Dary, darování

Dary, darování

Ing. Vlasta Martišková

Popis operace:

V souvislosti se zrušením daně dědické a darovací se příjmy získané v souvislosti s děděním nebo darováním dostávají do režimu zákona o daních z příjmů. Příjmy získané v souvislosti s děděním nebo darováním se zdaňují v režimu zákona o daních z příjmů.

Přijaté dary se oceňují reprodukční cenou a nově se účtují do provozních výnosů (účtová skupina 64), nebo v případě daru v podobě finančního majetku v účtové skupině 66. V případě, že přijatý dar bude osvobozen od daně z příjmů, vyloučí se tento výnos jako nedaňový v daňovém přiznání. Z hlediska daně z příjmů se výnos z darovaného majetku stane součástí základu daně bez úpravy základu daně.

Příjmy získané z titulu dědění, odkazu, darování, tak i jiné příjmy nabyté bez poskytnutí proti plnění, včetně majetkového prospěchu zahrnujeme mezi bezúplatné příjmy. Bezúplatný příjem je příjem (bez úplaty) spočívající jednak v tom, že se majetek poplatníka zvýší, nebo v tom, že se výše jeho majetku nezmění a určité majetkové hodnoty ušetří. Je jím též plnění ze společenské úsluhy, která není darem.

Darování

Z právní úpravy NOZ vyplývá, že darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví, kdy obdarovaný dar nebo nabídku daru přijímá. Darovací smlouva je dvoustranné právní jednání, které může být sjednáno jak ústně, tak i písemně, ale i pouhým souhlasným jednáním. U darování nemovitostí zákon vyžaduje písemnou formu, neboť musí být zapsáno ve veřejném seznamu.

Podstatnými náležitostmi darovací smlouvy jsou:

závazek dárce bezplatně převést na obdarovaného vlastnické právo k daru,

projev souhlasu obdarovaného s převodem vlastnického práva k daru.

NOZ řeší odpovědnost dárce, který dar slíbí, za škodu způsobenou tím, že dar neposkytne. Dárce je tak povinen uhradit škodu, kterou způsobil tím, že svůj slib nedodržel. Pokud však bude ohrožena dárcova výživa nebo vyživovací povinnost, má možnost od smlouvy o darování odstoupit.

NOZ připouští darování i pro případ smrti. Takové darování se považuje za odkaz. Odkazem získává osoba, které byl majetek odkázán (odkazovník) pouze práva (majetek), nikoliv povinnosti (dluhy). Výhodou odkazu může být zrychlení dědického řízení, kdy odkazovník není dědic, a tudíž nevstupuje do dědického řízení.

Darovat lze také s různými vedlejšími podmínkami, např. podmínka dostudování vysoké školy, dovršení 30 let. Rovněž lze darovat s příkazem, kdy např. obdarovaný má celý dar darovat další osobě. Dárce může darovat veškerý svůj majetek, dokonce může darovat i majetek, který teprve získá. Zde je však omezení, že v tomto případě lze darovat pouze polovinu dárcova budoucího majetku.

Vrácení daru – dárce se může za určitých okolností domáhat vrácení daru v těchto případech:

• vrácení daru pro nouzi dárce – dárce po darování upadne do nouze, kdy není schopen poskytovat nutnou výživu sobě nebo osobě, vůči níž je povinen takovou výživu poskytovat, může dar odvolat,

• vrácení daru pro nevděk – chová-li se obdarovaný k dárci nebo členům jeho rodiny způsobem, který hrubě narušuje dobré mravy, žádat vrácení daru lze ovšem pouze do jednoho roku od takového porušení dobrých mravů, a to od okamžiku, kdy se o něm dárce dozvěděl.

Vzájemné darování – dárce bude navzájem obdarován, jedná se o darování jen vzhledem k tomu, o co hodnota plnění jedné strany převyšuje hodnotu plnění druhé strany.

Fyzické osoby

Předmětem daně z příjmů u FO není majetkový prospěch:

• vydlužitele při bezúročné zápůjčce – při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky, pokud však nejsou sjednány, jedná se o bezúročnou zápůjčku, kdy majetkový prospěch vzniklý tím, že nejsou úroky sjednány, není předmětem daně z příjmů;

• vypůjčitele při výpůjčce – výpůjčka představuje dočasné bezplatné užívání předmětné věci, tento majetkový prospěch není předmětem daně z příjmů;

• výprosníka při výprose – jedná se o bezplatné přenechání věci k užívání, aniž se ujedná doba a účel užívání, vzniklý majetkový prospěch není předmětem daně z příjmů.

Převod majetku zemědělského podnikatele

V případě darování majetku v souvislosti s ukončením zemědělské činnosti na straně obdarovaného se nejedná o zdanitelný příjem a dojde-li k prodeji majetku na straně prodávajícího, není tento příjem z prodeje předmětem daně. Pokud by však nabyvatel, který získal majetek darem, zemědělskou činnost ukončil do 3 let od nabytí majetku, nebude již takový příjem vyjmut z předmětu daně. V takovém případě je příjem předmětem daně, a to v tom zdaňovacím období, kdy vznikl (byl přijat). Nabyvatel by tedy musel podat dodatečné daňové přiznání za zdaňovací období, ve kterém majetek získal a příjem z titulu daru uvést jako zdanitelný příjem podle § 7 ZDP.

Všechny dary jsou předmětem daně z příjmů, avšak ZDP umožňuje rozsáhlá osvobození.

Pokud se týká osvobození příjmů podle § 4a ZDP, jedná se o specifické příjmy, které souvisejí s nabytím vlastnického práva k nemovitosti za určitých podmínek, nabytí dědictví, odkazu a další níže uvedené.

Osvobození bezúplatných příjmů od daně z příjmů:

• z nabytí dědictví nebo odkazu,

• obmyšleného z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti,

• z nabytí vlastnického práva k movité věci, pokud je zaručena vzájemnost a osoba, od níž se věc nabývá, je zástupcem cizího státu pověřeným v České republice, příslušníkem jeho rodiny, jinou osobou, jíž příslušely diplomatické výsady a imunity a nebyla občanem České republiky,

• nabytí vlastnického práva k pozemku nebo ze zřízení věcného břemene, pokud k těmto příjmům došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách,

• z nabytí vlastnického práva k věci na základě jeho převodu nebo přechodu podle zákona upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev, je-li nabyvatelem oprávněný člen družstva,

• ze vzniku služebnosti bytu podle zákona upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev,

• z nabytí vlastnického práva k rodinnému domu nebo jednotce, která zahrnuje družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, který je garáží, sklepem nebo komorou, a nezahrnuje jiný nebytový prostor, je-li nabyvatelem fyzická osoba, která je členem bytového družstva, který je nájemcem tohoto rodinného domu nebo jednotky ve vlastnictví družstva a který se sám nebo jeho právní předchůdce podílel na jeho pořízení členským vkladem,

• z nabytí vlastnického práva k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, je-li ve vlastnictví právnické osoby vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem domu s jednotkami, a fyzická osoba, která vlastnické právo k jednotce nabývá – je nájemcem této jednotky, je členem této právnické osoby a podílela se nebo její právní předchůdce se podílel svým peněžním nebo nepeněžním plněním na pořízení domu s jednotkami,

• poplatníka s bydlištěm v členském státě Evropské unie, Norsku nebo Islandu provozujícím zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, je-li bezúplatný příjem použit k provozu tohoto zařízení,

• poplatníka, který jej prokazatelně použije na zvýšení nebo změnu kvalifikace, studium, léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky,

• na humanitární nebo charitativní účel nebo z veřejné sbírky,

• z nabytí majetku prokazatelně použitého na financování volební kampaně kandidáta na funkci prezidenta republiky podle zákona upravujícího volbu prezidenta republiky, který se zúčastní prvního kola volby.

Osvobození ostatních bezúplatných příjmů

Podle § 10 ZDP jsou osvobozeny bezúplatné příjmy

1.  od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší, pokud jde o sourozence, strýce, tetu, synovce nebo neteř, manžela, manžela dítěte, dítěte manžela, rodiče manžela nebo manžela rodičů,

2. od osoby, se kterou poplatník žil nejméně po dobu jednoho roku před získáním bezúplatného příjmu ve společně hospodařící domácnosti a z tohoto důvodu pečoval o domácnost nebo byl na tuto osobu odkázán výživou,

3. obmyšleného z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn nebo který zvýšil majetek tohoto fondu osobou uvedenou v bodě 1 nebo 2,

4. nabyté příležitostně, pokud jejich hodnota nedosahuje 15 000 Kč, tj. dar do 14 999 Kč.

Oceňování nepeněžního příjmu:

Ostatní bezúplatné příjmy, které nejsou vymezeny jako osvobozené, budou zahrnuty do celkového základu daně se ocení dvěma způsoby:

• podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku,

• jako pětinásobek hodnoty ročního plnění, pokud příjem spočívá v jiném majetkovém prospěchu, kdy se jedná o opakující se plnění na dobu: – neurčitou, život člověka nebo na dobu delší než 5 let.

Bezúplatné příjmy, jsou-li poskytovány v souvislosti s činností, z níž plynou příjmy ze závislé činnosti (§ 6 ZDP) nebo příjmy ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) budou i nadále posuzovány v režimu uvedených ustanovení. V ostatních případech budou takové bezúplatné příjmy posuzovány v režimu ostatních příjmů podle § 10 odst. 1 písm. n) ZDP.

Zaměstnanci

Dani z příjmů podléhají bezúplatná plnění, která obdrží zaměstnanec v souvislosti se závislou činností nebo funkcí, ze které mu plynou funkční požitky. Tato plnění se oceňují podle zákona o oceňování majetku.

Mimo osvobozené příjmy podle § 4 ZDP jsou od daně osvobozeny příjmy podle § 6 odst. 9 ZDP, tj. např.:

• částky vynaložené zaměstnavatelem formou nepeněžního plnění na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu upravujícího zaměstnanost; toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem,

• hodnota stravování poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnancům formou nepeněžního plnění ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů a hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo zaúčtované na vrub daňově neuznatelných nákladů,

• nepeněžní plnění poskytované v souladu s vyhláškou fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění nebo nepeněžní plnění zaúčtované na vrub daňově neuznatelných nákladů ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce, přičemž při poskytnutí rekreace včetně zájezdů je u zaměstnance osvobozena v úhrnu nejvýše částka do výše 20 000 Kč za kalendářní rok,

• zaměstnancům lze poskytnout věcné nebo peněžní dary, přitom peněžní nejsou osvobozeny od daně:

  • za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a při jiných mimořádných případech a za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a péče o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky,

  • při pracovních výročích 20 let a za dalších 5 let trvání pracovního nebo služebního poměru, lze započítat i dobu trvání pracovního poměru u jiných zaměstnavatelů,

  • při životních výročích 50 let a každých 5 let věku,

  • při prvním odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro III. stupeň invalidity.

Hodnota nepeněžních darů poskytnutých z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění nebo zaúčtovaných na vrub daňově neuznatelných nákladů je u zaměstnance osvobozena do úhrnné výše 2 000 Kč ročně.

• hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce za podmínky, že obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně,

• sociální výpomoci v souvislosti s překlenutím tíživé situace vzniklé v důsledku živelní pohromy do výše 500 000 Kč poskytnuté z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo zaúčtované jako daňově neuznatelný náklad,

• příspěvky na penzijní připojištění za zákonem stanovených podmínek,

• příspěvky na životní pojištění za zákonem stanovených podmínek,

• peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům z bezúročných návratných půjček nebo návratných půjček s úrokem nižším než obvyklým, které jim zaměstnavatel poskytne z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění, a to nebytové potřeby do výše 100 000 Kč, k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč a u zaměstnance postiženého živelní pohromou do výše 1 mil. Kč na bytové účely a do výše 200 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace.

Od daně jsou osvobozeny příjmy za práci žáků a studentů z praktického vyučování a praktické přípravy.

Všechny peněžité dary v souvislosti se závislou činností podléhají dani z příjmů fyzických osob.

Právnické osoby

Do předmětu daně z příjmů právnických osob jsou nově zahrnuty i příjmy získané darováním.

Bezúplatné příjmy v podobě darů jsou předmětem daně a osvobozeny jsou pouze takové příjmy, které jsou vymezeny v  § 19b ZDP.

Předmětem daně z příjmů není majetkový prospěch:

• vydlužitele při bezúročné zápůjčce – při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky, pokud však nejsou sjednány, jedná se o bezúročnou zápůjčku, kdy majetkový prospěch vzniklý tím, že nejsou úroky sjednány, není předmětem daně z příjmů;

• vypůjčitele při výpůjčce – výpůjčka představuje dočasné bezplatné užívání předmětné věci, tento majetkový prospěch není předmětem daně z příjmů;

• výprosníka při výprose – jedná se o bezplatné přenechání věci k užívání, aniž se ujedná doba a účel užívání, vzniklý majetkový prospěch není předmětem daně z příjmů.

Osvobození bezúplatných příjmů (§ 19b ZDP)

• příjem z nabytí dědictví nebo odkazu,

• příjem, pokud k němu došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách, v podobě nabytí vlastnického práva k pozemku nebo zřízení věcného břemene,

• veřejně prospěšným poplatníkem se sídlem na území České republiky, pokud je nebo bude využit pro účely vymezené v § 15 odst. 1 ZDP nebo § 20 odst. 8 ZDP (obdobně pro veřejně prospěšné poplatníky z EU, Norska a Islandu – při porušení podmínek je nutno příjem dodanit).

Poskytování darů fyzickými a právnickými osobami

Poskytnutí daru je nedaňový náklad podle § 25 ZDP. Dar lze však uplatnit jako odčitatelnou položku od základu daně, a to za splnění zákonem stanovených podmínek.

U fyzických osob lze odečíst v souladu s § 15 odst. 1 ZDP hodnotu darů, která ve zdaňovacím období přesáhne v úhrnu 2 % základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč, nejvýše však 15 % základu daně.

U právnických osob je možno odečíst v souladu s § 20 odst. 8 ZDP za zdaňovací období nejvýše 5 % základu daně sníženého o položky podle § 34 ZDP (např. odpočet daňové ztráty z minulých let). V zákonem vymezených případech darů určeným veřejným vysokým školám a veřejným výzkumným institucím se limit 5 % zvyšuje o dalších 5 % ze základu daně. Hodnota jednotlivého daru musí činit alespoň 2 000 Kč.

Novela zákona č. 39/2021 Sb., o daních z příjmů s účinností od 4. 2. 2021 umožnila dočasnou změnu v uplatňování darů pro zdaňovací období, která skončila od 1. 3. 2020 do 28. 2. 2022 (např. hospodářský rok od 1. 4. 2019 do 31. 3. 2020 nebo účetní období delší než 12 měsíců od 1. 1. 2019 do 31. 2. 2020).

Přechodná ustanovení ZDP umožňují poplatníkům, kteří již podali daňová přiznání za příslušná zdaňovací období (např. od 1. 4. 2019 do 31. 3. 2020), aby si vyšší snižující položku z titulu poskytnutých darů mohli uplatnit formou dodatečného daňového přiznání.

Přehled změn

Podmínky uplatnění odečtu pro fyzické i právnické osoby zůstávají zachovány.

Výdajem vynaloženým na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů je výdaj na bezúplatné nepeněžité plnění poskytnuté od 1. 3. 2020 do 31. 12. 2020 v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 na účely vymezené v § 15 odst. 1 ZDP nebo § 20 odst. 8 ZDP. Tento výdaj lze uplatnit ve zdaňovacím období, ve kterém byl vynaložen. Pokud poplatník…