Konstrukce vyměřovacího základu OSVČ a dopady institutu paušální daně do zdravotního pojištění

6.10.4

Konstrukce vyměřovacího základu OSVČ a dopady institutu paušální daně do zdravotního pojištění

Ing. Antonín Daněk

S účinností od 1. 1. 2021 vychází stanovení vyměřovacího základu OSVČ z daňového základu, kterým se pro účely zákona č. 592/1992 Sb. rozumí dílčí základ daně z příjmů ze samostatné činnosti podle zákona o daních z příjmů, které jsou nebo by byly, pokud by podléhaly zdanění v České republice, předmětem daně z příjmů fyzických osob. V důsledku novely zákona č. 592/1992 Sb. se počínaje zúčtováním roku 2021 již nepracuje s příjmy a výdaji, ale pojistné za rozhodné období kalendářního roku a zálohy na následující rok se vypočítávají z daňového základu. Koncepce stanovení vyměřovacího základu pro OSVČ je tak založena na obdobném principu jako při odvodu pojistného na sociální zabezpečení osobami samostatně výdělečně činnými dle § 5b odst. 1 ZPSZ.

Pokud byl pojištěnec s trvalým pobytem na území České republiky v roce 2024 ve zdravotním pojištění osobou samostatně výdělečně činnou, a to jak po celý kalendářní rok nebo pouze po část roku, případně jen jeden (i necelý) kalendářní měsíc, pak je povinen podat zdravotní pojišťovně, u které byl v tomto roce pojištěn, formulář Přehled o výši daňového základu. Tento Přehled podává i OSVČ, která v roce 2024 zahájila, ukončila, resp. přerušila svoji samostatnou výdělečnou činnost.

V reakci na zavedení tří pásem paušálního režimu se od 1. 1. 2023 stanoví výše vyměřovacího základu různě pro jednotlivá pásma. V prvním pásmu se měsíční platba paušální zálohy, jako doposud, nadále odvíjí od minimálního vyměřovacího základu. Ve druhém a ve třetím pásmu jsou stanoveny vyšší pevné částky, tyto však nejsou navázány na minimální vyměřovací základ.

Vzhledem k zavedení více pásem…