Manželé a majetek ve vztahu k podnikání
Ing. Ivan Macháček
Nahoru 1. Úvod do problematiky
Nahoru 1.1 Rozdíl mezi spoluvlastnictvím a společným jměním manželů
Právní institut spoluvlastnictví upravuje občanský zákoník (dále NOZ) v ustanoveních §§ 1115 až 1157 NOZ, právní institut společného jmění manželů je pak upraven v §§ 708 až 753 NOZ.
Nahoru 1.2 Spoluvlastnictví
Vymezení spoluvlastnictví
Každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. Podíl vyjadřuje míru účasti každého spoluvlastníka na vytváření společné vůle a na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví věci. Velikost podílu vyplývá z právní skutečnosti, na níž se zakládá spoluvlastnictví nebo účast spoluvlastníka ve spoluvlastnictví. To spoluvlastníkům nebrání, aby si velikosti podílů ujednali jinak; takové ujednání musí splňovat náležitosti stanovené pro převod podílu. V případě pochybností o velikosti podílů platí vyvratitelná právní domněnka, že jsou podíly stejné.
Nahoru 1.3 Společné jmění manželů
Vznik společného jmění manželů
Podle ustanovení § 708 je součástí společného jmění manželů vše, co:
-
-
-
není vyloučeno z právních poměrů.
Občanský zákoník rozlišuje trojí typ právního režimu společného jmění, a to zákonný režim, smluvený režim, anebo režim založený rozhodnutím soudu.
Zákonný režim je upraven v §§ 709 až 715 NOZ. Podle znění § 709 odst. 1 NOZ je součástí společného jmění to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co:
- slouží osobní potřebě jednoho z manželů,
- nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl,
- nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech,
- nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví,
- nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku.
Součástí společného jmění je však dle § 709 odst. 2 NOZ zisk z toho, co náleží výhradně jednomu z manželů. Pokud tedy manžel např. zdědil nebo získal darem bytovou jednotku a tuto najímá, pak příjmy do výše vynaložených výdajů souvisejících s tímto nájmem nejsou součástí společného jmění, ale zisk z nájmu (rozdíl příjmů a výdajů) se již stává součástí společného jmění, i když v tomto případě jde o pronájem bytů, které nejsou součástí společného jmění manželů. Obdobně to platí v případě, že jeden z manželů před uzavřením manželství zakoupil nebo jiným způsobem nabyl akcie a jsou mu každý rok vypláceny dividendy, pak po uzavření manželství se stávají tyto dividendy součástí společného jmění manželů.
Součástí společného jmění je také podíl manžela v obchodní společnosti nebo družstvu, stal-li se manžel v době trvání manželství společníkem obchodní společnosti nebo členem družstva. To neplatí, pokud jeden z manželů nabyl podíl způsobem zakládajícím podle § 709 odst. 1 NOZ jeho výlučné vlastnictví.
Součástí společného jmění jsou rovněž dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže:
- se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku, nebo
- je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.
Z ustanovení § 715 NOZ vyplývá, že má-li být součást společného jmění použita k podnikání jednoho z manželů a přesahuje-li majetková hodnota toho, co má být použito, míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, vyžaduje se při prvním takovém použití souhlas druhého manžela. Byl-li druhý manžel opomenut, může se dovolat neplatnosti takového jednání. Stejně tak se postupuje v případě, má-li být součást společného jmění použita k nabytí podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, nebo je-li důsledkem nabytí podílu ručení za dluhy společnosti nebo družstva v rozsahu přesahujícím míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů (např. u veřejné obchodní společnosti).
V §§ 716 až 721 NOZ se specifikuje tzv. smluvený režim. Snoubenci a manželé si mohou ujednat manželský majetkový režim odlišný od zákonného režimu, přičemž si upraví zpravidla své povinnosti a práva týkající se již existujícího společného jmění. Ujedná-li se pro smluvený režim zpětný účinek, nepřihlíží se k tomu. Smlouva o manželském majetkovém režimu vyžaduje formu veřejné listiny. Smluvený režim může spočívat v:
-
režimu oddělených jmění – jde o úpravu, kdy každý z manželů může se svým výhradním (odděleným) jměním nakládat zcela podle své vůle, tj. bez souhlasu druhého manžela. Podnikají-li v režimu oddělených jmění manželé společně nebo jeden z manželů podniká s pomocí druhého manžela, pak podle znění § 730 NOZ si rozdělí příjmy z podnikání, jak si v písemné formě ujednali; jinak se příjmy rozdělí rovným dílem.
-
režimu vyhrazujícím vznik společného jmění ke dni zániku manželství,
-
režimu rozšíření nebo zúžení rozsahu společného jmění v zákonném režimu.
Připomínáme, že společné jmění může vzniknout pouze mezi manžely a nemůže vzniknout mezi registrovanými partnery. Partnerem se rozumí osoba, která uzavřela partnerství ve smyslu zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství. Registrované partnerství je trvalé společenství dvou osob stejného pohlaví, vzniká projevem vůle dvou osob stejného pohlaví činěným formou souhlasného svobodného a úplného prohlášení těchto osob o tom, že spolu vstupují do partnerství.
Nahoru 2. Podnikání manželů
Nahoru 2.1 Podnikání manželů a zákoník práce
Pracovněprávní vztahy mezi manžely jsou nepřípustné
Zákoník práce uvádí v ustanovení § 318 ZP, že základní pracovněprávní vztah nemůže být uzavřen mezi manžely nebo partnery (osoby stejného pohlaví). Základním pracovněprávním vztahem se podle § 3 ZP rozumí pracovní poměr a právní vztahy založené dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti). Z výše uvedeného vyplývá, že podnikatel při svém podnikání nemůže sjednat se svou manželkou pracovněprávní vztah. Lze však sjednat pracovní poměr manžela s obchodní společností, jejímž statutárním zástupcem je manžel.
Pokud by však mezi osobami nebylo uzavřeno manželství (popř. registrované partnerství) a obě osoby by žily spolu jako druh a družka (přítel s přítelkyní, resp. přítel s přítelem), pak by se na ně zákaz uzavření pracovněprávního vztahu nevztahoval. V tomto případě by podnikatel mohl se svou družkou (přítelkyní, přítelem) uzavřít pracovněprávní vztah jako zaměstnavatel.
Nahoru 2.2 Podnikání manželů a živnostenský zákon
Živnostenský zákon neomezuje podnikání manželů
Podle § 10 ŽZ vzniká oprávnění provozovat živnost u ohlašovacích živností dnem ohlášení, u koncesovaných živností dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení koncese. Ohlášení je jednostranný právní úkon, ve kterém ohlašovatel splňuje zákonem stanovené podmínky a vzniká mu živnostenské oprávnění provozovat určitou ohlašovací živnost. Živnostenský úřad prověřuje splnění všeobecných podmínek (plná svéprávnost a bezúhonnost), a dále prověřuje splnění podmínek odborné a jiné způsobilosti, pokud jsou zákonem předepsány. Živnostenský úřad však nezkoumá, zda podnikatel naplnil § 715 NOZ, tj. že manžel – podnikatel získal k použití majetku ve společném jmění manželů k podnikání souhlas druhého manžela.
Nahoru 2.3 Podnikání manželů a insolvenční zákon
Účinky prohlášení konkurzu na SJM
Konkurz je způsob řešení úpadku dlužníka spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkurzu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty. Dlužník je přitom v úpadku, jestliže má více věřitelů a peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a tyto závazky není schopen plnit. Fyzická osoba – podnikatel a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena (dlužník má více věřitelů a souhrn jeho závazků převyšuje hodnotu jeho majetku).
V § 268 odst. 1 IZ (insolvenčního zákona) se uvádí, že prohlášením konkurzu zaniká společné jmění dlužníka a jeho manžela. Byl-li vznik společného jmění dlužníka a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkurzu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství.
Řešení společného jmění manželů prohlášením konkurzu na jednoho z nich je obsaženo v ustanovení §§ 268 až 276 IZ. Prohlášením konkurzu přechází na insolvenčního správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění manželů nebo navrhnout jeho vypořádání u soudu. Dohody o vypořádání společného jmění uzavřené dlužníkem po prohlášení konkurzu jsou neplatné. Část společného jmění manželů, kterou dlužník použil se souhlasem manžela k podnikání, spadá při vypořádání společného jmění manželů vždy do majetkové podstaty. Dohoda o vypořádání společného jmění manželů uzavřená insolvenčním správcem je účinná, jakmile ji schválí insolvenční soud. Insolvenční soud dohodu o vypořádání společného jmění manželů neschválí, je-li v rozporu s právními předpisy nebo jestliže s ní nesouhlasí věřitelský výbor. Po dobu trvání účinků prohlášení konkursu nemůže vzniknout nové společné jmění manželů; uzavře-li dlužník nové manželství, odkládá se vznik společného jmění manželů ke dni zániku těchto účinků.
Řešení úpadku formou oddlužení je obsahem §§ 389 až § 418 IZ. V § 389 IZ se uvádí, že dlužník může insolvenčnímu soudu navrhnout, aby jeho úpadek nebo jeho hrozící úpadek řešil oddlužením, jde-li o:
a) právnickou osobu, která podle zákona není považována za podnikatele a současně nemá dluhy z podnikání, nebo
b) fyzickou osobu, která nemá dluhy z podnikání.
Dluh z podnikání nebrání řešení dlužníkova úpadku nebo hrozícího úpadku oddlužením, jestliže:
a) s tím souhlasí věřitel, o jehož pohledávku jde, nebo
b) jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka podle § 308 odst. 1 písm. c) nebo d) IZ, anebo
c) jde o pohledávku zajištěného věřitele.
Ustanovení § 394a IZ se zabývá společným návrhem manželů na povolení oddlužení. Manželé, z nichž každý samostatně je osobou oprávněnou podat návrh na povolení oddlužení, mohou tento návrh podat společně. Pro posouzení, zda jde o osoby oprávněné podat společný návrh manželů na povolení oddlužení, je rozhodné, zda jde o manžele ke dni, kdy takový návrh dojde insolvenčnímu soudu. Společný návrh manželů na povolení oddlužení musí obsahovat výslovné prohlášení obou manželů, že souhlasí s tím, aby všechen jejich majetek byl pro účely schválení oddlužení zpeněžením majetkové podstaty považován za majetek ve společném jmění manželů; podpisy obou manželů u tohoto prohlášení musí být úředně ověřeny. Manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.
Nahoru 2.4 Podnikání manželů a zákon o daních z příjmů
Využití věci ve SJM k samostatné činnosti
Ustanovení § 7 odst. 9 ZDP stanoví, že pokud je věc ve společném jmění manželů a je využívána pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jedním z manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto věc do obchodního majetku jeden z manželů.
V případě, že tuto věc má v obchodním majetku jeden z manželů a je současně využívána pro činnost, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s touto věcí rozdělit mezi oba manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti.
Příjmy z prodeje věci ve společném jmění manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl takovou věc zahrnutou v obchodním majetku.
Nahoru 2.5 Používání automobilu k samostatné činnosti manželů
Použití osobního automobilu ve SJM k samostatné činnosti
Pokud půjde o osobní automobil, který je využíván oběma manžely k samostatné činnosti vymezené v § 7 odst. 1 ZDP, vkládá tento automobil jeden z manželů do obchodního majetku. Výdaje souvisící s provozem vozidla (odpisy, výdaje na opravu a údržbu, pojištění vozidla zákonné i havarijní, dálniční nálepka atd.) se rozdělí mezi oba manžele v poměru, v jakém osobní automobil využívají při své samostatné činnosti, tj. v poměru ujetých kilometrů na základě evidence jízd vedené oběma manžely. V evidenci jízd by měly být evidovány minimálně následující údaje: datum jízdy, cíl jízdy, účel jízdy, ujeté kilometry, dále pak údaje o typu vozidla, státní poznávací značka, stav ujetých kilometrů k 1. lednu a k 31. prosinci kalendářního roku.
Alternativy uplatnění výdajů na pracovní cesty
Z hlediska výdajů na pracovní cesty manželů je nutno postupovat dle § 24 odst. 2 písm. k) ZDP. Do daňových výdajů manžela, který má vozidlo zahrnuto v obchodním majetku, se uplatní výdaje podle bodu 1 ustanovení § 24 odst. 2 písm. k) ZDP ve skutečné výši na základě dokladů o nákupu pohonných hmot doložených knihou jízd. U manžela, který nemá vozidlo zahrnuto do svého obchodního majetku, lze postupovat dle jedné z následujících alternativ:
Manžel, který uplatňuje do daňových výdajů při své samostatné činnosti poměrnou část stálých nákladů souvisejících s provozem vozidla, může do daňových výdajů zahrnout náhradu výdajů za spotřebované pohonné hmoty doloženou knihou jízd. Náhradou výdajů za spotřebované pohonné hmoty se dle pokynu GFŘ D-22 k § 24 odst. 2 bod 24 rozumí částka stanovená v závislosti na počtu ujetých kilometrů, nákupní ceně pohonných hmot a na údaji o spotřebě pohonných hmot pro kombinovaný provoz uvedeném výrobcem nebo dovozcem v technickém průkazu vozidla; není-li tento uveden, použije se aritmetický průměr všech údajů o spotřebě uvedených v technickém průkazu vozidla. Sazbu základní náhrady v tomto případě již uplatnit nemůže.
Manžel, který nemá vozidlo zahrnuté do svého obchodního majetku a neuplatňuje poměrnou část stálých nákladů souvisících s provozem vozidla do svých nákladů, může k sazbě náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty ještě uplatnit i sazbu základní náhrady pro osobní automobil (aktuální sazby cestovních náhrad jsou v Praktických informacích – viz hlavní obrazovka).
Použití obou alternativ si ukážeme na konkrétním příkladu.
Manžel vloží do svého obchodního majetku osobní automobil, který patří do společného jmění manželů. Tento osobní automobil je využíván k samostatné činnosti obou manželů. V průběhu zdaňovacího období roku 2021 jsou vynaloženy následující stálé provozní výdaje související s provozem osobního automobilu:
Silniční daň je stanovena ve výši 3 000 Kč ročně se snížením o 48% dle § 6 odst. 6 zákona o silniční dani s ohledem na délku doby vozidla od jeho první registrace.
Výpočet daňových výdajů u podnikatele A (manžel) a B (manželky):
Z výše uvedeného příkladu vidíme, že z hlediska optimalizace daňové povinnosti je výhodnější alternativa A, kdy podnikatel B dosáhne vyšších daňově uznatelných výdajů (podnikatel A má v obou alternativách stejné daňové výdaje). Pro zvolení jedné z alternativ si musíme vždy v každém konkrétním případě propočítat daňové náklady, které závisí na poměru ujetých kilometrů obou manželů a na výši stálých provozních nákladů, které se v alternativě A rozdělují mezi oba manžely.
V případě, že bude osobní automobil využíván nejen k samostatné činnosti obou manželů, ale i k soukromým účelům, je nutné provozní výdaje (kromě silniční daně) krátit v poměru ujetých kilometrů pro samostatnou činnost obou manželů a počtu ujetých kilometrů pro samostatnou činnost a pro soukromé účely.
Nahoru 2.6 Dary mezi manžely
Možnosti darování mezi manžely
Darování mezi manžely není vyloučeno. Musí však jít o případ, kdy toto bezúplatné plnění pochází z odděleného majetku, tedy pouze z majetku jednoho z manželů. V tomto případě lze uplatnit dle § 15 odst. 1 ZDP bezúplatné plnění jako odčitatelnou položku od základu daně, pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč a bezúplatné plnění je poskytnuto manželovi na účely vymezené v § 15 odst. 1 ZDP. V úhrnu lze odečíst od základu daně nejvýše 15 %. Na základě zákona č. 39/2021 Sb. pro zdaňovací období kalendářních let 2020 a 2021 lze v úhrnu odečíst vždy nejvýše 30 % základu daně.
Pokud je však bezúplatné plnění jednoho manžela druhému poskytnuto z prostředků patřících do společného jmění manželů, nejedná se o bezúplatné plnění, ale jde o hospodaření a nakládání se společným majetkem. V tomto případě nelze uplatnit u manžela – dárce žádný odpočet od základu daně.
Nahoru 2.7 Zápůjčka mezi manžely
Zápůjčka peněžních prostředků mezi manžely
Uzavření smlouvy o zápůjčce peněžních prostředků mezi manžely dle § 2390 NOZ není vyloučeno. Záleží však na tom, zda manželé mají, nebo nemají zúžený rozsah společného jmění manželů.
V případě, že manželé nemají zúžené společné jmění manželů, se pak peněžní částka, kterou jeden z manželů (zapůjčitel) přenechal druhému manželu (vydlužitel) k výkonu samostatné činnosti, i když tato částka byla získána děděním nebo darováním a byla ve výlučném vlastnictví věřitele, stane majetkem zahrnutým do společného jmění manželů. Manželovi je zápůjčka vrácena ze společného jmění manželů, a tudíž ze společného majetku obou manželů.
Pokud dojde k zúžení společného jmění manželů, bude manžel – podnikatel výlučným vlastníkem příjmů ze samostatné činnosti a z těchto příjmů by byla výše uvedená zápůjčka vrácena manželovi. Totéž se týká i úroků v případě, že zápůjčka bude sjednána úročená. Na straně manžela, který zápůjčku z prostředků ve výlučném vlastnictví poskytl druhému z manželů, bude úrok ze zápůjčky zdaňován jako příjem z kapitálového…