Nález 132/1998 SbNU, sv.12, K vydání majetkového podílu podle § 13 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 12, nález č. 132
I. ÚS 25/98
K vydání majetkového podílu podle § 13 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech
Nároky na vydání podle zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, jsou - jak vyplývá z § 33a zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o půdě) - pohledávkami vzniklými ex lege, a k jejich vzniku proto nebylo třeba podání žádosti o vydání majetkového podílu.
Krajský soud v odůvodnění napadeného rozsudku správně interpretoval právní názor Nejvyššího soudu (stanovisko občanskoprávního kolegia NS ČR z 19. 12. 1995 Cpjn 36/95), z něhož zejména vyplývá, že splatná pohledávka převáděná pak oprávněnou osobou na jinou osobu musela nejdříve se všemi zákonnými předpoklady platně vzniknout, aby mohla být dále převedena. To mimo jiné znamená, že pohledávka musí být v době převodu splatná. Původní oprávněný na svého otce nemohl převést více práv, než jakými disponoval, a byť by tedy stěžovatel sám podmínky § 13 odst. 2 zákona č. 42/1992 Sb. v zásadě splňoval, oprávněnou osobou podle § 13 odst. 2 téhož zákona se nestal.
Ústavní soud přihlédl i ke smyslu transformačního zákona (č. 42/1992 Sb.), který spočívá nejen v umožnění alternativní zemědělské výroby mimo existující zemědělská družstva, ale i v zachování existujících družstevních zemědělských podniků tak, aby byly schopny další činnosti. Výklad, který v ústavní stížnosti razí stěžovatel (tj. posuzování lhůt pro vydání majetkového podílu dle § 13 zákona č. 42/1992 Sb. nikoliv podle postavení převodce, nýbrž podle postavení nabyvatele příslušných pohledávek), by v konečném důsledku mohl vést ke spekulacím, neboť nelze vyloučit, že by v některých případech původní oprávněný - který sám neprovozuje zemědělskou výrobu, a měl by tedy nárok na vydání majetkového podílu až po 7 letech - převedl svoji pohledávku vůči právnické osobě na jiný subjekt, jenž je podnikatelem ve smyslu § 13 odst. 2 zákona č. 42/1992 Sb. nebo provozuje zemědělskou výrobu (v případě zemědělského družstva), a má tedy nárok na vydání majetkového podílu do 90 dnů.
Nález
Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 3. listopadu 1998 sp. zn. I. ÚS 25/98 ve věci ústavní stížnosti stěžovatele F. F. proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku z 15. 10. 1996 sp. zn. 10 C 135/96 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci - ze 14. 10. 1997 sp. zn. 40 Co 148/97 o zamítnutí stěžovatelova návrhu, aby mu odpůrce Zemědělské družstvo Ú. zaplatilo částku 49 343 Kč s příslušenstvím.
I. Výrok
Ústavní stížnost se zamítá.
II. Odůvodnění
Rozsudkem Okresního soudu v Šumperku uvedeným v záhlaví byl zamítnut stěžovatelův návrh, aby mu odpůrce Zemědělské družstvo Ú. zaplatilo částku 49 343 Kč s příslušenstvím.
V odůvodnění rozsudku soud uvedl, že smlouvou ze dne 30. 11. 1995 převedl stěžovatelův syn D. F. na svého otce - stěžovatele - svoji pohledávku, kterou měl v uvedené výši vůči…