dnes je 23.12.2024

Input:

č. 1632/2008 Sb. NSS, Rozpočty: podmínky pro čerpání dotace

č. 1632/2008 Sb. NSS
Rozpočty: podmínky pro čerpání dotace
k § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů
k § 4 odst. 1 a odst. 5 zákona č. 306/1999 Sb., o poskytování dotací soukromým školám, předškolním a školským zařízením
Právní předpisy upravující podmínky pro čerpání dotace musí být formulovány tak, aby příjemcům finančních prostředků byly již v době jejich čerpání zřejmé podmínky, za nichž na poskytnuté prostředky vzniká nárok. Je nepřípustné, aby teprve v řízení o povinnosti vrátit neoprávněně čerpané finanční prostředky (§ 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů) bylo příjemci těchto prostředků kladeno k tíži, že z daných předpisů nelze dovodit jednoznačný závěr, za jakých podmínek měly být finanční prostředky poskytnuty.
(Podle rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 12. 2. 2008, čj. 11 Ca 371/2006-55)
Prejudikatura: srov. č. 1361/2007 Sb. NSS a č. 1444/2008 Sb. NSS.
Věc: Společnost s ručením omezeným Střední škola podnikatelská Bílovec proti Ministerstvu vnitra o odvod neoprávněně použitých peněžních prostředků.

Krajský úřad Moravskoslezského kraje svými rozhodnutími ze dne 10. 3. 2006 uložil žalobci povinnost odvodu neoprávněně použitých peněžních prostředků a povinnost zaplatit penále. Správní orgán I. stupně totiž zjistil, že žáci žalobce v oboru Management obchodního podnikání studovali na základě individuálního učebního plánu, přičemž žalobci byla poskytnuta dotace za daný školní rok ve výši 60 % normativu pro denní formu studia na střední škole; pro formu studia podle individuálního učebního plánu byl ovšem normativ stanoven ve výši 5 % srovnatelné denní formy studia. Tím došlo k porušení rozpočtové kázně podle § 22 odst. 2 zákona č. 250/2000 Sb.
Proti těmto rozhodnutím brojil žalobce odvoláními, v nichž především zdůraznil, že daný počet žáků byl přijat do denní, nikoli externí formy studia, a okolnost, že žáci studují podle individuálního studijního plánu, neznamená, že potřeba pedagogické práce, která se výší dotace především zohledňuje, je nižší.
Žalovaný odvolání dne 20. 9. 2006 zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí především zdůraznil, že normativ je vázán na náklady, které musí škola na určitého žáka během roku vynaložit, tedy že výše normativu by měla vyjadřovat skutečné náklady spojené se studiem žáka určitého oboru a v určité formě studia. Je zřejmé, že náklady na žáka stejného oboru a formy studia, který studuje v individuálním studijním plánu, budou nižší, oproti nákladům na žáka studujícího mimo individuální studijní plán. Jestliže má výše normativu zohledňovat náklady, pak je nutno připustit, aby při stanovení normativů bylo zohledněno studium v individuálním studijním plánu. Normativ určený dotčeným ustanovením se proto vztahuje k žákovi jakéhokoli studijního nebo učebního oboru a libovolného typu nebo formy studia.
Rozhodnutí žalovaného napadl žalobce žalobami, v nichž mimo jiné namítal, že napadená rozhodnutí jsou v rozporu s právními předpisy. Neoprávněnost čerpání peněžních prostředků žalovaný spatřoval v tom, že žalobce postupoval v rozporu s rozhodnutím ze dne 10. 1. 2001 zveřejněným ve Věstníku Ministerstva školství,
Nahrávám...
Nahrávám...