Když zaměstnanec začne podnikat

     Různými důvody bývá motivován postup zaměstnance v situaci, kdy se kromě výkonu svého zaměstnání rozhodne začít současně i podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná. Někdy je tento krok téměř nutností, zpravidla za situace, kdy je příjem v zaměstnání nízký, čímž se toto zaměstnání někdy fakticky stává vedlejším zdrojem příjmů pojištěnce. Z hlediska placení pojistného a plnění ostatních zákonných povinností ve zdravotním pojištění je rozhodující, kterou činnost bude osoba považovat za hlavní zdroj svých příjmů.

     Ostatně, jak se ve zdravotním pojištění posuzuje pro účely placení pojistného hlavní a vedlejší zdroj příjmů? V podstatě záleží na skutečnosti a individuálním posouzení pojištěnce, kdy hlavním zdrojem příjmů mohou být buď příjmy ze zaměstnání (případně společně s dalšími příjmy), nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti. Tyto důležité skutečnosti uvádí pojištěnec v rámci komunikace se zdravotní pojišťovnou jednak při plnění oznamovací povinnosti (při zahajování podnikání, případně v jeho dalším průběhu), jednak ji uvádí na titulní straně Přehledu, který OSVČ podává.

     Zaměstnání, zakládající účast na zdravotním pojištění, řeší u pojištěnce jeho pojistný vztah, a pokud se zaměstnaná osoba rozhodne současně i podnikat, musí splnit především oznamovací povinnost. To znamená, že je povinna se do osmi dnů po zahájení samostatné výdělečné činnosti přihlásit u příslušné zdravotní pojišťovny, kde musí být pojištěna z titulu všech svých činností. U osob podnikajících na základě živnostenského oprávnění lze splnit oznamovací povinnost (tedy její zahájení nebo ukončení) i prostřednictvím Centrálních registračních míst, zřízených při obecních živnostenských úřadech, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

     Při souběhu zaměstnání s podnikáním tato varianta převažuje. Za této situace musí být v zaměstnání odvedeno pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu 8 000 Kč, tedy nejméně v částce 1 080 Kč. V samostatné výdělečné činnosti nemusí být minimum dodrženo, není povinností pojištěnce (současně zaměstnance) platit zálohy na pojistné.

     Pokud se pojištěnec rozhodne, že hlavním zdrojem jeho příjmů bude samostatná výdělečná činnost, pak:

• jako OSVČ platí pravidelné měsíční zálohy na pojistné, od ledna 2013 minimálně ve výši 1 748 Kč,

• zaměstnavatel odvádí pojistné ze skutečné výše příjmu, tedy bez povinnosti dopočtu do minimální mzdy při vyměřovacím základu nižším než 8 000 Kč,

• zaměstnanec dokládá zaměstnavateli čestným prohlášením, že platí alespoň minimální zálohy jako OSVČ.

     OSVČ, pro kterou je podnikání jejím hlavním (případně jediným) zdrojem příjmů, platí od ledna 2013 měsíční zálohy na pojistné alespoň v minimální zákonné výši 1 748 Kč, a to i v případě, že za rozhodné období kalendářního roku 2013 například vykáže ztrátu. Při zahájení své samostatné výdělečné činnosti si však OSVČ může stanovit i vyšší zálohu.

     Odlišný je pak způsob placení pojistného na zdravotní pojištění osobami provádějícími samostatnou výdělečnou činnost vedle svého zaměstnání, přičemž tato samostatná výdělečná činnost je pro ně vedlejším zdrojem příjmů, což bývají časté případy. Tyto osoby již nemusejí platit měsíční zálohy na pojistné a pojistné na zdravotní pojištění za rok 2013 doplatí v roce 2014 (viz dále). Osoba podnikající při zaměstnání se může rozhodnout i pro druhou alternativu. Pokud předpokládá vyšší příjmy a jednorázové zaplacení pojistného by pro ni mohlo znamenat neúměrnou finanční zátěž, může si zvolit možnost platit pravidelně zálohy na pojistné dle vlastní úvahy a rozdíl mezi zaplacenými zálohami a vypočtenou výší pojistného pak doplatit podle zákona.

     S účinností od 1. 8. 2011 došlo ke změně v tom smyslu, že pojistné, resp. doplatek pojistného jsou splatné vždy nejpozději do 8 dnů po dni, ve kterém byl, popřípadě měl být podán Přehled o příjmech a výdajích podle § 24 odst. 2 zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, za kalendářní rok, za který se pojistné platí. Tento postup se poprvé použil u úhrad při podání Přehledu za rok 2011, tedy v průběhu roku 2012, a platí i nadále.

     Rozhodne-li se OSVČ ukončit v roce 2013 svoji samostatnou výdělečnou činnost, vztahují se na ni podle právní úpravy platné ve zdravotním pojištění zejména následující povinnosti.

     Nejpozději do 8 dnů musí OSVČ oznámit příslušné zdravotní…