké karty
č. 4284/2022 Sb. NSS
Řízení před soudem: ochrana proti nečinnosti v řízení o žádosti o vydání zaměstnanecké karty
Pobyt cizinců: nemožnost vyznačit vízum do cestovního dokladu na základě ochranné opatření Ministerstva zdravotnictví
k § 42g zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění zákonů č. 382/2008 Sb., č. 427/2010 Sb., č. 101/2014 Sb., č. 314/2015 Sb., č. 222/2017 Sb. a č. 176/2019 Sb. (v textu jen „zákon o pobytu cizinců“)
k § 81 odst. 2 soudního řádu správního
I. Platnost ochranného opatření Ministerstva zdravotnictví, podle něhož nelze na zastupitelském úřadu České republiky vyznačit do cestovního dokladu vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem převzetí oprávnění k pobytu na území, vydaného poté, co již byl správní orgán nečinný, nemůže být důvodem pro zamítnutí žaloby na ochranu proti nečinnosti správního orgánu v řízení o žádosti o vydání zaměstnanecké karty podle § 42g zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky.
II. Do lhůty, kterou správní soud stanoví žalovanému podle § 81 odst. 2 s. ř. s. k vydání rozhodnutí o vydání zaměstnanecké karty, nelze započítávat dobu, po níž zákon předpokládá procesní aktivitu žadatele (například dobu, během níž se musí žadatel dostavit na zastupitelský úřad k vyznačení víza, či dobu, během níž se žadatel musí dostavit ke správnímu orgánu za účelem pořízení biometrických údajů a konečnému převzetí průkazu o povolení k pobytu).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 11. 2021, čj. 1 Azs 221/2021-32)
Prejudikatura: č. 2785/2013 Sb. NSS a č. 2871/2013 Sb. NSS., č. 3013/2014 Sb. NSS.
Věc: H. Y. D. proti Ministerstvu vnitra o vydání zaměstnanecké karty, o kasační stížnosti žalovaného.
Žalobkyně podala dne 16. 9. 2019 na Zastupitelském úřadu České republiky v Hanoji (dále jen „zastupitelský úřad“) žádost o vydání zaměstnanecké karty podle § 42g zákona o pobytu cizinců. Rozhodnutím ze dne 2. 12. 2019 žalovaný žádost žalobkyně zamítl, neboť shledal, že její pobyt na území není v zájmu České republiky.
Toto rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců (dále jen „Komise“) jakožto nadřízený správní orgán k odvolání žalobkyně zrušila rozhodnutím ze dne 25. 2. 2020 a věc vrátila žalovanému k novému projednání.
Rozhodnutím ze dne 17. 7. 2020 žalovaný žádost žalobkyně zamítl, neboť opět shledal, že její pobyt na území není v zájmu České republiky.
Komise pak rozhodnutím ze dne 14. 10. 2020, které nabylo právní moci dne 16. 10. 2020, toto rozhodnutí zrušila a věc opět vrátila žalovanému k novému projednání.
Opatřením proti nečinnosti ze dne 8. 2. 2021 Komise přikázala žalovanému, aby do 30 dnů od odstranění nedostatků podání nebo uplynutí lhůty stanovené žalobkyni pro jejich odstranění vydal rozhodnutí ve věci žádosti žalobkyně o vydání zaměstnanecké karty.
Dne 17. 3. 2021 vydal žalovaný předkládací zprávu k vydání zaměstnanecké karty (dále jen „předkládací zpráva“). V ní konstatoval, že navrhuje vydat zaměstnaneckou kartu s platností na dva roky za podmínky, že se žalobkyně dostaví na zastupitelský úřad k vyznačení víza k pobytu nad 90 dnů za…
