Návrh nového zákona o účetnictví - pokračování - informace z ledna 2024

4.1.3.2

Návrh nového zákona o účetnictví – pokračování – informace z ledna 2024

Ing. Pavla Strakošová

Návrh nového zákona o účetnictví, jehož znění bylo aktualizováno po vypořádání uplatněných připomínek, byl v lednu 2024 zveřejněn ve veřejné elektronické knihovně legislativního procesu (VeKLEP). Kromě návrhu zákona je v elektronické knihovně dostupná i důvodová zpráva a aktualizované znění materiálu "Návrh prováděcích právních předpisů". Účinnost nejen nového zákona o účetnictví je navržena od 1. 1. 2025. Od 1. 1. 2025 by měl být účinný nejen nový zákon o účetnictví, ale i prováděcí právní předpisy (vyhlášky) a případně i doporučované účetní postupy, které nahradí stávající české účetní standardy.

V tomto pokračování článku, ve kterém se věnuji návrhu nového zákona o účetnictví, představím některé novinky, případně se vrátím k oblastem, které doznaly oproti původní verzi návrhu zákona výrazných změn.

Poznámka redakce:

K dispozici jsou následující materiály:

• zpřesněná verze návrhu zákona o účetnictví (z ledna 2024)

• důvodová zpráva

Do první části návrhu zákona je zapracován koncepční rámec (§ 1 až § 26), který vychází z koncepčního rámce mezinárodních standardů účetního výkaznictví. Koncepční rámec by měl účetní praxi napomáhat při sestavování účetní závěrky. Další jeho důležitou rolí je pomoc při tvorbě konzistentních účetních postupů tam, kde se na konkrétní situaci nedá použít žádné konkrétní ustanovení účetních předpisů nebo tam, kde účetní předpisy umožňují výběr z více účetních pravidel.

Koncepční rámec, i když ne v takové přehledné podobě a podrobnosti, je obsažen i ve stávajícím znění zákona o účetnictví.

Koncepční rámec tvoří cíl účetního výkaznictví, kvalitativní požadavky účetních informací, zásady účetního výkaznictví a vymezení prvků účetních výkazů.

Nejdůležitějším požadavkem na kvalitu účetních informací je požadavek užitečnosti. Účetní informace je podle návrhu zákona užitečná, pokud je relevantní, věrohodná, včasná, srozumitelná, ověřitelná a srovnatelná. Relevantnost a věrohodnost patří mezi základní kvalitativní požadavky na užitečnost. Mezi nadstavbové vylepšující kvalitativní požadavky se řadí včasnost, srozumitelnost, ověřitelnost a srovnatelnost.

Účetní informace je relevantní, pokud je způsobilá ovlivnit rozhodování vnějšího uživatele.

Účetní informace je věrohodná, pokud vystihuje ekonomickou podstatu zobrazované skutečnosti a zobrazuje tuto skutečnost úplně, neutrálně a správně.

Úplným zobrazením skutečnosti se rozumí takové zobrazení, které obsahuje všechny údaje potřebné pro ucelené pochopení zobrazované skutečnosti vnějším uživatelem. Požadavek "úplnosti" se dle návrhu zákona nově oproti stávajícímu znění zákona vymezuje ve smyslu úplného vykazování účetní informace v účetní závěrce. Aby se účetní informace vykázala v účetní závěrce, musí být úplná. (Účetním záznamům a účetním informacím se věnuji dále v článku).

Neutrálním zobrazením skutečnosti se rozumí takové zobrazení, které není způsobilé účelově ovlivnit rozhodování vnějšího uživatele a je opatrné. Požadavek "neutrálnosti" znamená, že účetní informace nesmí být ani nadhodnocena, ani podhodnocena.

Správným zobrazením skutečnosti se rozumí takové zobrazení, kdy je účetní informace výsledkem vhodného a bezchybného postupu, který zohledňuje dostupné údaje o zobrazované skutečnosti. Požadavek správného zobrazení je v návrhu zákona oproti stávajícímu znění zákona vymezen odlišně.

Základní zásadou účetního výkaznictví je zásada věrného a poctivého zobrazení. Účetní závěrka musí podávat věrné a poctivé zobrazení finanční situace, finanční výkonnosti a jiných vykazovaných změn finanční situace. Jiné vykazované změny finanční se zachycují prostřednictvím výkazu peněžních toků (účetní informace o peněžních tocích) a prostřednictvím výkazu změn vlastního kapitálu (účetní informace o změnách finanční situace v podobě zvýšení a snížení složek vlastního kapitálu).

Účetní závěrka splňuje požadavek věrného a poctivého zobrazení, pokud účetní informace v účetní závěrce jsou věrohodné, položky účetních výkazů jsou vykázány v souladu s vymezením prvků účetních výkazů a zároveň jsou splněny podmínky pro uznání prvků účetních výkazů.

Účetní jednotka pro splnění požadavku věrného a poctivého zobrazení vhodně volí a správně používá účetní metody v souladu s účetními předpisy a popisuje použité účetní metody v příloze účetní závěrky a sestavuje účetní závěrku způsobem, který vede k poskytnutí relevantních, včasných, ověřitelných, srovnatelných a srozumitelných účetních informací.

Přepracování doznala i oblast definic prvků výkazů účetní závěrky. Návrh zákona vymezuje základní prvky účetních výkazů, kterými jsou aktivum, dluh, vlastní kapitál, výnos i náklad. V případě aktiva a dluhu jsou dále stanoveny podmínky pro jejich uznání. Podmínky pro uznání nákladů a výnosů budou vymezeny prováděcí vyhláškou. Definice aktiva, dluhu a výnosu jsou následně doplněny pro neziskové účetní jednotky a účetní jednotky veřejného sektoru. Dále jsou definovány pojmy podmíněný dluh, podmíněné aktivum, pohledávka a rezerva. Nově návrh zákona o účetnictví stanoví definice prvků účetních výkazů v pro účetní jednotky fyzické osoby, které mohou být účetní jednotkou dobrovolně na základě svého rozhodnutí.

Nově návrh nového zákona stanoví postup pro případy, kdy nastane skutečnost, v jejímž důsledku je nezbytné upravit aktuálně sestavovanou účetní závěrku tak, jako by tato skutečnost byla zohledněna již v předchozích účetních obdobích, kterých se tato skutečnost též týká. Těmito skutečnostmi, jejichž důsledkem je potřeba retrospektivně upravit účetní závěrku, jsou významné chyby v účetní závěrce, změna účetní metody a změna uspořádání a obsahového vymezení položek účetních výkazů. Účetní jednotka retrospektivní úpravu provede v účetní závěrce, kterou sestavuje za účetní období, ve kterém významnou chybu zjistila nebo ve kterém došlo ke změně metody. Společně s provedenými úpravami účetní závěrky účetní jednotka tyto úpravy popíše, vysvětlí důvody pro jejich provedení a popíše jejich dopad na sestavovanou účetní závěrku v příloze účetní závěrky. Účetní závěrky sestavené za předchozí účetní období se neupravují.

I v případě retrospektivních úprav musí být účetní informace v účetní závěrce srovnatelné. Z důvodu požadavku srovnatelnosti účetní jednotka upraví i aktuální výkazy účetní závěrky (ve sloupci pro vykazování částek za minulé účetní období). Návrh zákona definuje, co se rozumí chybou. Chyba nastane, pokud účetní závěrka buď neposkytuje účetní informaci, kterou poskytovat má, nebo poskytuje nesprávné, neúplné nebo zkreslené účetní informace. Podrobnější postup ke změnám účetních metod a významným chybám v účetní závěrce bude obsahovat prováděcí vyhláška.

Po připomínkovém řízení doznala změn i část devátá návrhu zákona, která upravuje oblast vedení účetnictví. Vedením účetnictví se podle návrhu zákona rozumí systematický proces tvorby účetních informací. Účetní jednotka vede účetnictví prostřednictvím účetního systému průkazným způsobem.

Účetní systém tvoří:

• ucelená soustava účetních záznamů a vazeb mezi nimi,

• procesy a postupy vytváření, shromažďování, zpracování, uspořádání, prezentace a uschování účetních záznamů,

• účetní informace a jejich vazby na účetní záznamy a

• vnitřní kontrola vedení účetnictví.

Účetním záznamem jsou zaznamenaná data potřebná k vytvoření účetní informace. Účetní jednotka zajistí čitelnost účetního záznamu člověkem.

Účetnictví je vedeno…