4.1.3.2
Novela zákona o účetnictví od roku 2026 (část od roku 2025)
Ing. Pavla Strakošová
Novela zákona o účetnictví (dále jen "ZoÚ"), která je součástí materiálu "Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 93/2009 Sb., o auditorech a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 426/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny" by měla nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2026, některé části již v roce 2025. Materiál (sněmovní tisk 783) je volně dostupný na veřejném portále zpřístupňující dokumenty legislativní povahy určené pro jednání vlády. (Navržená novela ZoÚ implementuje novelu evropské účetní směrnice.
Novela ZoÚ dosud neprošla celým legislativním procesem. Předpokládá se, že novela bude schválena v průběhu roku 2025.
Navržená novela ZoÚ nejen zvyšuje hraniční hodnoty peněžních kritérií rozhodných pro zařazení do příslušné kategorie účetních jednotek a skupin účetních jednotek (§ 1b a § 1c ZoÚ), ale také novelizuje úpravu výroční zprávy a zprávy o udržitelnosti.
NahoruNová pravidla pro kategorizaci účetních jednotek
Novela ZoÚ zvyšuje hraniční hodnoty aktiv celkem a ročního úhrnu čistého obratu přibližně o 20 %; limit průměrného počtu zaměstnanců se nemění. Např. hranice obratu mezi střední a velkou účetní jednotkou je ve stávající úpravě 1 000 000 000 Kč a nově je navýšena na 1 200 000 000 Kč.
Pozor na to, zvýšené hraniční hodnoty peněžních limitů účetní jednotka použije pro testování případné změny kategorie účetních jednotek a skupin účetních jednotek již v roce 2025!
Přechodné ustanovení č. 2 k návrhu novely ZoÚ stanoví, že prvním účetním obdobím, na kterém se navýšené hraniční hodnoty aplikují, je účetní období kalendářního roku 2024, případně kratší účetní období, která započala v průběhu roku 2024 a skončila do 31. prosince 2024, a na účetní období odpovídající hospodářskému roku, která započala v roce 2024 a skončila v roce 2025. V případě zkráceného účetního období v roce 2024 si může účetní jednotka vybrat, zda pro posouzení splnění hraničních hodnot k rozvahovému dni použije limity podle dosavadní právní úpravy, nebo podle právní úpravy nové.
Pro zařazení do příslušné kategorie, do které bude účetní jednotka patřit v roce 2025, bude posuzovat hraniční hodnoty (aktiva celkem, roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců) dosažených za rok 2023 podle "starých" hraničních hodnot, a za rok 2024 podle "nových" (tedy navýšených) hraničních hodnot.
Účetní jednotka testuje podmínky pro splnění konkrétní kategorie účetní jednotky a kategorie skupiny, kterou předpokládá, a to za dvě bezprostředně předcházející účetní období. Pokud překročí nebo přestane překračovat 2 hraniční hodnoty podle § 1b a 1c ZoÚ, změní od počátku bezprostředně následujícího účetního období tyto kategorie tak, aby správně sestavovala účetní závěrky a konsolidované účetní závěrky.
Zařazení účetní jednotky do kategorie závisí na dosažení či překročení alespoň dvou ze tří stanovených hraničních hodnot kritérií. Kritéria pro testování příslušné kategorie stanoví § 1d ZoÚ. Jedná se o aktiva celkem, roční úhrn čistého obratu a průměrný počet zaměstnanců.
1. Aktivy celkem se rozumí úhrn aktiv zjištěný z rozvahy, tzn. aktiva netto
2. Ročním úhrnem čistého obratu se rozumí čistý obrat vydělený počtem započatých měsíců, po které trvalo účetní období, a vynásobený 12. Čistým obratem se rozumí výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb za účetní období.
Navazující úpravu čistého obratu stanoví vyhláška č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to pro účetní období započatá v roce 2024. Vyhláška upřesňuje, že do čistého obratu vstupují výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky. Do čistého obratu nevstupují pouze tržby. Důvodová zpráva k vyhlášce uvádí, že čistý obrat u účetní jednotky zahrnuje nejen výsledkové položky "I. Tržby z prodeje výrobků a služeb" a "II. Tržby za prodej zboží", ale do čistého obratu se zahrnují také výnosy z obvyklé hospodářské činnosti vykázané i na jiných řádcích výsledovky. Při určení této hospodářské činnosti účetní jednotka bere v úvahu, v jakém odvětví, oboru a na jakém trhu působí a v čem spočívá její činnost pro její odběratele. Naopak nebere v úvahu transakce nahodilé či mimořádné a takové, které nemají charakteristické znaky podnikatelského modelu účetní jednotky. Pro stanovení čistého obratu pomocí součtu výnosů není určující, kde konkrétně se ve výsledovce příslušné výnosy vykazují. Může jít např. o výnosy vykázané jako tržby, tak i o další výnosy, jako jsou výnosy z úroků, výnosy z prodeje majetku, výnosy z transakcí s pohledávkami, výnosy z transakcí s cizí měnou nebo výnosy z pravidelně se opakujících dotací.
Např. do čistého obratu účetní jednotky, která se zabývá výrobou, vždy patří výnosy z prodeje výrobků, protože se jedná o její hlavní činnost. Naopak do čistého obratu nebudou patřit například kurzové zisky nebo výnosy z prodeje nepotřebného dlouhodobého hmotného majetku.
Je-li čistý obrat používán jako kritérium (například pro vyhodnocení příslušnosti účetní jednotky do kategorie) a posuzuje-li se pro tyto účely za více účetních období, pak v případě, že čistý obrat za některé z posuzovaných účetních období byl určen podle dosavadního znění právních předpisů upravujících účetnictví, bude účetní jednotka vycházet vždy z čistého obratu za účetní období určeného v souladu s právními předpisy platnými pro účetní období, za které byl daný čistý obrat určen. (Přechodné ustanovení č. 2 k novele vyhlášky č. 500/2002 Sb., vyhláškou č. 443/2023).
3. Průměrným počtem zaměstnanců se rozumí průměrný přepočtený evidenční počet zaměstnanců podle metodiky Českého statistického úřadu.
Zákon o účetnictví vymezuje kategorie účetních jednotek následovně.
Mikro účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot – aktiva celkem 9 000 000 (nově 11 000 000) Kč, roční úhrn čistého obratu 18 000 000 (nově 22 000 000) Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 10.
Malou účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot – aktiva celkem 100 000 000 (nově 120 000 000) Kč, roční úhrn čistého obratu 200 000 000 (nově 240 000 000) Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 50.
Střední účetní jednotkou je ta, která není mikro účetní jednotkou ani malou účetní jednotkou a k rozvahovému dni nepřekračuje alespoň 2 z uvedených hraničních hodnot – aktiva celkem 500 000 000 (nově 600 000 000) Kč, roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 (nově 1 200 000 000) Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.
Velkou účetní jednotkou je ta, která k rozvahovému dni překračuje alespoň 2 hraniční hodnoty – aktiva celkem 500 000 000 (nově 600 000 000) Kč, roční úhrn čistého obratu 1 000 000 000 (nově 1 200 000 000) Kč a průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období 250.
Kategorizace účetních jednotek se netýká tzv. vybraných účetních jednotek a subjektů veřejného zájmu. Vybranými účetnímu jednotkami jsou podle § 1 odst. 3 ZoÚ organizační složky státu, státní fondy podle rozpočtových pravidel, územní samosprávné celky, dobrovolné svazky obcí, příspěvkové organizace, zdravotní pojišťovny a veřejné kulturní instituce. Subjekty veřejného zájmu jsou vyjmenovány v § 1a ZoÚ (např. banky). Vybrané účetní jednotky a subjekty veřejného zájmu se vždy považují za velkou účetní jednotku.
Kategorizace účetních jednotek přehledně (první hodnota kritéria vychází ze stávajícího znění ZoÚ a druhá hodnota z novely ZoÚ):
