3.9.13
Podpůrčí doba u nemocenského
Ing. Olga Krchovová
Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo 15. kalendářním dnem nařízené karantény a končí dnem, jímž končí dočasná pracovní neschopnost nebo nařízená karanténa, pokud nárok na nemocenské trvá až do tohoto dne; podpůrčí doba však trvá nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo nařízení karantény, pokud se dále nestanoví jinak.
Příklad 1
Zaměstnanec má stanovenou týdenní pracovní dobu od pondělí do pátku a směny jsou v rozsahu 8 hodin. Ke dni vzniku pracovní neschopnosti, která začala 2. 5. 2024 (čtvrtek), má vyčerpáno z podpůrčí doby již 375 kalendářních dnů. Pracovní neschopnost trvá do 15. 8. 2024.
Do vyčerpání podpůrčí doby zbývá od počátku DPN pouze 5 kalendářních dnů. Podpůrčí doba bude trvat nejdéle do 6. 5. 2024. Celá podpůrčí doba bude vyčerpána na náhradu mzdy při DPN (pouze 5 dní). Zaměstnanci nevznikne nárok na nemocenské.
Příklad 2
Zaměstnanec byl dočasně práce neschopen od 1. 4. 2024. V období předchozích 380 kalendářních dnů před 1. 4. 2024 nebyl práce neschopen. Po celou dobu byl nemocensky pojištěn (jeho pracovní poměr trvá od roku 2012).
Podpůrčí doba začíná 15. 4. 2024 a končí 380. dnem trvání DPN.
Vznikl-li zaměstnanci nárok na nemocenské z důvodu dočasné pracovní neschopnosti, započítávají se do podpůrčí doby délky předchozích dočasných pracovních neschopností, pokud spadají do období 380 kalendářních dnů před vznikem dočasné pracovní neschopnosti; tento zápočet se provede i v případě, že předchozí dočasná pracovní neschopnost byla uznána pro jinou pojištěnou činnost. Předchozí období dočasných pracovních neschopností se započítávají do podpůrčí doby, i když při nich nemocenské nenáleželo. Tento postup se nepoužije v případě, kdy pojištěná činnost trvala aspoň 190 kalendářních dnů od skončení poslední dočasné pracovní neschopnosti.
Příklad 3
Zaměstnanec má pracovní poměr na dobu neurčitou od 1. 1. 2007. DPN měl od 1. 7. 2024. V období 380 kalendářních dnů před vznikem této DPN byl nemocen v době od 1. 8. do 30. 9. 2023.
Doba předchozí dočasné pracovní neschopnosti se nezapočte do podpůrčí doby, protože od skončení této DPN do vzniku nové DPN uplynula doba alespoň 190 kalendářních dnů, kdy byl zaměstnanec účasten nemocenského pojištění. Od 15. 7. 2024 plyne podpůrčí doba v rozsahu 380 kalendářních dnů.
Příklad 4
Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání dne 1. 1. 2023. Byl nemocen od 2. 2. do 15. 2. 2023, pak od 1. 8. do 31. 8. 2023 a od 1. 12. 2023 do 31. 1. 2024. Následně onemocněl dne 1. 6. 2024. V období 380 kalendářních dnů před touto dočasnou pracovní neschopností byl zaměstnanec nemocen 62 kalendářních dnů, které připadly na období 190 kalendářních dnů před vznikem této DPN.
Z uvedeného důvodu je nutné provést zápočet všech nemocí, které připadly na období 380 kalendářních dnů před vznikem poslední DPN zaměstnance. Započtou se dny nemoci od 15. 8. do 31. 8. 2023 – 17 kalendářních dnů a pracovní neschopnost od 15. 12. 2023 do 31. 1. 2024 – 48 kalendářních dnů, tj. celkem 65 dnů. Bude-li od 1. 6. 2024 zaměstnanec nemocen dlouhodobě, podpůrčí doba bude již pouze 301 dnů (380 – 65 – 14). Je odečteno též 14 kalendářních dnů (doba od 1. 6. do 14. 6. 2024), kdy zaměstnanec dostává náhradu mzdy při DPN od zaměstnavatele.
Vznikla-li dočasná pracovní neschopnost dnem, v němž má zaměstnanec směnu již odpracovanou, posouvá se počátek DPN na následující kalendářní den a podpůrčí doba pak začíná 15. kalendářním dnem od počátku DPN.
Příklad 5
Zaměstnanec byl uznán práce neschopným od pondělí, kdy odpracoval celou svou směnu.
Zaměstnavatel posunul počátek DPN na úterý. V praxi se objevuje problém v tom, že o této skutečnosti se OSSZ nedozví, pokud trvá DPN nejvýše 14 dnů. Vznikají pak rozdíly v počtu vyloučených dob a je nutné OSSZ doložit, proč daný rozdíl vznikl, aby si svou evidenci opravila.
Podpůrčí doba u poživatelů starobních důchodů a invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně
Nemocenské se poživateli starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně vyplácí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo od 15. kalendářního dne nařízené karantény po dobu nejvýše 70 kalendářních dnů, nejdéle však do dne, jímž skončilo zaměstnání. Při více dočasných pracovních neschopnostech v jednom kalendářním roce se nemocenské vyplácí v tomto roce nejvýše po dobu 70 kalendářních dnů. Byla-li podpůrčí doba vyčerpána v jednom kalendářním roce, nevzniká nárok na výplatu nemocenského od 1. ledna následujícího kalendářního roku, pokračuje-li dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa v tomto následujícím kalendářním roce.
U poživatelů invalidních důchodů pro invaliditu třetího stupně a starobních důchodů platí pro náhradu mzdy nebo odměny při DPN obecná podpůrčí doba, tj. 380 kalendářních dnů. Pro nemocenské se však jedná o 70 kalendářních dnů poskytování dávky.
Příklad 6
Pracující důchodce má uzavřen pracovní poměr od 1. 3. do 30. 11. kalendářního roku se stanovenou mzdou ve výši 22 000 Kč měsíčně. Ode dne vzniku pracovního poměru do konce září bude několikrát nemocen tak, že vyčerpá 60 kalendářních dnů z podpůrčí doby. V říjnu bude nemocen od 2. 10. (středa) do 29. 10. 2024 (úterý).
Nárok na…
