Nález 8/2004 SbNU, sv.32, K restitučnímu důvodu podle § 6 odst. 1 písm. m) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 32, nález č. 8
I. ÚS 440/01
K restitučnímu důvodu podle § 6 odst. 1 písm. m) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
Podstata ustanovení § 6 odst. 1 písm. m) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, spočívá v tom, že musí být zkoumáno, zda stát či právnické osoby (§ 5 odst. 1 téhož zákona) stále realizují kdysi aprobovaný veřejný zájem, pro který došlo k vyvlastnění nemovitosti.
Toto ustanovení se v žádném případě netýká vztahu třetích osob k nemovitosti, takže je zcela irelevantní, zda, jakým způsobem a k jakému účelu tato třetí osoba nemovitost užívá. Podstatné je, že povinná osoba sama tuto nemovitost k původnímu účelu, pro který došlo k jejímu vyvlastnění, neužívá a pronajímá ji.
Pokud soud potvrdil rozhodnutí správního orgánu, který rozhodl, že stěžovatelé nejsou vlastníky takovéto nemovitosti, zasáhl do jejich práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Nález
Ústavního soudu (I. senátu) ze dne 27. ledna 2004 sp. zn. I. ÚS 440/01 ve věci ústavní stížnosti A. V. a J. V. proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě z 20. 4. 2001 sp. zn. 22 Ca 315/2000, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu ve Vsetíně, okresního pozemkového úřadu, z 25. 5. 2000 sp. zn. PÚ 1446-6/93-201, že stěžovatelé nejsou vlastníky nemovitostí.
Výrok
I. Rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 4. 2001 č. j. 22 Ca 315/2000-30 bylo porušeno základní právo stěžovatelů na spravedlivý proces podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
II. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 4. 2001 č. j. 22 Ca 315/2000-30 se zrušuje.
Odůvodnění
A. V. a J. V. (dále jen „stěžovatelé“) se včasnou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 18. 7. 2001, domáhali zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále též „obecný soud“) ze dne 20. 4. 2001 č. j. 22 Ca 315/2000-30. Uvedeným rozsudkem obecný soud potvrdil rozhodnutí Okresního úřadu ve Vsetíně, okresního pozemkového úřadu, (dále též „správní orgán“) ze dne 25. 5. 2000 sp. zn. PÚ 1446-6/93-201. Označeným rozhodnutím správní orgán rozhodl podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o půdě“), že stěžovatelé nejsou vlastníky nemovitostí označených parcelními čísly 248/7, 267/1, 268/1, všech sloučených do parcely č. 1004, a parcely č. 248/5 sloučené do parcely č. 1003 a parcely č. 1004 v obci a katastrálním území J., zapsaných na listu vlastnictví č. 249 pro obec a katastrální území J., vedeném Katastrálním úřadem ve Vsetíně.
Podle stěžovatelů byla postupem správního orgánu a obecného soudu porušena jejich základní práva zakotvená v čl. 11, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Stěžovatelé namítají, že povinná osoba, tj. U. s. V. M., státní podnik v likvidaci,…
