Nález 59/2009 SbNU, sv.52, K rozhodování tzv. bagatelních věcí z hlediska ústavní garance práva na spravedlivý proces

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 52, nález č. 59

I. ÚS 3143/08

K rozhodování tzv. bagatelních věcí z hlediska ústavní garance práva na spravedlivý proces

Pochybení nalézacího soudu v řízení, v němž není proti jeho rozhodnutí podle ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu odvolání přípustné, spočívající v nerespektování bohatě zastoupené sjednocující judikatury Nejvyššího soudu, aniž by byly nalézacím soudem zjištěny důvody pro jiný, odchylný postup (a tyto důvody byly v odůvodnění rozhodnutí rozvedeny), je způsobilé posunout věc do ústavněprávní roviny; nalézací soud (věda, že proti jeho rozhodnutí není připuštěn ani řádný, ani mimořádný opravný prostředek) nesmí opustit princip právní jistoty a zásadu předvídatelnosti práva (princip odvozený z principu právního státu, tj. z čl. 1 odst. 1 Ústavy České republiky), jež implicitně vyžadují přesnost a předvídatelnost soudního rozhodnutí. K porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst.1 Listiny základních práv a svobod dojde v případě, kdy závěry nalézacího soudu vybočí z ustálené judikatury obecných soudů zásadním, pro stěžovatele zcela nepředvídatelným způsobem.

Označení sporů o částky do 10 000 Kč jako spory „bagatelní“ není - z povahy věci - přiléhavé (na rozdíl od sporů o částky do 2 000 Kč- viz § 202 odst. 2 občanského soudního řádu, ve znění do účinnosti zákona č. 7/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony). Soud by v těchto případech měl vést řízení takovým způsobem, aby účastníci nebyli překvapeni hodnocením provedených důkazů a nebyli až v době vyhlášení rozhodnutí postaveni před situaci, v níž již není možné nabídnout soudu další důkazy, které by byly s to názor soudu o skutkovém základu spolehlivě změnit. Soud nemá nabízet účastníkům řízení provedení konkrétních důkazů, kterými by podpořili svá tvrzení, ale má je vhodnou formou informovat, a to nejpozději při poučení podle § 119a občanského soudního řádu, jaké skutkové závěry z dosud provedených důkazů vyvodil. Tato informovanost povede k vytvoření adekvátního procesního prostoru stranám sporu k tomu, aby mohly reagovat odpovídajícími návrhy; na soudu pak bude, aby takové návrhy buď připustil a provedl, anebo naopak zamítl. Tento specifický přístup soudu vůči účastníkům má svůj důvod v jednoinstančnosti řízení a z něho plynoucí absenci opravných prostředků právě v oblasti, kde by jinak byly přípustné nejen řádné opravné prostředky [ustanovení § 205 odst. 2 písm. e) občanského soudního řádu], ale kde je za určitých okolností založen i důvod pro opravné prostředky mimořádné (ustanovení § 241a odst. 3 občanského soudního řádu).

Nález

Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedy senátu Františka Duchoně a soudců Pavla Rychetského (soudce zpravodaj) a Vojena Güttlera - ze dne 17. března 2009 sp. zn. I. ÚS 3143/08 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky I. B. proti rozsudku Městského soudu v Brně sp.zn. 52 C 88/2008 ze dne 4. listopadu 2008, jímž byla stěžovatelce uložena povinnost zaplatit kupní cenu, úroky z prodlení a náhradu nákladů řízení, za…