Nález 14/1996 SbNU, sv.5, K nesouladu právních předpisů upravujících postavení státních podniků se zásadami ovládajícími občanský a obchodní zákoník
K poměru speciality ustanovení § 19 zákona č. 427/1990 Sb. k ustanovení § 27 odst. 2 písm. c) hospodářského zákoníku
K otázkám likvidace státního podniku
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 5, nález č. 14
III. ÚS 85/95
K nesouladu právních předpisů upravujících postavení státních podniků se zásadami ovládajícími občanský a obchodní zákoník
K poměru speciality ustanovení § 19 zákona č. 427/1990 Sb. k ustanovení § 27 odst. 2 písm. c) hospodářského zákoníku
K otázkám likvidace státního podniku
1. Právní předpisy upravující postavení státních podniků v rozhodující míře vycházejí z právních teorií neslučitelných s právními systémy demokratických států, spjatými s ochranou základních práv a svobod a tržního hospodářství. Při interpretaci těchto předpisů si je Ústavní soud vědom skutečnosti, že je nelze systémově sladit s tradiční civilistickou naukou, na které jsou postaveny stávající občanský a obchodní zákoník, což je úkolem demokratického zákonodárce, a tudíž lze v této souvislosti řešit jenom otázky parciální.
2. V konkurenci ustanovení § 27 odst. 2 písm. c) hospodářského zákoníku a § 19 zákona č. 427/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nutno považovat druhé z uvedených ustanovení za ustanovení speciální, a tudíž nutno upřednostnit dosažení smyslu a účelu zákona č. 427/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, před povinností vypořádat pohledávky likvidovaného státního podniku.
3. Jelikož státní podnik hospodaří pouze s věcmi ve státním vlastnictví (sám není a nemůže být subjektem vlastnického práva), v případě majetkových práv státního podniku se jedná o závazky ve prospěch třetího (obligationes in favorem tertii), přičemž oprávnění státu, jako subjektu, v jehož prospěch se uzavírá závazek, není založeno jeho souhlasem, nýbrž vyplývá přímo ze zákona. Pořadí aktivně solidárních věřitelů v posuzovaném případě není založeno právem předstihu, nýbrž zákonem, tj. věřitelem prvním je státní podnik a až druhým v pořadí je stát.
Zánikem podniku likvidací tudíž zaniká pouze subjekt majetkového práva (závazku ve prospěch třetího), nezaniká však subjekt vlastnictví. Dochází proto k univerzální sukcesi státu, přičemž nový subjekt hospodaření je stanoven příslušnou zákonem vymezenou posloupností.
Nález
Ústavního soudu České republiky (III. senátu) ze dne 22. února 1996 sp. zn. III. ÚS 85/95 ve věci ústavní stížnosti Ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky a Okresního úřadu v Chomutově proti usnesení Vrchního soudu v Praze z 8. února 1995 sp. zn. 5 Cmo 378/94 o odmítnutí odvolání Okresního úřadu v Chomutově proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem z 24. 9. 1993 sp. zn. 8628/91/21 o zastavení řízení.
I. Výrok
1. Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 8. února 1995 sp. zn. 5 cmo 378/94 a usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 24. září 1993 sp. zn. 8628/91/21 se zrušují.
2. Návrh Okresního úřadu v Chomutově se odmítá.
II. Odůvodnění
1. Návrhem, doručeným Ústavnímu soudu České republiky dne 24. dubna 1995, podaným ve lhůtě, stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, se…