Náhrady při úmrtí zaměstnance

11.3.6.10

Náhrady při úmrtí zaměstnance

JUDr. Pavla Hloušková

Tento druh náhrady je svým charakterem obdobný náhradě spočívající v účelně vynaložených nákladech spojených s léčením v případě, že zaměstnanec následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání nezemřel. Náklady spojené s léčením náleží opět osobě, která tyto náklady skutečně vynaložila, bez ohledu na to, zda tato osoba je či není v příbuzenském poměru k zemřelému.

 NahoruNáklady spojené s pohřbem

Za přiměřené náklady spojené s pohřbem se považují zejména výdaje účtované za pohřeb, hřbitovní poplatky, výdaje na zřízení pomníku nebo desky, výdaje na úpravu pomníku nebo desky, cestovní výlohy a dále jedna třetina obvyklých výdajů na smuteční ošacení. Náklady spojené s pohřbem se hradí tomu, kdo tyto náklady skutečně vynaložil. Náklady na smuteční ošacení se hradí jen osobám blízkým. Náklady na smuteční ošacení je třeba posuzovat individuálně, například podle ročního období nebo podle zvyklostí daného kraje, kdy se obvykle toto smuteční ošacení nosí po delší dobu.

Zřízení pomníku nebo desky

Zaměstnavatel hradí náklady na zřízení pomníku nebo desky s tím, že je povinen uhradit nejméně částku odpovídající jedenapůlnásobku průměrné mzdy v národním hospodářství zjištěné za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, ve kterém na tuto náhradu vznikne právo – výše se zaokrouhlí na celé stokoruny nahoru. Výši průměrné mzdy za toto období vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů. Je třeba upozornit, že náhrada škody je založena na principu náhrady skutečné škody, což znamená, že budou-li náklady na zřízení pomníku nebo desky nižší, než bude jedenapůlnásobek průměrné mzdy, pak samozřejmě budou příslušet ve skutečně prokázané částce, budou-li však vyšší, pak protože je jedenapůlnásobek průměrné mzdy stanoven částkou minimální, mohou být přiznány i ve vyšší náhradě.

Pohřebné

Od nákladů spojených s pohřbem se odečítá pohřebné poskytované podle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů. V současné době je výše pohřebného stanovena částkou 5 000 Kč.

Pohřebné je poskytováno pouze osobě, která vypravila pohřeb

• dítěti, které bylo ke dni smrti nezaopatřeným dítětem, nebo

• osobě, která byla ke dni smrti rodičem nezaopatřeného dítěte.

 NahoruNáhrada nákladů na výživu pozůstalých

Nárok na náhradu nákladů na výživu pozůstalých představuje dílčí nárok na náhradu škody z pracovního úrazu nebo nemoci z povolání, který má zpravidla dlouhodobou povahu a který je uspokojován dílčími měsíčními plněními. Účelem této náhrady je nahradit pozůstalým příjem, který poskytoval zemřelý zaměstnanec ze své odměny za práci osobám blízkým.

Pozůstalí

Tato náhrada se poskytuje pozůstalým, kterým zemřelý výživu poskytoval nebo byl povinen poskytovat. Jedná se tedy o případy osob, vůči kterým měl zaměstnanec za svého života vyživovací povinnost podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ale i o osoby, vůči kterým tuto povinnost neměl, ale fakticky jim výživu poskytoval. Pozůstalými se rozumí děti zemřelého zaměstnance, jeho manžel nebo manželka, rodiče, sourozenci i jiné osoby, které žily se zaměstnancem před jeho smrtí ve společné domácnosti a které z tohoto důvodu o společnou domácnost pečovaly. Nelze tedy pod pojem pozůstalí zahrnovat pouze osoby, které mají nárok na výživné, případně osoby, které mají nárok na sirotčí, vdovský, resp. vdovecký důchod. Z hlediska okruhu oprávněných osob vzniká nárok na náhradu nákladů na výživu pozůstalých i pozůstalé družce zemřelého, pokud s ním žila ve společné domácnosti, společně s ním hospodařila a pečovala o společnou domácnost, jakož i…