Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění,
stanoví povinnost zaměstnavatele vyplácet ve stanovených případech příplatky k
dosažené mzdě odvozené z průměrného výdělku. Jde o příplatek za práci
přesčas, příplatek za práci ve svátek, příplatek za práci v sobotu a neděli,
příplatek za noční práci. Jediný příplatek, který je odvozen z hodinové
minimální mzdy, je příplatek za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Dále
je zaměstnavatel povinen poskytovat zaměstnanci odměnu za pracovní
pohotovost.
Nahoru1. Příplatek za práci přesčas (§ 114 ZP)
Za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda a
příplatek nejméně ve výši 25 % průměrného výdělku, pokud se
zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v
rozsahu práce konané přesčas místo příplatku. Pokud zaměstnavatel neposkytne
zaměstnanci náhradní volno v době 3 kalendářních měsíců po výkonu práce přesčas
nebo v jinak dohodnuté době, přísluší zaměstnanci k dosažené mzdě příplatek ve
výši alespoň 25 % průměrného výdělku.
U vedoucích zaměstnanců může být mzda sjednána
již s přihlédnutím k případné práci přesčas, je-li současně v rámci limitu
práce přesčas v kalendářním roce (maximálně do 150 hodin) sjednán rozsah práce
přesčas, k níž bylo přihlédnuto. V takovém případě dosažená mzda a příplatek
ani náhradní volno nepřísluší. Práce přesčas je práce, která je konána na
příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní
dobu, vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo
rámec rozvrhu pracovních směn.
ZAMĚSTNANEC VYKONÁ PRÁCI PŘESČAS A NEČERPÁ NÁHRADNÍ
VOLNO
Příklad č. 1
Zaměstnanec pracuje v rovnoměrně rozvržené pracovní době. Daný
kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 160 hodin, zaměstnanec má
základní mzdu 15 000 Kč, jeho průměrný hodinový výdělek činí 88,32 Kč.
Zaměstnanec v daném měsíci odpracoval 178 hodin, tedy 18 hodin práce přesčas, a
za práci přesčas nečerpal náhradní volno. V kolektivní smlouvě ani ve vnitřním
mzdovém předpisu není ujednání o vyšším příplatku za práci přesčas, a proto
zaměstnanci náleží dosažená mzda a příplatek ve výši 25 % průměrného
výdělku.
Výpočet základní mzdy: 15 000 : 160 x (160 + 18) = 16 687,50
Kč, zaokr. 16 688 Kč
Příplatek za práci přesčas: 88,32 x x 25 % x 18 = 397,44 Kč,
zaokr. 397 Kč
Celková mzda včetně práce přesčas: 16 688 + 397 = 17 085
Kč
ZAMĚSTNANEC VYKONÁ PRÁCI PŘESČAS A ČERPÁ NÁHRADNÍ
VOLNO
Zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodli na čerpání
náhradního volna za práci přesčas. Zaměstnanec vykoná práci přesčas a čerpá
náhradní volno v daném měsíci. V takovém případě dochází ke kompenzaci
výkonu práce přesčas a náhradního volna (zaměstnanec obdrží mzdu za výkon práce
bez práce přesčas).
Příklad č. 2
Daný kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 168
hodin. Měsíční mzda činí 15 800 Kč. Zaměstnanec v jednom týdnu odpracuje 8
hodin práce přesčas, ve druhém týdnu čerpá náhradní volno v rozsahu 8
hodin.
Výpočet mzdy: (15 800 : 168) x 168 = 15 800 Kč
Zaměstnanec a zaměstnavatel se dohodli na čerpání
náhradního volna za práci přesčas. Zaměstnanec vykoná práci přesčas v jednom
měsíci a čerpá náhradní volno v následujícím měsíci.
Příklad č. 3
Daný kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 168
hodin. Měsíční mzda činí 15 800 Kč. Zaměstnanec odpracuje 8 hodin práce
přesčas, v následujícím měsíci čerpá náhradní volno v rozsahu 8 hodin. V
následujícím měsíci je nominální fond pracovní doby 184 hodin.
S použitím
§ 353 odst. 3 ZP a v
rámci liberalizace pracovněprávních vztahů lze postupovat dvojím
způsobem.
Postup č. 1
Zaměstnavatel v měsíci výkonu práce přesčas poskytne mzdu za
výkon práce bez příplatku za práci přesčas a v den čerpání náhradního volna
neposkytne nic.
Výpočet mzdy v 1. měsíci: 15 800 : 168 x (168 + 8) = 16 552,38
Kč, zaokr. 16 553 Kč
Výpočet mzdy v následujícím měsíci: 15 800 : 184 x (184 - 8) =
15 113,04 Kč, zaokr. 15 114 Kč.
Postup č. 2
Zaměstnavatel v měsíci výkonu práce přesčas poskytne mzdu bez
práce přesčas a v měsíci čerpání náhradního volna mzdu nekrátí (tento postup je
podmíněn souhlasem zaměstnance).
Výpočet mzdy v 1. měsíci: (15 800 : 168) x x 168 = 15 800
Kč
Výpočet mzdy v následujícím měsíci: (15 800 : 184) x 184 = 15
800 Kč
Nahoru2. Příplatek za práci ve svátek (§ 115 ZP)
Zaměstnanci, který nepracoval proto, že svátek připadl
na jeho obvyklý pracovní den, přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku
nebo jeho části za mzdu nebo část mzdy, která mu ušla v důsledku svátku.
NahoruZAMĚSTNANEC DO PRÁCE NEJDE
Vzhledem k tomu, že zaměstnanci odměňovanému měsíční
mzdou mzda neuchází, obdrží celou nekrácenou měsíční mzdu, neboť výše měsíční
mzdy je poskytována v nekrácené výši bez ohledu na počet dnů v měsíci. Tento
postup je však podmíněn zakotvením uvedeného principu ve vnitřním předpisu
zaměstnavatele.
Příklad č. 4
Předpokládejme, že kalendářní měsíc má nominální fond pracovní
doby 176 hodin včetně jednoho svátku připadajícího na všední den. Zaměstnanec
má měsíční mzdu 15 800 Kč.
Měsíční mzda (plat): (15 800 : 176) x 176 = 15 800 Kč.
Ze samotného výpočtu je patrné, že zaměstnanci odměňovanému
měsíční mzdou mzda neušla a zaměstnanec dostane nekrácenou měsíční
mzdu.
Zaměstnavatel uplatňuje měsíční formu mzdy, ale bude v
případě svátku uplatňovat náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku.
Příklad č. 5
Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 176 hodin
včetně jednoho svátku připadajícího na všední den, zaměstnanec má měsíční mzdu
15 800 Kč, průměrný hodinový výdělek činí 93,50 Kč, zaměstnanec pracuje v rámci
40hodinové týdenní pracovní doby.
Poměrná část měsíční mzdy: (15 800 : 176) x 168 = 15 081,82 Kč,
zaokr. 15 082 Kč
Náhrada mzdy za den svátku: 93,50 x 8 = 748 Kč
Celková výše mzdy: 15 082 + 748 = 15 830 Kč
U zaměstnanců, kteří jsou odměňovaní hodinovou
mzdou, mzda v důsledku svátku ušla, a proto musí vždy obdržet náhradu mzdy
ve výši průměrného výdělku.
Příklad č. 6
Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 176 hodin
včetně jednoho svátku připadajícího na všední den, zaměstnanec má hodinovou
mzdu 90 Kč, průměrný hodinový výdělek činí 93,50 Kč, pracuje v rámci 40hodinové
týdenní pracovní doby.
Mzda za výkon práce: 90 x 168 = 15 120 Kč
Náhrada mzdy za den svátku: 93,50 x 8 = 748 Kč
Celková výše mzdy: 15 120 + 748 = 15 868 Kč
NahoruZAMĚSTNANEC JDE V DEN SVÁTKU DO PRÁCE
Nutno upozornit, že v případě výkonu práce ve svátek
zaměstnanci vzniká nejprve nárok na poskytnutí náhradního volna za práci
ve svátek a pouze v případě dohody se zaměstnavatelem příplatek za práci ve
svátek.
ZAMĚSTNANEC NEČERPÁ NÁHRADNÍ VOLNO ZA PRÁCI VE
SVÁTEK
Zaměstnanci náleží dosažená mzda a za každou hodinu
odpracovanou ve svátek příplatek alespoň ve výši 100 % průměrného hodinového
výdělku.
Příklad č. 7
Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 176 hodin,
svátek ve výši 8 hodin připadl na všední den. Zaměstnanec má měsíční
mzdu 15 800 Kč, jeho průměrný hodinový výdělek činí 88,50 Kč. Zaměstnanec v
daném měsíci odpracoval 176 hodin, z toho 8 hodin činila práce ve svátek.
Zaměstnavatel poskytuje pouze zákonnou výši příplatku za práci ve svátek. Za
práci ve svátek nečerpal náhradní volno.
Výše měsíční mzdy za 176 hodin: 15 800 Kč
Příplatek za práci ve svátek: 8 x 88,50= 708 Kč
Celková mzda: 15 800 + 708 = 16 508 Kč
Příklad č. 8
Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 176 hodin,
svátek ve výši 8 hodin připadl na všední den. Zaměstnanec v daném měsíci
odpracoval 176 hodin, jeho průměrný hodinový výdělek činí 88 Kč, jeho
hodinová mzda činí 85 Kč. Zaměstnanec ve svátek odpracoval 8 hodin.
Zaměstnavatel poskytuje pouze zákonnou výši příplatku za práci ve
svátek.
Mzda za výkon práce: 85 x 176 = 14 960 Kč
Příplatek za práci ve svátek: 88 x 8 = 704 Kč
Celková mzda: 14 960 + 704 = 15 664 Kč
NahoruZAMĚSTNANEC ČERPÁ NÁHRADNÍ VOLNO ZA PRÁCI VE SVÁTEK
Je-li zaměstnanec odměňován mzdou, v případě čerpání
náhradního volna za práci ve svátek obdrží náhradu mzdy ve výši průměrného
výdělku.
Příklad č. 9
Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 176 hodin,
svátek ve výši 8 hodin připadl na všední den. Zaměstnanec má základní měsíční
mzdu 15 800 Kč, jeho průměrný hodinový výdělek činí 85,78 Kč. V daném měsíci
odpracoval stanovenou pracovní dobu (176 hodin celkem, z toho svátek činil 8
hodin). Zaměstnanec za práci ve svátek čerpal náhradní volno.
Výpočet mzdy za odpracovanou dobu: (15 800 : 176) x 168 = 15
081,82 Kč, zaokr. 15 082 Kč
Výpočet náhrady mzdy při čerpání náhradního volna: 85,78 x 100
% x 8 = 686,24 Kč, zaokr. 686 Kč
Celková mzda: 15 082 + 686 = 15 768 Kč
Příklad č. 10
Kalendářní měsíc má nominální fond pracovní doby 176 hodin,
svátek ve výši 8 hodin připadl na všední den. Zaměstnanec má hodinovou mzdu 85
Kč, jeho průměrný hodinový výdělek činí 85,78 Kč. V daném měsíci odpracoval
stanovenou pracovní dobu (176 hodin, z toho ve svátek 8 hodin), zaměstnanec za
práci ve svátek čerpal náhradní volno.
Mzda za výkon práce: 168 x 85 = 14 280 Kč
Náhrada mzdy v době čerpání náhradního volna za svátek: 8 x
85,78 x 100 % = 686,24 Kč, zaokr. 686 Kč
Celkem mzda: 14 280 + 686 = 14 966 Kč
Doplňujeme, že při odměňování platem (§ 122 ZP) se v případě čerpání náhradního volna za
práci ve svátek plat nekrátí.
Pro ilustraci uvádíme ještě příklady při výkonu
práce přesčas ve svátek:
Příklad č.11
Zaměstnanec pracuje v rámci 40 hodinové týdenní pracovní doby.
Daný kalendářní měsíc má…
