č. 4469/2023 Sb. NSS, Daňové řízení: předběžná otázka; vázanost rozhodnutím v trestní věci
č. 4469/2023 Sb. NSS
Daňové řízení: předběžná otázka; vázanost rozhodnutím v trestní věci
k § 99 odst. 1 daňového řádu
Předběžná otázka, kterou je správce daně ve smyslu § 99 odst. 1 daňového řádu vázán, je charakterizována následujícími znaky: a) jde o otázku, jejíž vyřešení je nezbytné pro rozhodnutí ve věci, b) tato otázka není přímo předmětem řízení, c) může být samostatným předmětem jiného řízení a d) rozhodnutí o ní přísluší jinému orgánu veřejné moci. Pokud trestní soud ve výroku rozsudku rozhodne, že se určité zdanitelné plnění uskutečnilo, nejde pro správce daně o předběžnou otázku, kterou by byl vázán. Je však jeho povinností se s takovým rozhodnutím vypořádat a reagovat na jeho obsah.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 2. 2023, čj. 6 Afs 125/2021-56)
Věc: Galmet trade, spol. s r. o., proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o daň z příjmů právnických osob, o kasační stížnosti žalovaného.
Žalobkyně v rozhodném období (rok 2009) obchodovala s cennými kovy. Finanční úřad v Příbrami (správce daně) dne 20. 8. 2012 dodatečným platebním výměrem žalobkyni doměřil daň z příjmů právnických osob za zdaňovací období roku 2009. Důvodem bylo, že neuznal jako daňově uznatelné některé výdaje žalobkyně ve smyslu § 24 odst. 1 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Mimo jiné se jednalo i o výdaje za dodávky stříbra od společnosti Maren, s. r. o. Žalobkyně jako daňově uznatelné uplatňovala náklady za celkem sedm faktur z října a listopadu 2009, které vystavila společnost Maren za dodávky stříbra. Na základě provedeného dokazování správce daně dospěl k závěru, že žalobkyně faktické dodání dodávky neprokázala.
V rámci odvolacího řízení žalobkyně navrhla provést jako důkaz rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 4. 5. 2015, sp. zn. 56 T 11/2013. V tomto rozsudku městský soud shledal jednatele a jediného společníka společnosti Maren vinného ze spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Ten spáchal tím, že v úmyslu zkrátit daň z přidané hodnoty za zdaňovací období září, říjen a listopad roku 2009 nepodal přiznání k DPH. V rámci skutkové věty výroku městský soud uvedl, že společnost Maren v tomto období uskutečnila zdanitelná plnění dodávek stříbra pro žalobkyni jako odběratele a vystavila k nim výše zmíněných sedm faktur.
Žalovaný se však tímto rozsudkem trestního soudu odmítl zabývat. Poukázal na to, že trestní řízení a daňové řízení jsou samostatná a mají odlišný smysl a účel. Doměření daně není spácháním trestného činu nikterak podmíněno. Neunesení důkazního břemene daňovým subjektem nelze nahradit rozsudkem týkajícím se jiného subjektu, v jiném typu řízení a na jiné dani.
Žalobkyně proti rozhodnutí žalovaného podala žalobu, které Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 12. 4. 2021, čj. 51 Af 3/2019-65, vyhověl a rozhodnutí žalovaného zrušil. Dospěl k závěru, že žalovaný pochybil, neboť při posouzení uznatelnosti nákladů od deklarovaného dodavatele Maren bez adekvátních důvodů odmítl provést dokazování trestním rozsudkem.
Krajský soud poznamenal, že trestní soud přímo ve skutkové větě výroku rozsudku uvedl, že…
