Inventarizace

2023.5.2

Inventarizace

Ing. Stanislav Suchan, MBA, CA

Inventarizace je nedílnou součástí každé účetní uzávěrky. V tomto článku si vysvětlíme, co se pod tímto pojmem skrývá. Vymezíme si právní předpisy inventarizovaných položek, definujeme si inventarizační rozdíly, jejich účtování a na závěr si spočítáme příklady, které budou shrnovat danou problematiku.

Právní rámec

• §§ 25 a 26 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZoÚ") – způsoby oceňování;

• §§ 29 a 30 ZoÚ – inventarizace majetku a závazků;

• § 9 vyhlášky č. 500/2002 Sb., pro podnikatele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "PVZÚ") – zásoby;

• § 49 PVZÚ – způsoby oceňování zásob a vymezení nákladů s jejich pořízením souvisejících;

• § 55 PVZÚ – postup tvorby a použití opravných položek;

• § 24 odst. 2 písm. l) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP");

• § 25 odst. 1 písm. n) ZDP – škody;

• § 25 odst. 2 ZDP – definice škody;

• ČÚS č. 005 – opravné položky;

• ČÚS č. 007 – inventarizační rozdíly a ztráty v rámci norem přirozených úbytků zásob;

• ČÚS č. 015 – zásoby;

• I-39 od Národní účetní rady na téma inventarizační rozdíly u zásob a dlouhodobého majetku.

 NahoruÚčel inventarizace

Inventarizace má za cíl zejména ověřit, zda skutečný stav odpovídá stavu účetnímu. Jedná se o naplňování funkce věrného a poctivého obrazu účetnictví. U zásob se inventarizací zkoumá, zda jsou jednotlivé položky správně zařazeny na konkrétních účtech, zda jsou i správně oceněny. Inventarizací se i zjistí nevyfakturované dodávky (chybí faktura, a tak se zaúčtují dohadné položky) nebo nedodané zásoby (je faktura, ale chybí zásoby, a tak se zaúčtují zásoby na cestě). Dále má inventarizace za cíl posoudit, zda je správně nastaven odpisový plán, zda netto hodnoty aktiv odpovídají tržní hodnotě apod.

Každá účetní jednotka má povinnost provádět inventarizaci ke dni, k němuž se sestavuje účetní závěrka. Inventarizace se týká všeho kromě vlastního kapitálu.

Etapy inventarizace

• zjištění skutečného stavu majetku a závazků (nejen množství, ale i ocenění);

• porovnání skutečného stavu se stavem účetním;

• vyjádření případných inventarizačních rozdílů;

• vypořádání inventarizačních rozdílů (předpis k úhradě);

• zaúčtování inventarizačních rozdílů.

 NahoruDruhy inventarizace

Inventarizaci máme periodickou – provádí se k okamžiku sestavení účetní závěrky (řádné či mimořádné) a průběžnou – prováděna v průběhu účetního období. Termíny průběžné inventarizace si účetní jednotka stanoví sama podle svých potřeb. Platí, že každý druh zásob musí být inventarizován alespoň jednou za účetní období.

Periodickou inventarizaci je možné zahájit nejdříve 4 měsíce před rozvahovým dnem, nejpozději však 2 měsíce po rozvahovém dni.

S inventarizací se pojí pojem "inventura", která se dělí na fyzickou (měření, vážení, počítání) a dokladovou. Inventura slouží ke zjištění skutečného stavu aktiv a pasiv k určitému časovému okamžiku. Fyzická inventura se provádí u majetku hmotné povahy (zásoby, pokladna). Dokladová inventura se provádí zejména u pohledávek, závazků, bankovních účtů, kdy se skutečný stav ověřuje např. písemným potvrzením od dodavatelů a odběratelů, výpisem z účtu apod.

V rámci inventarizace se sestavuje inventurní soupis, do kterého se zapisují údaje zjištěné fyzickou inventurou, viz § 30 odst. 7 ZoÚ. Inventurní soupis obsahuje:

• skutečnosti, které umožní jednoznačně určit majetek a závazky;

• podpisové záznamy osob odpovědných za provedení inventury;

• způsob zjišťování skutečných stavů;

• ocenění majetku a závazků při periodické inventarizaci k rozvahovému dni nebo i k rozhodnému dni, pokud jej tak účetní jednotka stanovila;

• ocenění majetku při průběžné inventarizaci ke dni ukončení inventury nebo i k rozhodnému dni, pokud tak účetní jednotka stanovila;

• okamžik, ke kterému se sestavuje účetní závěrka;

• okamžik zahájení a ukončení inventury.

Inventurní soupis podepisují osoby, které inventuru prováděli. Záznamy z inventarizace je povinna účetní jednotka uchovat po dobu 5 let po jejím provedení, viz § 29 odst. 3 ZoÚ. Podle novely ZoÚ by se lhůta měla prodloužit až na 10 let.

Ve větších účetních jednotkách se zřizuje inventarizační komise pro řízení a provádění inventarizace.

 NahoruInventarizační rozdíly

Pojem schodek se používá u pokladny (dále jen "manko"). Manka se účtují do nákladů a přebytky do výnosů. Rozlišuje se, zda se jedná o provozní či finanční činnost.

U manka se můžeme setkat s tzv. "mankem do normy". V daném případě se nejedná o manko jako takové, ale o pouhou spotřebu (účtováno na 501, 504 apod.). Normy se stanoví ve vnitropodnikové směrnici účetní jednotky.

Inventarizačním rozdílem není:

• technologický a technický úbytek zásob (účtuje se do nákladů 501, 504 apod.);

• úbytek vyplývající z přirozených vlastností zásob;

• ztratné v maloobchodním prodeji;

• nezaviněný úhyn zvířat, která nejsou hmotným majetkem;

• odpis zásob (prošlé potraviny apod.).

Inventarizační rozdíly se účtují v souladu v souladu s ZoÚ na účty provozních nákladů, viz § 28 PVZÚ nebo výnosů, viz § 25 PVZÚ, resp. na příslušné účty finančních nákladů nebo výnosů s výjimkou:

• přebytek neodepisovaného majetku;

• přebytek odepisovaného majetku;

• přebytek nakoupených zásob, pokud se má oprávněně za to, že k němu došlo chybným účtováním při jejich vyskladnění;

• přirozené ztráty do norem;

• přebytek u zásob vlastní výroby.

 NahoruÚčtování inventarizačních rozdílů

Níže jsou použity zkratky:

• DNM: dlouhodobý nehmotný majetek;

• DHMo: dlouhodobý hmotný majetek odepisovaný;

• DHMn: dlouhodobý hmotný majetek neodepisovaný;

• DM: dlouhodobý majetek;

• DFM: dlouhodobý finanční majetek;

• KFM: krátkodobý finanční majetek.