2014.20.21.3
Dlouhodobá nepřítomnost zaměstnance v zaměstnání z pohledu zdravotního pojištění
Ing. Antonín Daněk
Situacím, kdy je zaměstnanec dlouhodobě nepřítomen v zaměstnání, musí zaměstnavatelé vždy věnovat zvýšenou pozornost, a to zejména z důvodu placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti. Nejčastějším důvodem (dlouhodobé) nepřítomnosti zaměstnance v práci bývá nemoc jako důležitá osobní překážka v práci na straně zaměstnance podle § 191 ZP.
Období nemoci se ve zdravotním pojištění projevuje především ve snížení minimálního vyměřovacího základu zaměstnance na poměrnou část podle § 3 odst. 9 písm. b) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů. To znamená, že (alespoň minimální) pojistné nemusí být za rozhodné období kalendářního měsíce odvedeno za kalendářní dny, kdy byl zaměstnanec během měsíce nemocen. Pokud zúčtovaný hrubý příjem za odpracované kalendářní dny přesáhne svojí výší poměrnou část minima, období nemoci se již nebere v úvahu a pojistné se odvádí ze skutečné výše příjmu V souvislosti s placením pojistného je důležité respektovat zásadu, že pro účely stanovení vyměřovacího základu zaměstnance nebo jeho poměrné části se vždy posuzují výhradně kalendářní (nikoli pracovní!) dny výkonu práce (resp. trvání zaměstnání) v příslušném kalendářním měsíci.
NEMOC
V kalendářním měsíci, ve kterém zaměstnanec nemoc zahájí nebo ukončí, musí být zaměstnavatelem dle příkladu zajištěn odvod pojistného v návaznosti na poměrnou část minimálního vyměřovacího základu za podmínky, že se na zaměstnance (a zaměstnavatele) tato povinnost vztahuje.
Příklad č. 1
Zaměstnanec pracující na základě pracovní smlouvy (nebo i na dohodu o pracovní činnosti) byl nemocen od 8. 7. do 18. 7. Za odpracované kalendářní dny činil v červenci jeho hrubý příjem 5 800 Kč.
Při odvodu pojistného musí zaměstnavatel vycházet z počtu celkem 20 kalendářních dnů výkonu práce v měsíci červenci, ve kterých zaměstnanec nebyl nemocen. S ohledem na potřebu dodržení poměrné části minimálního vyměřovacího základu musí být v tomto případě odvedeno pojistné nikoliv z aktuální celkové výše minimální mzdy, nýbrž z poměrné části minimálního vyměřovacího základu v návaznosti na počet kalendářních dnů výkonu práce v měsíci červenci, tedy nejméně z vyměřovacího základu, vypočteného podle vzorce:
PČ min VZ = (20 : 31) x 8 500 = 5 483,87 Kč
kde:
- - PČ min VZ = poměrná část minimálního vyměřovacího základu
- - 20 = počet kalendářních dnů výkonu práce v měsíci červenci
- - 31 = počet kalendářních dnů v daném měsíci
- - 8 500 = výše minimální mzdy v roce 2014
Jelikož je výší zúčtovaného hrubého příjmu překročena poměrná část minima, je vyměřovacím základem za měsíc červenec částka skutečně dosaženého příjmu 5 800 Kč, dopočet do minimálního vyměřovacího základu 8 500 Kč se neprovádí.
Zaměstnanec nemocný po celý kalendářní měsíc je vykazován v Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele s nulovým vyměřovacím základem. Za takto nemocného zaměstnance není pojistné placeno.
Nemoc zaměstnance zaměstnavatel zdravotní pojišťovně neoznamuje, pro uplatnění zákonného postupu (tedy snížení minimálního vyměřovacího základu až na nulu) musí mít k dispozici kopii dokladu o dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance.
Dalšími důvody dlouhodobé nepřítomnosti zaměstnance v zaměstnání může být například poskytnutí neplaceného volna zaměstnanci ve čtyřech následujících situacích.
VÝKON PRÁCE PRO JINÉHO ZAMĚSTNAVATELE
Zaměstnanec se může se svým zaměstnavatelem dohodnout na poskytnutí neplaceného volna například na dobu dvou kalendářních měsíců, ve kterých bude vykonávat práci pro jiného zaměstnavatele. S druhým zaměstnavatelem uzavře pracovněprávní vztah a svému stálému zaměstnavateli doloží, že tento jeho přechodný zaměstnavatel za něj odvádí pojistné na zdravotní pojištění vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro zaměstnance.
V návaznosti na ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na zdravotní pojištění, v platném znění (dále jen "ZoPVZP"), neplatí stálý zaměstnavatel po dobu poskytnutého neplaceného volna za zaměstnance pojistné, což pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny dokladuje výše zmíněným potvrzením od přechodného zaměstnavatele. Tento přechodný zaměstnavatel plní za tohoto svého zaměstnance všechny povinnosti ve zdravotním pojištění, zejména pak řádně platí pojistné z dosaženého příjmu a plní oznamovací povinnost.
UVOLNĚNÍ ZAMĚSTNANCE PRO VÝKON VEŘEJNÉ FUNKCE
Při řešení neplaceného volna postupuje zaměstnavatel i v tomto případě podle výše citovaného ustanovení § 3 odst. 5 písm. a) ZP.
Nastává situace, kdy zaměstnanec bude vykonávat veřejnou funkci. V tomto případě bude ze strany zaměstnavatele uplatněn postup, podle kterého nedojde k rozvázání pracovního poměru, nýbrž zaměstnanci bude v souvislosti s touto novou skutečností poskytnuto neplacené volno. Z tohoto neplaceného volna zaměstnavatel pojistné platit nebude, pro účely kontroly ze strany zdravotní pojišťovny však musí mít ve své evidenci doloženo, že příslušný úřad za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
VÝKON PRÁCE V REŽIMU KOORDINAČNÍCH NAŘÍZENÍ EVROPSKÉ UNIE
Pokud se zaměstnanec s bydlištěm v České republice rozhodne pracovat v některém ze států Evropské unie, případně v Norsku, na…
