dnes je 22.11.2024

Input:

č. 2906/2013 Sb. NSS, Správní řízení: podjatost úřední osoby

č. 2906/2013 Sb. NSS
Správní řízení: podjatost úřední osoby
Hospodářská soutěž: poskytování služeb obecného hospodářského významu
k § 14 odst. 1 a 6 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
k § 1 odst. 3, § 10 odst. 1 a § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění zákonů č. 340/2004 Sb., č. 484/2004 Sb. a č. 361/2005 Sb.
I. Sama skutečnost, že se úřední osoba zná se zástupcem účastníka řízení nebo se zástupcem osoby, na jejíž podnět bylo řízení zahájeno, či si s nimi dokonce tyká, neznamená, že lze důvodně pochybovat o její nepodjatosti ve smyslu § 14 odst. 1 správního řádu z roku 2004.
II. Podmínkou pro určení soutěžitele jako poskytovatele služby obecného hospodářského významu ve smyslu § 1 odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, je existence veřejnoprávního aktu (rozhodnutí), který jej takovou službou pověřil. Zákonem užitý pojem „rozhodnutí“ je nutno vykládat nejen jako individuální správní akt, ale je třeba pod něj zahrnout i jiné veřejnoprávní akty, z nichž vyplývá pověření pro příslušného soutěžitele poskytovat služby obecného hospodářského významu.
III. Vynětí soutěžitele z působnosti zákona o ochraně hospodářské soutěže podle § 1 odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, je omezeno pouze na jednání soutěžitele spojené s poskytováním služeb obecného hospodářského významu a současně je toto vynětí omezeno jen na ta pravidla hospodářské soutěže, která by předmětnému jednání (a tudíž i poskytování služeb obecného hospodářského významu) bránila.
IV. Součástí zvláštní odpovědnosti soutěžitele, který má na trhu dominantní postavení, je povinnost oznámit přerušení dodávek služeb svým odběratelům v přiměřené lhůtě předem (§ 10 odst. 1 a § 11 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2013, čj. 1 Afs 7/2009-753)
Prejudikatura: rozsudky Soudního dvora ze dne 21. 2. 1973, Continental Can (6/72, Recueil, s. 215), ze dne 27. 3. 1974, BRT - II (127/73, Recueil, s. 313), ze dne 30. 4. 1974, Sacchi (155/73, Recueil, s. 409), ze dne 9. 11. 1983, Michelin (322/81, Recueil, s. 3461), ze dne 11. 4. 1989, Saeed Flugreisen (66/86, Recueil, s. 803), ze dne 19. 5. 1993, Corbeau (C-320/91, Recueil, s. I-02533), ze dne 27. 4. 1994, Almelo (C-393/92, Recueil, s. I-01477), ze dne 16. 3. 2000, P Compagnie Maritime Belge Transports (C-395/96 P a C-396/96 Recueil, s. I-1365) a ze dne 1. 7. 2008, MOTOE (C-49/07, Sb. rozh., s. I-04863); rozsudek Tribunálu ze dne 19. 6. 1997, Air Inter (T-260/94, Recueil, s. II-997), ze dne 16. 3. 2004, Danske (T-157/04, Recueil, s. II-00917) a ze dne 11. 9. 2012, Corsica Ferries (T-565/08).
Věc: Akciová společnost Dopravní podnik Ústeckého kraje proti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o zneužití dominantního postavení, o kasační stížnosti žalobce.

Žalobce v roce 2006 provozoval regionální linkovou autobusovou dopravu na území Ústeckého kraje na základě smlouvy o závazku veřejné služby v linkové dopravě, kterou s jeho právním předchůdcem uzavřel Krajský úřad Ústeckého kraje jako dopravní úřad (§ 19 zákona č.
Nahrávám...
Nahrávám...