Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr z pohledu zdravotního pojištění

6.7.2

Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr z pohledu zdravotního pojištění

Ing. Antonín Daněk

Dohoda o pracovní činnosti

Pokud je však dohoda o pracovní činnosti jediným zdrojem příjmů zaměstnance, přičemž se na něj (a tedy i na zaměstnavatele – plátce pojistného) vztahuje povinnost dodržet při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, musí zaměstnavatel zabezpečit odvod pojistného:

• buď alespoň z minimálního vyměřovacího základu v případě trvání dohody o pracovní činnosti po celý kalendářní měsíc,

• nebo nejméně z poměrné části tohoto zákonného minima v návaznosti na počet kalendářních dnů trvání příslušné skutečnosti ve smyslu ustanovení § 3 odst. 9 ZPVZP, například tehdy, pokud zaměstnání netrvá celý kalendářní měsíc nebo je zaměstnanec po část měsíce nemocen,

v obou případech za podmínky, že příjem v tomto měsíci činí alespoň 4 000 Kč.

Naopak, ze skutečné výše zúčtovaného hrubého příjmu (tedy alespoň 4 000 Kč a současně nižšího než minimální vyměřovací základ) odvede zaměstnavatel pojistné v těchto situacích:

• má k dispozici potvrzení od jiného zaměstnavatele, že tento za zaměstnance odvádí pojistné alespoň z minima (případně je v úhrnu příjmů od všech zaměstnavatelů částky minimálního vyměřovacího základu dosaženo – nutno mezi zaměstnavateli navzájem dokladovat), nebo

• je zaměstnanec současně OSVČ s placením alespoň minimálních záloh, což zaměstnavateli dokládá čestným prohlášením, anebo

• zaměstnanec patří mezi osoby, pro které neplatí minimální vyměřovací základ podle § 3 odst. 8 ZPVZP, například se jedná o osoby, za které platí pojistné stát.

Činí-li u dohody o pracovní činnosti (DPČ) příjem zaměstnané osoby alespoň 4 000 Kč (bez ohledu na délku trvání zaměstnání v daném kalendářním měsíci), stává se osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem s povinností zaměstnavatele přihlásit ji jako zaměstnance ke dni, ve kterém poprvé po uzavření dohody začala vykonávat sjednanou práci, a platit pojistné podle zákona.

Dohoda o provedení práce – podmínky platné u jednoho zaměstnavatele do 30. 6. 2024

U dohod o provedení práce (DPP) je důležitá částka příjmu 10 000 Kč.

Z pohledu zdravotního pojištění platí, že pokud příjem na DPP přesáhne 10 000 Kč, pak:

• vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání (osoba je z pohledu zdravotního pojištění zaměstnancem),

• zaměstnavatel přihlašuje (a odhlašuje) zaměstnance u zdravotní pojišťovny dle § 8 odst. 2 písm. d) ZVZP,

• taková dohoda řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah takto zaměstnané osoby, a to bez ohledu na délku jejího trvání.

Jestliže příjem na dohodu o provedení práce (resp. více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele) činí více než 10 000 Kč a méně než minimální mzda, provádí zaměstnavatel příslušný dopočet a doplatek pojistného do zákonného minima při zaměstnání trvajícím celý kalendářní měsíc. Výjimkou jsou osoby nebo situace vyjmenované v ustanovení § 3 odst. 8 ZPVZP, kdy toto minimum nemusí být dodrženo, anebo když se minimum snižuje na poměrnou část dle § 3 odst. 9 ZPVZP.

Kdyby dohoda o provedení práce trvala celý kalendářní měsíc a dosažený příjem by činil 10 400 Kč, neprováděl by zaměstnavatel dopočet do minima, ale pojistné by odvedl z částky 10 400 Kč například tehdy, kdyby:

• byla zaměstnancem osoba, za kterou je plátcem pojistného stát (resp. by pro tuto osobu neplatil minimální vyměřovací základ dle § 3 odst. 8 ZPVZP), nebo

• osoba současně pracovala u jiného zaměstnavatele, který by potvrzením doložil, že odvádí za zaměstnance pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu, nebo

• osoba měla jiné zaměstnání (například na základě pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek) s příjmem třeba 11 000 Kč. Pro účel dodržení minimálního vyměřovacího základu by se sečetly oba příjmy, ze kterých se platí pojistné, a v jejich úhrnu by byl minimální vyměřovací základ dodržen (překročen). Zaměstnavatelé by si v daném kalendářním měsíci navzájem dokladovali výši příjmu a každý z nich by odváděl pojistné z dosaženého příjmu, tedy bez nutnosti dopočtu do minima. Doklad o výši příjmu u jiného zaměstnavatele by se předkládal i případné kontrole ze zdravotní pojišťovny,

• osoba pracující na dohodu o provedení práce současně podnikala a platila by alespoň minimální zálohy na pojistné jako OSVČ, což by zaměstnavateli dokladovala čestným prohlášením aj.

Při trvající DPČ a DPP a při poklesu příjmu v některém měsíci pod 4 000 Kč u DPČ nebo na částku 10 000 Kč a nižší u DPP musí být osoba jako zaměstnanec na daný kalendářní měsíc odhlášena. Rozhodná částka příjmu u DPČ ve výši 4 000 Kč platí po celý rok 2024.

Ve zdravotním pojištění se pro účel vzniku zaměstnání a posouzení osoby jako zaměstnance sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.