Neplacené volno a neomluvená absence z pohledu zdravotního pojištění

Příklad 1:

Zaměstnanci bylo poskytnuto po celý kalendářní měsíc neplacené volno.

Zaměstnavatel odvede pojistné z částky minimálního vyměřovacího základu (18 900 Kč v roce 2024), kdy celou částku pojistného 2 552 Kč uhradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele podle § 3 odst. 10 ZPVZP. To znamená, že zaměstnanec částku pojistného 2 552 Kč zaměstnavateli zaplatí (v hotovosti do pokladny, převodem na účet – dle dohody) a tuto částku pak zaměstnavatel odvede zdravotní pojišťovně v rámci hromadné platby pojistného za všechny zaměstnance za příslušný kalendářní měsíc.

Příklad 2:

Zaměstnanci pracujícímu na základě pracovní smlouvy na zkrácený pracovní úvazek byl zúčtován hrubý příjem 12 000 Kč, současně měl pět dnů neplaceného volna.

Protože musí být u zaměstnance dodržen minimální vyměřovací základ, proběhne odvod pojistného takto:

• Ze skutečně dosaženého příjmu 12 000 Kč činí 13,5 % pojistného částku 1 620 Kč.

• Jednu třetinu (540 Kč) hradí zaměstnanec, dvě třetiny (1 080 Kč) zaměstnavatel.

• Aby byl dodržen minimální vyměřovací základ, musí být ještě proveden dopočet a doplatek pojistného z rozdílové částky 6 900 Kč ve výši 932 Kč – uhradí zaměstnanec. Z celkové (minimální) částky pojistného 2 552 Kč tak zaplatí zaměstnanec 1 472 Kč (540 + 932) a zaměstnavatel 1 080 Kč.

Zaměstnavatel nepřihlíží k počtu dnů poskytnutého neplaceného volna.

Příklad 3:

Zaměstnanec končí po dohodě pracovní poměr k 30. 4., přičemž přečerpal zákonný nárok na dovolenou, za kterou byla zúčtována náhrada mzdy ve výši 10 400 Kč. Hrubý příjem za duben činí 30 000 Kč.

Přečerpaná dovolená se vykazuje jako neplacené volno, za které se pojistné od roku 2015 neplatí (viz výše). Při výpočtu výše pojistného za měsíc duben zaměstnavatel odúčtuje náhradu mzdy 10 400 Kč a odvede pojistné z vyměřovacího základu 19 600 Kč.

Hrubá mzda = 30 000 Kč

Náhrada mzdy za přečerpanou dovolenou = 10 400 Kč

Rozdíl = 19 600 Kč

Kdyby byl výsledný příjem nižší než minimální vyměřovací základ, provedl by zaměstnavatel za duben dopočet a doplatek pojistného do minima.

Příklad 4:

Jak se postupuje při výpočtu výše pojistného v případě, kdy má zaměstnanec po celý kalendářní měsíc neplacené volno a zároveň je mu do tohoto měsíce zúčtována odměna za předchozí období?

Pokud výše odměny nedosahuje částky minimální mzdy, musí být proveden dopočet a doplatek pojistného do minimálního vyměřovacího základu dle Příkladu č. 2. Je-li částka odměny ve výši minimální mzdy nebo vyšší, odvádí zaměstnavatel pojistné standardně sazbou 13,5 %.

Příklad 5:

V rámci jednoho kalendářního měsíce poskytl zaměstnavatel zaměstnanci několikrát neplacené volno, vždy se však jednalo pouze o půldny, resp. několik hodin denně. Má tato okolnost nějaký vliv na placení pojistného?

Nemá. Zaměstnavatel musí pouze přihlédnout k tomu, aby byl u zaměstnance dodržen při odvodu pojistného minimální vyměřovací základ, neboť zaměstnání trvá celý kalendářní měsíc.

Příklad 6:

Pracovní poměr byl se zaměstnancem ukončen k datu 4. 5. 2024, v měsíci květnu měl pouze neplacené volno.

Ze strany zaměstnavatele musí být při odvodu pojistného za měsíc květen dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za celkem 4 kalendářní dny trvání zaměstnání v tomto měsíci, což se vypočte takto:

(4 : 31) x 18 900 = 2 438,70 Kč,

kde

• 4 = počet kalendářních dnů trvání zaměstnání v měsíci květnu,

• 31 = počet kalendářních dnů v příslušném měsíci,

• 18 900 = výše minimální mzdy (jako minimálního vyměřovacího základu zaměstnance) od 1. ledna 2024.

Pojistné z této poměrné části minima činí 330 Kč (0,135 x 2 438,70) a uhradí je zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele.

Příklad 7:

Zaměstnankyně ukončila rodičovskou dovolenou dnem 24. 6. 2024. Poté čerpala nepřetržitě neplacené volno od 25. 6. do 18. 7. a od 19. 7. pak normálně nastoupila do práce s hrubým platem výrazně převyšujícím minimální mzdu. Jak má zaměstnavatel postupovat při odvodu pojistného v případě, kdy období čerpání neplaceného volna zasahuje do dvou kalendářních měsíců?

Z hlediska placení pojistného se v souvislosti s poskytnutím neplaceného volna postupuje následovně:

• v měsíci červnu musí být dodržena poměrná část minimálního vyměřovacího základu za 6 kalendářních dnů mimo evidenci ve "státní kategorii" ve výši 3 780 Kč [(6 : 30) x 18 900] s odvodem pojistného alespoň 511 Kč, placeného v plné výši zaměstnancem prostřednictvím zaměstnavatele,

• pojistné by se v červnu nemuselo platit tehdy, kdyby zaměstnankyně po skončení rodičovské dovolené splňovala podmínky celodenní osobní a řádné péče alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o 2 děti do 15 let věku podle § 3 odst. 8 písm. c) ZPVZP, což by zaměstnavateli dokladovala čestným prohlášením, a ani v situaci, kdyby pobírala rodičovský příspěvek,

• v měsíci červenci bude odvedeno pojistné ze skutečně dosaženého příjmu bez ohledu na období trvání neplaceného volna nebo trvání výkonu práce v tomto měsíci.

Příklad 8:

Zaměstnankyni bylo v měsíci červnu poskytnuto neplacené volno v rozsahu dvou kalendářních dnů, přičemž dne 22. 6. 2024 nastoupila na mateřskou dovolenou.

Na jedné straně se nebere v úvahu počet kalendářních dnů neplaceného volna, na druhou stranu musí být dodržena poměrná část minima za celkem 21 kalendářních dnů, kdy byla osoba mimo "státní kategorii" [(21 : 30) x 18 900]. Zaměstnavatel nesmí opomenout oznámit zdravotní pojišťovně vznik nároku na zařazení zaměstnankyně do kategorie osob, za které platí pojistné stát, kódem "M" s datem 22. 6. 2024 na formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele.

Podotýkám, že obdobným způsobem by zaměstnavatel postupoval i tehdy, kdyby se jednalo o některou jinou "státní kategorii" – například o přiznání kteréhokoli z důchodů, zahájení studia nebo péče o závislou osobu apod.