Internet a nástroje elektronické komunikace v daňových nákladech neúčtujících podnikatelů

Internet a nástroje elektronické komunikace v daňových nákladech neúčtujících podnikatelů

RNDr. Ivan Brychta

• pošty – klasické dopisy stále více nahrazuje zasílání korespondence elektronicky (e-mailem, pomocí datových schránek),

• různých podání státním orgánům, kdy papírová podoba je vytlačována on-line komunikací a elektronickými podáními (nejenom v oblasti daňové správy, ale i v případě sociálního či zdravotního pojištění a dalších správních řízení),

• reklamy a propagace – internet přináší možnost inzerce a reklamy přístupné stále většímu a většímu okruhu lidí, tzv. sociální média jsou dnes již nezbytností při propagaci činnosti firem,

• získávání informací, a to rychlým vyhledáváním informací z různých oblastí, získáváním kontaktů na firmy nabízející služby nebo naopak nabízením vlastních služeb či informací; určitě velký rozvoj v této oblasti zaznamenaly především bankovní služby, zejména v oblasti správy účtů a provádění příkazů bez nutnosti navštívit svou pobočku,

• nákupu a prodeje, a to jak prostřednictvím již zmíněné inzerce, tak i prostřednictvím virtuálních internetových obchodů, které se oproti klasickým "kamenným" vyznačují relativně nižšími cenami.

Právní úprava

Vymezení daňového režimu výdajů spojených s internetem a elektronickou komunikací v zákoně o daních z příjmů přímo nenalezneme, proto si musíme vystačit s obecnými ustanoveními, postupy a zásadami danými zákonem o daních z příjmů (ZDP), jako např.:

• § 24 odst. 1 ZDP, který vymezuje obecné podmínky pro daňový náklad,

• § 24 odst. 2 písm. a) ZDP, podle něhož patří mezi daňově účinné náklady odpisy hmotného majetku,

• § 24 odst. 2 písm. zn) ZDP, který považuje za výdaje daňové výdaje na pořízení nehmotného majetku nebo jeho technického zhodnocení u poplatníků s příjmy podle §§ 7 nebo 9 ZDP, pokud nevedou účetnictví (aplikuje se např. v případech, kdy zakoupený software nebude součástí hmotného majetku), příp.

• § 24 odst. 2 písm. p) ZDP pro další výdaje, k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů; toto ustanovení lze využít např. v situacích, kdy daňové a jiné předpisy přímo nařizují cosi vykonat elektronicky.

• Zákon o DPH (ZDPH):

  • - § 10i ZDPH vymezuje tzv. elektronicky poskytovanou službu a uvádí pravidla pro určení místa plnění při jejím poskytnutí,
  • - § 13a ZDPH řeší režim dodání zboží provozovatelem elektronického rozhraní a § 71h ZDPH osvobození při dodání zboží tomuto provozovateli,
  • - § 26 odst. 2 a 3 ZDPH připouští elektronickou podobu daňového dokladu a definuje daňový doklad v elektronické podobě,
  • - § 34 odst. 4 ZDPH uvádí, jakým způsobem lze zajistit věrohodnost původu daňového dokladu v elektronické podobě,
  • - § 35a ZDPH vymezuje pravidla pro elektronické uchovávání daňových dokladů,
  • - § 47 odst. 6 ZDPH uvádí sazbu DPH u elektronicky poskytovaných služeb spočívajících v poskytnutí knih, brožur, letáků apod.,
  • - § 54 ZDPH uvádí mezi finančními službami také vydávání elektronických peněz,
  • - § 82 ZDPH, §§ 82a a 82b ZDPH a § 84 ZDPH  obsahují ustanovení o komunikaci prostřednictvím elektronického portálu v případě žádosti o vracení daně (ve vztahu k zahraničí),
  • - § 101a ZDPH nařizuje činit veškerá podání (daňová přiznání, kontrolní a souhrnné hlášení) pouze elektronicky (nejen pro plátce DPH, ale od 1. 1. 2021 i pro identifikované osoby),
  • - § 110o ZDPH nařizuje elektronickou komunikaci i pro případy zvláštního režimu jednoho správního místa, vč. doručování (§ 110e ZDPH).

• Zákon o daních z příjmů (ZDP):

  • - § 38j odst. 6 ZDP řeší podávání "Vyúčtování daně z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků" elektronicky v situaci, kdy zaměstnavatel zaměstná v daném roce zaměstnance, kteří nejsou rezidenty v ČR (pokud je zaměstnavatel fyzickou osobou, platí toto až při zaměstnání více než deseti takových zaměstnanců).

• Daňový řád (DŘ):

  • - § 42 DŘ uvádí, že adresátovi, který má zpřístupněnou datovou schránku, se doručuje přednostně prostřednictvím této datové schránky,
  • - § 69 DŘ definuje daňovou informační schránku umožňující daňovému subjektu získávat informace od správce daně a od roku 2021 i činit podání správci daně,
  • - § 71 DŘ uvádí možné způsoby elektronické komunikace se správcem daně vč. elektronické identifikace daňového subjektu,
  • - § 72 DŘ vymezuje formulářová podání a uvádí, v jakých případech je nutná elektronická komunikace,
  • - § 136 DŘ ve znění od 1. 1. 2021 prodlužuje lhůtu pro podání přiznání k dani z příjmů za předpokladu, že bude podáno elektronicky.

• Zákon č. 16/1993 Sb., o dani silniční:

  • - § 15 zákona č. 16/1993 Sb., o dani silniční, stanoví od 1. 1. 2025 povinnost poplatníka podávat daňové přiznání pouze elektronicky.

• zákonem č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, který řeší použití kvalifikovaných certifikátů,

• zákonem č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, řešícím prokazování totožnosti s využitím elektronické identifikace osob,

• zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který upravuje mj. problematiku datových schránek.

• o hmotný majetek daňově odpisovaný, pokud vstupní cena překročí hranici 80 000 Kč; pak jsou daňovým výdajem daňové odpisy prováděné v souladu s §§ 30 až 32 ZDP,

• případně při ceně do 80 000 Kč včetně je výdajem zaplacená kupní cena (v úrovni bez DPH, jde-li o plátce DPH, který si daň z přidané hodnoty uplatnil na vstupu).

• součástí počítače – např. interní modem, síťová karta, pak je daňový režim zřejmý (jako součást počítače sdílí v předchozím uvedený daňový režim počítače), v případě doinstalování k již existujícímu počítači se může jednat i o technické zhodnocení do 80 000 Kč (cena zařízení je velmi nízká) s možným daňovým režimem podle § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP, tedy jako přímý výdaj,

• součástí mobilního telefonu (přitom mobil může sloužit jako prostředník mezi počítačem a internetem anebo může mít sám parametry internetového prohlížeče a může umožňovat odesílat a přijímat poštu), pak platí to samé jako pro počítač (i když v tomto případě asi cena mobilního telefonu těžko přesáhne hranici pro hmotný majetek),

• v případě externího připojovacího zařízení (modemu, routeru, USB donglu apod.) pak drobným majetkem, popřípadě toto zařízení bude součástí souboru hmotného majetku (movitých věcí se samostatným ekonomickým určením), např. v případě připojení podnikové sítě k internetu, a pak bude toto zařízení sdílet daňový režim souboru majetku,

• pronajaté, a pak toto zařízení (modem, router) do svého majetku nezahrneme, nicméně zaplacené nájemné daňovým výdajem bude.

Podnikatel pan Novák, vyrábějící obuv, se rozhodl připojit svou podnikovou síť k internetu a zřídit pro své pracovníky e-mailové schránky, pomocí kterých by komunikovali se zákazníky. Svou podnikovou síť si dal připojit pomocí pevného připojení (sídlí v administrativní budově, kde je již internetové připojení technicky vyřešeno), měsíční poplatek za připojení je (v závislosti na požadované rychlosti a objemu přenesených dat) 5 000 Kč, pan Novák však ještě musel uhradit zřizovací poplatek za připojení 2 500 Kč a dále technicky dovybavit síť (router, síťové karty) za 15 000 Kč.

Pro výraznější odlišení si pan Novák zaregistroval doménu Boty-Novak.cz a pronajal si prostor pro zřízení deseti e-mailových schránek pro své zaměstnance (jméno@Boty-Novak.cz). Za zřízení domény platí registrační poplatek a dále roční poplatek za užívání domény. Za pronájem schránek hradí čtvrtletní poplatek.

Veškeré částky v souvislosti se zřízením připojení a provozem e-mailových schránek jsou daňově uznatelnými výdaji, přirozeně u poplatníků, kteří nevedou účetnictví, po zaplacení, a v úrovni bez DPH, pokud jsou plátci a uplatní odpočet DPH na vstupu. V případě dovybavení sítě by šlo o technické zhodnocení sítě, ale vzhledem k částce (která v úhrnu s ostatními zhodnoceními počítačové sítě v daném roce nepřesáhla 80 000 Kč) mohl pan Novák použít ustanovení § 24 odst. 2 písm. zb) ZDP a taktéž výdaj zahrnout mezi výdaje daňově účinné.