Dohody o pracích konaným mimo pracovní poměr – odměňování zaměstnance
Ing. Růžena Klímová
Za práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr přísluší zaměstnanci odměna. Podle § 138 ZP se výše odměny z dohod konaných mimo pracovní poměr sjedná se zaměstnancem v příslušné dohodě.
Zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnancům na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr příplatkové odměny v souladu s ustanovením § 115 až 118 ZP.
Práce ve svátek a náhradní volno nebo náhrada odměny (§ 115 ZP)
Za výkon práce ve svátek náleží zaměstnanci náhradní volno v rozsahu výkonu práce ve svátek. V době náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada odměny ve výši průměrného výdělku, pokud se smluvní strany nedohodnou na příplatku za práci ve svátek namísto náhradního volna. Příplatek za práci ve svátek činí alespoň 100 % průměrného výdělku. Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada odměny ve výši průměrného výdělku.
Příplatek za noční práci (§ 116 ZP)
Za dobu noční práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.
Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí (§ 117 ZP)
Za dobu práce ve ztíženém pracovním prostředí přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek. Vymezení ztíženého pracovního prostředí pro účely odměňování a výši příplatku stanoví vláda nařízením. Příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí činí nejméně 10 % hodinové minimální mzdy.
Příplatek za práci v sobotu a v neděli (§ 118 ZP)
Za dobu práce v sobotu a v neděli přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku.
Zákoníkem práce je omezena minimální výše odměny, která nesmí být nižší než minimální mzda, nikoliv však její maximální výše. Přesto však při výkonu práce na základě dohod musí být zaměstnavatelem respektována zásada rovného zacházení i v oblasti odměňování, podle které přísluší za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejná mzda, plat či odměna z dohody.
Podle § 77 odst. 2 písm. h) ZP nesmí být odměna u dohod nižší než minimální mzda. Přestože se na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr nevztahuje právní úprava nejnižší úrovně zaručené mzdy, měla by být odměna v minimální výši (minimální mzda) uplatněna jen u nejjednodušších prací, jejichž náročnost odpovídá prvnímu stupni zaručené mzdy, aby nedocházelo k diskriminaci z hlediska odměňování. U náročnějších prací by měla odměna odpovídat náročnosti, odpovědnosti a společenskému významu vykonávané práce.
Nedosáhne-li odměna z dohody minimální mzdy, je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci doplatek ve výši rozdílu mezi výší této odměny připadající na 1 hodinu a příslušnou minimální hodinovou mzdou.
Potvrzení o zaměstnání
Při skončení pracovního poměru a dohody o pracovní činnosti je nutné zaměstnanci předat zápočtový list. Tato povinnost platí i v případě dohody o provedení práce, pokud z ní byly prováděny exekuční srážky nebo DPP založila účast na nemocenském pojištění.
Příspěvek na stravování
Zaměstnavatel je oprávněn poskytovat příspěvek na stravování i zaměstnancům pracujícím na základě dohod o pracích mimo pracovní poměr. U těchto zaměstnanců je příspěvek na stravování posuzován stejně jako u zaměstnanců v pracovním poměru. Pokud v rámci plánované směny odpracuje alespoň 3 hodiny, je příspěvek na stravování v jakékoliv formě do limitní výše od daně osvobozen. Od daně je osvobozen příspěvek na stravování do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin. Pokud je směna s přestávkou na oddech delší než 11…
