dnes je 1.11.2024

Input:

č. 3308/2015 Sb. NSS, Daň z příjmů: osvobození příjmů z prodeje bytové jednotky

č. 3308/2015 Sb. NSS
Daň z příjmů: osvobození příjmů z prodeje bytové jednotky
k § 4 odst. 1 písm. u) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pro zdaňovací období roku 2008
k § 47 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků*) (v textu jen „daňový řád z roku 1992“)
k § 148 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (v textu jen „daňový řád z roku 2009“)
I. Pravidlo, že daňová povinnost k dani z příjmů vzniká okamžikem získání příjmu, který podle zákona o daních z příjmů podléhá dani, platí i pro příjem plynoucí z prodeje nemovitosti, který by byl podle § 4 odst. 1 písm. u) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, od daně osvobozen jen tehdy, použil-li by jej daňový subjekt na uspokojení vlastní bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž tento příjem získal.
II. Pro počátek plynutí prekluzivní lhůty pro stanovení daně ve smyslu § 47 odst. 1 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (resp. § 148 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu), je rozhodující samotné získání příjmu z prodeje nemovitosti, nikoli až marné uplynutí lhůty stanovené ke splnění podmínky pro možné osvobození od daně podle § 4 odst. 1 písm. u) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 8. 7. 2015, čj. 4 Afs 86/2015-36)
Prejudikatura: nález Ústavního soudu č. 211/2008 Sb. ÚS (sp. zn. I. ÚS 1611/07).
Věc: Petr Š. proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o daň z příjmů, o kasační stížnosti žalovaného.

Finanční úřad v Rakovníku (správní orgán I. stupně) dne 30. 10. 2012 doměřil žalobci daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2009 ve výši 269 700 Kč a současně mu uložil povinnost zaplatit penále ve výši 53 940 Kč. Finanční úřad vycházel ze skutečnosti, že žalobce prodal na základě kupní smlouvy ze dne 12. 6. 2008 bytovou jednotku (dále jen „předmětný byt“) za kupní cenu ve výši 3 400 000 Kč. Uvedenou částku obdržel na bankovní účet dne 20.6. 2008. Žalobce následně na základě kupní smlouvy ze dne 25. 2. 2009 nabyl jinou budovu a pozemek. Finanční úřad dospěl k závěru, že žalobce nesplnil podmínky pro osvobození příjmu z převodu předmětného bytu stanovené v § 4 odst. 1 písm. a) a u) zákona o daních z příjmů, neboť výše uvedenou nemovitost (budovu) nepoužil v zákonem stanovené lhůtě na uspokojení bytové potřeby a příjmy z prodeje bytu následně nezahrnul ke zdanění podle § 10 odst. 1 téhož zákona ve zdaňovacím období, ve kterém zákonná lhůta uplynula.
Žalovaný svým rozhodnutím ze dne 1.7.2013 změnil rozhodnutí I. stupně pouze v části týkající se bankovního spojení, ve zbytku nedošlo ke změně rozhodnutí.
Proti rozhodnutí žalovaného brojil žalobce u Krajského soudu v Praze. Ten svým rozhodnutím ze dne 17. 3. 2015, čj. 45 Af 31/2013-40, zrušil rozhodnutí žalovaného.
Krajský soud se nejdříve zabýval aplikací § 4 odst. 1 písm. a) a u) zákona o daních z příjmů ve znění rozhodném pro zdaňovací období roku 2009. K tomuto poznamenal, že relevantní pasáže obou ustanovení jsou zcela identické. Z důvodové zprávy k zákonu č. 669/2004 Sb., jímž se tyto pasáže staly součástí zákona o daních z příjmů, přitom nelze zjistit výslovný úmysl
Nahrávám...
Nahrávám...