Doc. PhDr. Ing. Jan Urban, CSc.
Metody používané k rozvoji zaměstnanců se liší svým určením
(použitelností z hlediska cíle vzdělávání a jednotlivých kategorií pracovníků)
i svou efektivitou. Rozdělovány jsou na metody vzdělávání na pracovišti či při
výkonu ("on the job“) a mimo pracoviště ("off the job“).
NahoruVzdělávání na pracovišti
K prvé skupině metod patří pracovní i nstruktáž (založená na
pozorování a napodobování pracovního postupu), asistování (kdy je
pracovník přidělen zkušenému zaměstnanci a od něj se učí pracovním postupům), koučink (spočívající v dlouhodobém vedení, povzbuzování a směrování
zaměstnance), resp. mentoring (založený na poradenství a pomoci ze
strany zkušeného zaměstnance, nikoli však přímého nadřízeného), pověření
úkolem (používané především u řídicích pracovníků a manažerských rezerv a
založené na samostatném řešení či plnění nového úkolu pod dohledem jiného
pracovníka) či pracovní rotace, tj. získávání pracovních zkušeností v
různých částech organizace.
NahoruVzdělávání mimo pracoviště
K metodám vzdělávání mimo pracoviště patří především semináře a
skupinové (moderované) diskuse, praktické demonstrace, případové studie a
manažerské hry, založené na individuálním nebo skupinovém řešení modelových
organizačních problémů, workshopy a brainstormingy, kombinující
vzdělávání s řešením praktických problémů firem, hraní rolí, zaměřené na
praktický nácvik sociálních dovedností, assessment centra, spojující
zpravidla případové studie, řešení simulovaných úloh a hraní rolí či metody " outdoor trainingu “, sloužící k posílení týmové spolupráce a
komunikace.
NahoruNejúčinnější metody
Vyšší účinnost vykazují zpravidla metody umožňující aktivní
získávání nových schopností a dovedností a metody cíleně zaměřené na jednu
osobu nebo menší počet osob (koučing, mentoring). Aktivní metody vzdělávání
jsou založeny na skutečnosti, že se lidé učí nové postupy nejefektivněji tehdy,
mají-li při tréninku možnost získávat nové schopnosti na základě vlastních
zkušeností získávaných při řešení situací a problémů, které se svou povahou co
nejvíce blíží těm, které znají ze své vlastní pracovní zkušenosti. Ve srovnání
s klasickými, výkladovými formami výuky vykazují proto vyšší efektivitu. K
akčním technikám vzdělávání a tréninků patří především případové studie, hraní
rolí, písemné úlohy, manažerské hry, případně hry prováděné ve vnějším
prostředí.
NahoruPřípadové studie
Případové studie vyžadují, aby účastník tréninku na základě
svých analytických schopností vytvořil efektivní řešení určité reálné situace,
současně však i naslouchal řešením navrženým ostatními účastníky tréninku.
Případové studie vztahující se ke skutečným úkolům pracovních míst a prováděné
v skupinovém prostředí jsou dnes považovány za nejefektivnější metodu učení
především pro manažerské pozice.
NahoruHraní rolí
Hraní rolí představuje interaktivní tréninkovou metodu
sloužící k rozvoji sociálních dovedností, například k vedení výběrových,
motivačních, hodnotících či disciplinárních rozhovorů se zaměstnanci, zadávání
úkolů, vyjednávání se zákazníky apod.
NahoruPísemné úlohy
Písemné úlohy představují tréninkovou metodu, kdy je úkolem
vypracovat ve stanoveném čase písemné návrhy rozhodnutí, zpracovat firemní
memoranda či další písemné podklady vyžadované od manažerů. Jde o relativně
úsporná a snadno proveditelná cvičení, která jsou efektivní zejména tehdy,
používají-li dobře napsaná zadání vztahující se k reálné problematice
manažerských pozic.
NahoruManažerské hry
Manažerské hry jsou založeny na požadavku, aby účastníci
prováděli pod tlakem času a v závislosti na jednání ostatních, konkurenčních
účastníků hry, určitá rozhodnutí. Počítačové formy manažerských her umožňují
navíc rychlou zpětnou vazbu týkající se důsledků provedeného rozhodnutí. Jejich
výhodou je zpravidla zájem a vysoká motivace účastníků, vedoucí podle průzkumů
k relativně značnému transferu získaných zkušeností do skutečného života.
NahoruOutdoor training
Hry prováděné pod širým nebem (outdoor training) si kladou za
cíl dovést manažery k poznání svých psychických i fyzických možností i
vlastních omezení, učit je spolupracovat s ostatními a využívat předností
týmové práce.
Příprava manažerských rezerv
Potřeba dlouhodobějších manažerských kurzů a speciálních
tréninkových programů je charakteristická především pro zaměstnance zařazené do personálních rezerv organizace či připravované na převzetí
vedoucí funkce. Program manažerské přípravy těchto zaměstnanců (diferencovaný
podle výše vedoucí pozice, na kterou je zaměstnanec připravován) je zpravidla
rozdělen do ročních bloků a uspořádán do modulů. I když je tento program zadán
externí firmě, jeho obsah by měl být každoročně aktualizován podle potřeb
organizace; rámcově by měl být zaměřen na okruhy uvedené níže. Důležitou úlohu
mezi nástroji manažerské přípravy a rozvoje hrají však i metody mentoringu a
řízené zkušenosti (zapojení zaměstnanců do vedení projektových týmů, účast na
stážích, zadávání přímých úkolů od vedení organizace, jednání se zahraničními
partnery apod.).
Rámcové okruhy manažerského vzdělávání diferencované podle stupně
vedoucí pozice
NahoruManagement první linie
Témata pro personální rezervy připravované na vedoucí a
manažerské pozice v prvé linii
-
Řízení, vedení, motivování a kontrola zaměstnanců
-
Osobní efektivita manažera, řízení času a vedení porad
-
Komunikační dovednosti a řešení konfliktů
-
Základy koučingu
-
Řízení discipliny
-
Vedení a budování týmů
NahoruStřední management
Témata pro personální rezervy připravované pro střední
management
-
Řízení a hodnocení výkonu zaměstnanců
-
Situační management a principy delegování
-
Osobní efektivita manažera, řízení času a vedení porad
-
Komunikační dovednosti a řešení konfliktů
-
Základy koučingu a mentoringu
-
Řízení změn a projektový management
-
Strategie vnitrofiremní komunikace
-
Řízení lidských zdrojů
NahoruVyšší management
Témata pro personální rezervy připravované pro vyšší
management
-
Tvorba personální organizace
-
Manažerský styl
-
Základy koučingu a mentoringu
-
Politika v organizaci
-
Interkulturální management
Témata společná pro všechny úrovně
Tradiční a progresivní pojetí tréninků
Na školení a tréninky svých zaměstnanců věnují firmy značné částky,
jejich efektivnost je však mnohdy problematická. Účinnost školení a tréninků
lze v řadě případů podstatně zvýšit, vyvarujeme-li se některých častých chyb,
ke kterým při plánování a provádění školení a tréninků dochází.
NahoruTradiční pojetí tréninku
Pro tradiční, často méně efektivní pojetí firemních tréninků
je charakteristických několik vzájemně spjatých rysů. Patří k nim především
tyto: