2020.2000.1
Časté chyby při podávání DPH výkazů
Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová
Často na sebe plátce DPH přivolá kontrolu ze strany správce daně provedením chyby ve výkaznictví pro účely daně z přidané hodnoty (dále jen "DPH"). Daňová tvrzení, kam patří přiznání k DPH, kontrolní hlášení a souhrnné hlášení, jsou přitom podávaná ve velké frekvenci díky častému měsíčnímu zdaňovacímu období. Plátce DPH by se tak měl zaměřit na odstranění chybovosti s cílem eliminovat si dodatečnou práci a související komplikace či případné sankce.
Tento článek se zaměřuje na vybrané chyby při podávání výkazů k DPH, kterých by se měl plátce DPH vyvarovat. Článek obsahuje i praktické příklady, na základě kterých je problematika vysvětlena.
NahoruNevykazování dlouhodobého majetku
Častou chybou může být nevyplnění nebo nesprávné vyplnění hodnot na řádku 47 přiznání k DPH. Na řádku 47 přiznání k DPH se vykazuje hodnota pořízeného majetku vymezeného v § 4 odst. 4 písm. d) a e) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (dále jen "ZDPH"), tedy vymezený dlouhodobý majetek a dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností. Jedná se o evidenční řádek, který má sloužit jako informace pro správce daně pro různé účely (zejména pro případnou povinnost úpravy odpočtu při změně účelu použití či korekci odpočtu DPH při zrušení registrace k DPH). Na řádek 47 se uvádí údaj o základu daně a dani na vstupu u majetku pořízeného nebo vytvořeného vlastní činností najednou v daňovém přiznání za zdaňovací období, kdy byl převeden do užívání, přitom se zde neuvádějí zálohy nebo přijatá dílčí plnění při pořizování majetku vlastní činností. V případě, že by byl nárok na odpočet daně uplatněn v poměrné výši, uvedou se na tomto řádku také hodnoty v poměrné výši.
Příklad – Nadměrný odpočet DPH bez vysvětlení
Plátce DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím se zabývá poskytováním grafických služeb, jako je tvorba loga či různých brožur. Své služby poskytuje jiným plátcům DPH, a jelikož pro svoji práci nepotřebuje příliš materiálu či dalších vstupů, vykazuje každý měsíc vlastní daňovou povinnost. Jeho měsíční tržby jsou cca 80 tis. Kč. V měsíci září 2020 zakoupil plátce DPH nový speciální počítač s velkokapacitním úložištěm v hodnotě 140 000 Kč plus 29 400 Kč na DPH a rovnou jej začal používat výhradně pro ekonomickou činnost. Tento nákup uvedl na řádku 40 přiznání k DPH a v části B.2 kontrolního hlášení. Z důvodu nákupu této investice vykázal ve zdaňovacím období září 2020 nadměrný odpočet na DPH. Správce daně zaslal plátci DPH výzvu k odstranění pochybností s požadavkem vysvětlení a prokázání použití pro ekonomickou činnost daného plnění, který nebyl vykázán na řádku 47 přiznání k DPH. Je tento postup správce daně oprávněný?
Správce daně může zahájit postup k odstranění pochybností a plátce DPH bude muset vysvětlit a prokázat, k čemu bude daný počítač využívat. Pochybnost správce daně však pravděpodobně vznikla, protože plátce DPH nesplnil svoji povinnost vykázat tento dlouhodobý majetek na řádku 47 přiznání k DPH. V rámci postupu k odstranění pochybnosti správce daně doplní údaj do systému, nebo bude plátce DPH podávat dodatečné přiznání k DPH, kde vyplní údaj na řádku 47 přiznání k DPH.
NahoruOznačení opravného či dodatečného přiznání a provádění oprav
V rámci každého tiskopisu se na první straně vyplňuje, zda plátce DPH podává přiznání k DPH řádné, opravné, dodatečné nebo opravné dodatečné. Právě v určení, zda jde o přiznání opravné nebo dodatečné, často plátci DPH chybují a často také nesprávně danou opravu v tiskopisech zohledňují. Řádné přiznání k DPH je první podávané přiznání za příslušné zdaňovací období. V případě opravy chyby po podání řádného přiznání k DPH, ale zároveň ještě před termínem pro podání řádného přiznání k DPH, se podává řádné opravné přiznání k DPH, které pak musí být podáno nejpozději v den lhůty pro podání řádného přiznání k DPH. V případě provádění oprav až po termínu pro podání řádného přiznání k DPH se podává dodatečné přiznání k DPH. Analogicky pak může být podáváno i opravné dodatečné přiznání k DPH, které se podává při zjištění chyby v již podaném dodatečném přiznání k DPH, ale před uplynutím lhůty k podání dodatečného daňového přiznání. Opravné daňové přiznání se pak vyplňuje jako finální daňové přiznání a musí obsahovat všechny údaje, V rámci dodatečného přiznání k DPH se pak uvádí pouze rozdíly na rozdíl od jiných daní. Plátci DPH také podáním opravného či dodatečného přiznání k DPH mohou vznikat povinnosti podat korekci kontrolního hlášení či souhrnného hlášení, pro která pak platí odlišná pravidla pro provádění oprav včetně označení jako opravné či následné hlášení.
Příklad – Oprava vykazování v přiznání k DPH
Plátce DPH se zdaňovacím obdobím kalendářní měsíc podal dne 10. 9. 2020 přiznání k DPH za zdaňovací období srpen 2020 a ve stejný den podal i kontrolní hlášení. Po dovolené dne 25. 9. 2020 zjistila účetní, že zapomněla vyplnit řádek 1 přiznání k DPH (vyplnila pouze řádky 2, 40 a 41). Účetní po zjištění chyby vyplnila dne 25. 9. 2020 dodatečné přiznání k DPH, kde uvedla pouze rozdíl, tedy vyplnila pouze řádek 1. Do následného kontrolního hlášení uvedla všechny údaje. Dne 25. 9. 2020 dodatečné přiznání k DPH a kontrolní hlášení za srpen podala. Je tento postup správný?
Jelikož je dne 25. 9. 2020 termín pro podání řádného přiznání k DPH, mělo být podáno řádné opravné přiznání k DPH s uvedením všech údajů (tedy všech řádků, které hodlá plátce DPH tvrdit) a řádné následné kontrolní hlášení s uvedením všech údajů. Podat přiznání jako dodatečné tedy není správné.
NahoruPozdě podávaná daňová tvrzení
Častou chybou při podávání přiznání k DPH je nedodržení zákonné lhůty pro podání. Lhůta pro podání přiznání k DPH, kontrolního hlášení či souhrnného hlášení je přitom 25. den po skončení příslušného kalendářního období (tj. kalendářní měsíc či kalendářní čtvrtletí). V případě, že připadne poslední den lhůty na víkend či státní svátek, je lhůta posunuta na první pracovní den. Jelikož jsou tvrzení pro účely DPH podávána povinně elektronicky, tak postačí podání do 23:59:59 daného dne.
Jako důsledek pozdního podání přiznání k DPH je pak stanovena pokuta za opožděné tvrzení daně a pokuta za pozdní podání kontrolního hlášení. Navíc v důsledku pozdního podávání může být daný plátce DPH vyhodnocen negativně z hlediska jeho daňové morálky v případě různých žádosti (jako je například promíjení sankcí). Některé sankce je pak možné při splnění různých podmínek alespoň částečně prominout.
Příklad – Pozdě podané přiznání k DPH
Plátce DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím podává každý měsíc pozdě výkazy pro účely DPH. Přiznání k DPH za srpen 2020 bylo podáno 28. 9. 2020 (zatím nebyla zaslána správcem daně výzva). Jaké sankce budou uděleny?
Pokuta za opožděné tvrzení daně se uplatní, pokud je zpoždění delší než 5 pracovních dní, a proto v tomto případě nebude tato pokuta uplatněna. Uplatní se však pokuta za pozdní podání kontrolního hlášení ve výši 1 000 Kč (jde o několikátý prohřešek plátce DPH v daném roce), kterou nelze prominout. Obě tvrzení jsou však podána pozdě.
NahoruPřeklep v kontrolním hlášení
Prostřednictvím kontrolních hlášení kontroluje správce daně, zda se shodují vymezená plnění, která poskytl dodavatel, s údaji, které deklaruje odběratel jakožto přijetí daného plnění. Každý překlep údaje v rámci kontrolního hlášení tak může znamenat dotazování se ze strany správce daně, protože nemusí dojít ke spárování plnění na výstupu u dodavatele a plnění na vstupu u odběratele. Plátce DPH pak může být vyzván k podání následného kontrolního hlášení, anebo může správce daně rovnou zahájit určitou formu kontrolního postupu.
Příklad – Kontrolní hlášení a překlepy v DIČ
Plátce DPH s měsíčním zdaňovacím obdobím dodává různé zboží českým plátcům DPH. Přiznání k DPH a kontrolní hlášení za zdaňovací období srpen 2020 bylo podáno 10. 9. 2020. Účetní společnosti po návratu z karantény dne 24. 9. 2020 zjistila, že v kontrolním hlášení byl překlep v daňovém identifikačním čísle obchodního partnera, od kterého nakoupili plnění a celkem uvedli 20 daňových dokladů. Musí být tato chyba opravena?
Jelikož ke zjištění chyby došlo před uplynutím lhůty pro podání řádného kontrolního hlášení, tak je vhodné do 25. 9. 2020 podat opravné kontrolní hlášení. Pokud by oprava byla provedena až po uplynutí lhůty pro podání řádného kontrolního hlášení, tak se podává následné kontrolní hlášení. Plátce DPH je povinen opravu provést, protože hrozí, že by nedošlo ke spárování plnění u dodavatele a odběratele a tedy potenciálně by správce daně požadoval opravu provést či by zahájil kontrolní postup.
NahoruNevykazování některých plnění
Častou chybou také může být opomenutí vykazování některých plnění, která sice nemají vliv na výslednou daňovou povinnost přímo v daném zdaňovacím období (protože například nepodléhají DPH), ale mohou mít vliv na jiné skutečnosti a sekundárně i na daňovou povinnost. Například může jít o poskytování osvobozených plnění bez nároku na odpočet DPH na řádku 50 přiznání k DPH, který je důležitý pro výpočet krátícího koeficientu pro účely DPH. Dále se může například jednat o opomenutí vykazování vývozů zboží do třetích zemí, které navíc správce daně páruje s databází celní správy, které pak ovlivňují obrat pro účely DPH a zdaňovací období. Opomenutí ve vykazování pak může mít podstatný vliv na různé další skutečnosti, přestože bezprostředně v daném zdaňovacím období nedojde k ovlivnění výsledné daňové povinnosti.
Příklad – Osvobozené nájmy nemovité věci
Český plátce DPH podniká v oboru nájmů nemovitých věcí. Jeho zdaňovací období je kalendářní čtvrtletí, protože nepřekročil obrat 10 mil. Kč. Plátce DPH pronajímá většinu prostor jiným plátcům DPH a uplatňuje zde DPH. V roce 2019 však pronajímal prostory i dvěma neplátcům, kde uplatňoval osvobození od DPH. Tyto osvobozené pronájmy nebyly v přiznání k DPH deklarovány. Jeho tržby za rok 2019 činily na zdanitelných pronájmech plátcům DPH a energiích na základu daně 8,7 mil. Kč za rok a na fakturaci režijních nákladů ve snížené sazbě na základu daně 1 mil. Kč za rok. Hodnota osvobozených nájmů neplátcům DPH činila na základ daně 900 tis. Kč za…
