Nález 78/2007 SbNU, sv.45, K průtahům v soudním řízeníK ukládání trestů

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 45, nález č. 78

III. ÚS 715/06

K průtahům v soudním řízení
K ukládání trestů

Právo na projednání věci bez zbytečných průtahů, resp. právo na vyřízení věci v přiměřené lhůtě, jak vyplývá z judikatury Ústavního soudu, je integrální součástí práva na spravedlivý proces, tedy základních práv garantovaných čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod [viz kupříkladu rozhodnutí ve věcech sp. zn. I. ÚS 5/96, IV. ÚS 358/98, I. ÚS 600/03 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 6, nález č. 116, svazek 12, nález č. 140, svazek 32, nález č. 6) a další].

K otázce ústavněprávních důsledků porušení tohoto základního práva pro trestní stíhání a jeho výsledek, jmenovitě uložený trest, resp. k potřebné proporci mezi ním (a potažmo právem na osobní svobodu podle čl. 8 odst. 2 Listiny základních práv a svobod) a statkem, jejž představuje ochrana společnosti prostřednictvím podústavních trestněprávních instrumentů, se Ústavní soud vyjádřil především v nálezu ze dne 31. 3. 2005 sp. zn. I. ÚS 554/04 (Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 36, nález č. 67); zde též dovodil ve vztahu k rozhodování Nejvyššího soudu o dovoláních směřujících proti výroku o trestu odnětí svobody, že „z hlediska maxim právního státu je ... nepřípustné, aby obecný soud sice připustil porušení základního práva, avšak z něj nevyvodil závěry, které by směřovaly k efektivní ochraně základních práv jednotlivce“.

Není-li Nejvyšší soud, byť co do podmínek dovolacího přezkumu omezen taxativním výčtem dovolacích důvodů (§ 265b odst. 1 trestního řádu), vyvázán z povinnosti poskytnout ochranu základním právům a svobodám (čl. 4 Ústavy České republiky), nezbývá - v jednotlivých případech - než přistoupit k takovému výkladu těchto podmínek, na jehož základě se možnostem ochrany základních práv a svobod dostane odpovídající přednosti; je-li standardním důvodem zásahu z ústavněprávních pozic okolnost, že obecné soudy nevyložily podústavní právo ústavně konformně, je logicky na obecných soudech, aby se k právě takovému (ústavně konformnímu) výkladu uchýlily.

Jestliže Nejvyšší soud má za to, že použitelnost dovolacího důvodu ve smyslu § 265b odst. 1 písm. h) trestního řádu ve vztahu k námitce nepřiměřené doby trestního stíhání předpokládá nepřípustnou extenzi, není od věci obrátit pozornost k dovolacímu důvodu podle § 265b odst. 1 písm. g) trestního řádu, neboť úvahu o „jiném nesprávném hmotněprávním posouzení“ další hodnocení okolností rozhodných z hlediska norem (podústavního) trestního práva současně ve vztahu k normám (a principům) ústavního pořádku (resp. odtud vyvozených závěrů) zjevně nevylučuje.

Nález

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaj) a soudců Jiřího Muchy a Jana Musila - ze dne 10. května 2007 sp. zn. III. ÚS 715/06 ve věci ústavní stížnosti B. H. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2006 sp. zn. 6 Tdo 535/2006, usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 30. 6. 2005 sp.zn. 6 To 56/2005 a rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20.5. 2004 č. j.…