č. 4140/2021 Sb. NSS, Daňové řízení: stanovení daňové povinnosti za použití pomůcek; výběr srovnatelného subjektu
č. 4140/2021 Sb. NSS
Daňové řízení: stanovení daňové povinnosti za použití pomůcek; výběr srovnatelného subjektu
k § 98 odst. 3 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu
Správce daně při stanovení daně podle pomůcek [§ 98 odst. 3 písm. c) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu] nesmí svévolně vybrat z množiny podnikatelů podobných daňovému subjektu jen ty nejefektivnější, aby právě jejich údaje použil jako pomůcku pro výpočet co nejvyšší výsledné daňové povinnosti daňového subjektu. Jsou-li rozdíly ve výsledcích hospodaření srovnávaných podobných podnikatelů propastné, musí správce daně řádně zdůvodnit, proč vybral pro potřebu pomůcek právě ty nejefektivnější podnikatele.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2020, čj. 10 Afs 185/2020-43)
Prejudikatura: č. 1865/2009 Sb. NSS; nálezy Ústavního soudu č. 74/2006 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 359/05), č. 85/2006 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 664/04).
Věc: Ing. Martina Moláková proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o doměření daně, o kasační stížnosti žalobkyně.
Tento spor se týká především otázky, zda za daných okolností mohly daňové orgány vyměřit žalobkyni daň z příjmů fyzických osob dle pomůcek, respektive zda daň takto vyměřená je přiměřená.
Ve sporném období let 2013 a 2014 žalobkyně jako podnikající fyzická osoba provozovala MAMMA Centrum v Havlíčkově Brodu. Podnikala jednak v oblasti služeb (poskytovala různé kurzy a cvičení pro děti a matky), jednak v prodeji zboží (v provozovně prodávala rozličné zboží určené zejména pro děti). Finanční úřad pro Kraj Vysočina (správce daně) provedl u žalobkyně daňovou kontrolu na daň z příjmů fyzických osob. Následně žalobkyni rozhodnutími ze dne 3. 5. 2018 podle pomůcek doměřil daň z příjmů fyzických osob za zdaňovací období let 2013 (ve výši téměř 60 tis.) a 2014 (ve výši přes 80 tis.); za obě období správce daně také stanovil penále dle § 251 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu. Odvolání proti těmto platebním výměrům žalovaný zamítl rozhodnutím ze dne 9. 11. 2018. Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného žalobu, kterou Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 7. 5. 2020, čj. 62 Af 5/2019-34, zamítl.
Žalobkyně (stěžovatelka) podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost. Předně tvrdí, že v její věci nebyly splněny podmínky pro stanovení daně podle pomůcek. Polemizuje se závěry daňových orgánů ohledně daňové evidence, kterou vedla. Konkrétně zpochybňuje argumentaci, dle níž měla průběžně vést skladovou evidenci, resp. evidenci slev, aby bylo daň možné stanovit dokazováním. Domnívá se, že předložila množství důkazních prostředků, daň proto neměla být stanovena dle pomůcek. Krajský soud rovněž nesprávně zhodnotil její námitky ohledně nespolehlivosti zvolených pomůcek. Stěžovatelka jmenuje jednotlivé argumenty, proč daň stanovená dle pomůcek byla nepřiměřená. Konečně vypočítává několik žalobních námitek, kterými se údajně krajský soud nezabýval.
Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí Krajského soudu v Brně, zrušil také rozhodnutí žalovaného a vrátil mu věc k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
[5] Při zahájení daňové kontroly stěžovatelka uvedla, že…
