§ 7-8a ZPVZP - Odvod pojistného za osoby samostatně výdělečně činné

3.1.1.7

§ 7–8a ZPVZP – Odvod pojistného za osoby samostatně výdělečně činné

Ing. Antonín Daněk

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění (ZPVZP)

  • § 3a – vyměřovací základ OSVČ

  • § 7a – odvod pojistného (záloh na pojistné) v paušálním režimu

  • § 14 – přeplatek pojistného

  • § 17 – způsob placení pojistného

  • § 24 – povinnosti OSVČ

• Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů (ZoVZP)

  • § 7 – plátcem pojistného je stát

  • § 5 písm. a) – zaměstnanci

  • § 5 písm. b) – pojištěnci považovaní ve zdravotním pojištění za OSVČ

• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP)

  • § 7 – příjmy a výdaje OSVČ

  • § 38g – daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob

Komentář

Při souběhu zaměstnání s podnikáním je důležité, která činnost je pro pojištěnce hlavním zdrojem jeho příjmů, což si rozhoduje sám. Pokud je zaměstnání hlavním zdrojem příjmů, musí být zaměstnavatelem odvedeno v zaměstnání pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu (minimální mzdy), což je v roce 2024 hodnota 18 900 Kč, přičemž zaměstnání musí trvat celý kalendářní měsíc. V rámci samostatné výdělečné činnosti pak nemusí pojištěnec dodržet minimální vyměřovací základ a pojistné odvádí za rozhodné období kalendářního roku sazbou 13,5 % z 50 % daňového základu. Tato OSVČ nemusí platit zálohy na pojistné a pojistné pak doplatí jednorázovou úhradou do 8 dnů po dni, ve kterém podá nebo měla podat Přehled.

Je-li hlavním zdrojem příjmů pojištěnce samostatná výdělečná činnost, musí pravidelně platit měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši, což je v roce 2024 částka 2 968 Kč. V zaměstnání pak nemusí zaměstnavatel při odvodu pojistného respektovat minimální vyměřovací základ, ale pojistné odvádí ze skutečné výše příjmu (zaměstnavatel disponuje čestným prohlášením zaměstnance, že jako OSVČ platí alespoň minimální zálohy).

Zálohy na pojistné platí osoba samostatně výdělečně činná tehdy, pokud je to ze zákona její povinností.

Výši měsíčně placených záloh přímo ovlivňují především tyto skutečnosti:

• charakter samostatné výdělečné činnosti, která je jediným nebo při souběhu se zaměstnáním buď hlavním, nebo vedlejším zdrojem příjmů takto podnikající osoby;

• pojištěnec nemusí jako OSVČ dodržet minimální vyměřovací základ a tudíž se na něho nevztahuje povinnost placení (alespoň minimálních) záloh, takže může v roce 2024 platit buď zálohy nižší než 2 968 Kč, nebo nemusí platit žádné zálohy.

Pokud je totiž pro OSVČ samostatná výdělečná činnost jediným (nebo při souběhu se zaměstnáním hlavním) zdrojem příjmů, je její povinností platit zálohy na pojistné, a to v roce 2024 nejméně v částce 2 968 Kč.

Zálohy na pojistné není povinna platit:

• OSVČ, pro kterou je při souběžně vykonávaném zaměstnání její samostatná výdělečná činnost vedlejším zdrojem příjmů;

• v prvním kalendářním roce své samostatné výdělečné činnosti OSVČ, za kterou je současně plátcem pojistného i stát;

• OSVČ, pro kterou neplatí ustanovení o povinnosti placení pojistného alespoň ze zákonného minima v situaci, kdy je za předcházející kalendářní rok "v mínusu";

• OSVČ za kalendářní měsíc, ve kterém byla po celý tento měsíc uznána práce neschopnou nebo jí byla nařízena karanténa podle zvláštních právních předpisů.

Zálohy nižší než 2 968 Kč mohou platit v roce 2024 ty OSVČ, které standardně nemusejí dodržet minimální vyměřovací základ (§ 3a odst. 3 ZPVZP – například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného i stát).

Při souběhu výkonu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti může nastat situace, kdy jsou zálohy OSVČ nižší než 2 968 Kč, přičemž v zaměstnání není dosažen příjem alespoň ve výši minimální mzdy. V takovém případě se musí OSVČ (podle skutečnosti) rozhodnout, která její činnost bude v daném kalendářním roce (měsíci) hlavním zdrojem jejích příjmů. Pro účely placení pojistného nelze v takových případech sčítat pojistné placené z titulu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti. Za účelem dodržení zákonného minima musí být:

• buď v zaměstnání odváděno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 18 900 Kč, nebo

• nebo v rámci samostatné výdělečné činnosti placeny alespoň minimální zálohy, tedy v roce 2024 nejméně v částce 2 968 Kč.

Jestliže v případě souběhu zaměstnání se samostatnou výdělečnou činností nedosahují příjmy v zaměstnání minimální mzdy, musí zaměstnanec zaměstnavateli dokladovat čestným prohlášením, že ve své samostatné výdělečné činnosti platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ – v tomto případě pak odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy i nižšího než povinné minimum. Pokud tato podmínka splněna není (to znamená, že OSVČ neplatí alespoň minimální zálohy), provádí zaměstnavatel dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu.

Minimální zálohu 2 968 Kč platí OSVČ v roce zahájení samostatné výdělečné činnosti (2024), pokud si sama nestanoví zálohu vyšší.

Maximální vyměřovací základ byl zrušen. To znamená, že zaměstnavatelé odvádějí za zaměstnance pojistné ze zúčtovaného příjmu a OSVČ platí roční pojistné sazbou 13,5 % z vyměřovacího základu (50 % daňového základu) bez omezení horní hranicí. Tím už není ani stanovena maximální výše zálohy OSVČ.

Za průměrnou mzdu se pro účely zdravotního pojištění považuje částka, která se vypočte jako součin všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového pojištění za kalendářní rok, který o dva roky předchází kalendářnímu roku, pro který se průměrná mzda zjišťuje, a přepočítacího koeficientu pro úpravu tohoto všeobecného vyměřovacího základu. Takto vypočtená částka se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.

Minimální měsíční vyměřovací základ OSVČ pro rok 2024 je určen sazbou 50 % z částky průměrné mzdy 43 967 Kč, tj. 21 983,50 Kč. Minimální výše zálohy OSVČ pro rok 2024 se vypočte jako 13,5 % z částky 21 983,50 Kč a zvyšuje se tak od ledna 2024 z dosavadních 2 722 Kč na 2 968 Kč.

Pokud musí OSVČ dodržet ve zdravotním pojištění zákonné minimum, pak alespoň minimální:

• zálohu za prosinec 2023 ve výši 2 722 Kč zaplatí nejpozději dne 8. 1. 2024,

• zálohu za leden 2024 ve výši 2 968 Kč uhradí nejpozději dne 8. 2. 2024,

a to již připsáním platby na účet zdravotní pojišťovny, určený pro samoplátce.

Od měsíce podání Přehledu o výši daňového základu za rok 2023 (dále jen Přehled), tedy například od dubna 2024, platí OSVČ nadále zálohu 2 968 Kč i tehdy, pokud podle daňového základu za rok 2023 matematicky vyjde výše zálohy nižší než 2 968 Kč. Horní výše zálohy OSVČ není v roce 2024 (fakticky od roku 2013) omezena, což platí i pro celkovou výši pojistného za tento rok.

Jestliže naopak OSVČ patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3a odst. 3 ZPVZP (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát), pak může záloha činit i méně než 2 968 Kč, nebo může mít i nulovou hodnotu, což v roce 2024 platí rovněž v případě povoleného snížení zálohy takové osobě – tato OSVČ je v průběhu roku 2024 "v minusu".

Jestliže naopak OSVČ patří mezi osoby, pro které neplatí ve zdravotním pojištění ustanovení o minimálním vyměřovacím základu dle § 3a odst. 3 ZPVZP (například se jedná o osoby, za které je plátcem pojistného stát), pak může…