dnes je 1.11.2024

Input:

Pokuty, penále, smluvní sankce

21.10.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 19 minut

Pokuty, penále, smluvní sankce

Ing. Vlasta Martišková

Právní úprava

  • Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (NOZ)

    • § 513 – Příslušenství pohledávky

    • § 1802 – 1806 – Úroky

    • § 1970 – Úroky z prodlení

    • § 2048 – 2052 – Smluvní pokuta

  • Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení, ve znění pozdějších předpisů

  • Zákon č. 592/1992 Sb., o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů

    • § 18 – 19 – Penále

    • § 26 – Pokuty

  • Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

    • § 20 – Penále

    • § 22 – Pokuty

  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů, zejména Část čtvrtá – Následky porušení povinností při správě daní

    • § 72 – Přihláška k registraci

    • § 246 – Porušení mlčenlivosti

    • § 247 – 249 – Pokuty

    • § 250 – Pokuta za opožděné tvrzení daně

    • § 251 – Penále

    • § 251a a násl. – Hlava II – Úroky

    • § 259 až 259c – Řízení o prominutí příslušenství daně

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 24 odst. 2 písm. zi) – Smluvní pokuty, úroky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů jsou daňově účinné jen, pokud byly zaplaceny

    • § 25 odst. 1 písm. f) – Penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi) nelze uznat jako daňový výdaj

    • § 38da – Oznámení o příjmech plynoucí do zahraničí

    • § 38w – Pokuta za neoznámení osvobozeného příjmu

  • Pokyn GFŘ-D-47 k promíjení příslušenství daně

  • Zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů

    • § 101h – Následky za porušení povinnosti související s kontrolním hlášením

    • § 101i – Lhůta pro zánik povinnosti související s kontrolním hlášením

  • ČÚS pro podnikatele

    • č. 019 – Náklady a výnosy

Popis operace:

Podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním, které ovlivňují základ daně, za předpokladu, že se jedná o daňově účinné náklady. Proto je potřeba dodržovat pravidlo, že daňovou účinnost mají pouze smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů jen v případě, že byly zaplaceny. Částky, které nebyly zaplaceny do konce roku, vyloučíme jako nedaňové náklady. Pokud budou zaplaceny v jiném zdaňovacím období než v roce, ve kterém byly vyloučeny ze základu daně, bude tento základ daně o tuto částku snížen.

Promlčecí doba pro všechny závazky je tři roky. Majetkové právo se promlčí uplynutím deseti let, pokud zákon nestanoví jinou lhůtu. Strany si mohou dohodnout kratší nebo delší promlčecí lhůtu počítanou ode dne, kdy mohlo být uplatněno poprvé, nejméně však v délce jednoho roku a nejdéle v trvání patnácti let.

Smluvní pokuty

Mezi smluvními stranami lze dojednat smluvní sankce v případě porušení dohodnutých podmínek, které je potřeba vyřešit v účetnictví a daních. Smluvní pokuty jsou upraveny v § 2048 až 2052 NOZ. Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Smluvní pokuta je způsob utvrzení dluhu, posiluje postavení věřitele jiným způsobem. Jedná se o institut zajištění závazku.

Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh. Je-li ujednána smluvní pokuta, věřitel nemá právo na náhradu škody, která případně vznikla z porušení povinností, ke kterým se smluvní pokuta vztahuje. V rámci nepeněžní smluvní pokuty se může jednat např. o závazek něco darovat, poskytnout dohodnutou službu, dodat zboží navíc apod. Není podstatné, z jakého důvodu došlo k porušení povinnosti. Pokud si strany sjednají, lze vedle smluvní pokuty uplatnit i právo na náhradu škody. Smluvní pokutu je možné zajistit zástavním právem. Soud může smluvní pokutu za určitých okolností snížit, nikoliv zrušit.

Úrok z prodlení podle občanského zákoníku

Je upraven v § 1970 a násl. NOZ. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení. Nejedná se však o případy, kdy dlužník není za prodlení odpovědný.

Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. Neujednají-li si strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Výpočet výše úroků z prodlení a minimální výši nákladů spojených s uplatněním pohledávky nalezneme v Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého:

  • výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby ČNB, platné pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů,

  • minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky činí 1 200 Kč – tuto částku nemusí věřitelé prokazovat, zda tyto náklady skutečně vynaložili, částku nad 1 200 Kč však musí prokázat.

Výše zákonných úroků z prodlení podle občanského zákoníku:

  • 8,25 % p.a., k prodlení došlo ve 2. pololetí roku 2020 nebo v 1. pololetí 2021 

  • 10,00 % p.a., k prodlení došlo ve 2. pololetí roku 2019 nebo v 1. pololetí roku 2020

  • 9,75 % p.a., k prodlení došlo v 1. pololetí roku 2019

  • 9,00 % p.a., k prodlení došlo v 2. pololetí roku 2018

  • 8,50 % p.a., k prodlení došlo v 1. pololetí roku 2018

  • 8,05 % p.a., k prodlení došlo od 1. 7. 2013 do 31. 12. 2017

Výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky je paušalizovaná náhrada. Věřitel má na tuto náhradu nárok, i když mu žádné náklady s uplatněním pohledávky nevzniknou. Pro uplatnění nároku není rozhodující délka prodlení, přísluší již za 1 den prodlení se splácením peněžitého závazku. Výše úroků z prodlení je limitována. Pokud věřitel otálí s uplatněním svého práva, úroky mohou činit pouze tolik, kolik činí jistina. Další úroky náleží věřiteli, až své právo uplatní u soudu. Strany si mohou i sjednat úroky z úroků. Forma ujednání není předepsána, stačí sjednat úroky z úroků i ústně.

Pozn. ke zmírnění některých dopadů koronaviru

Prokáže-li dlužník, že mu omezení plynoucí z mimořádného opatření při epidemii znemožnilo nebo podstatně ztížilo včasné splnění peněžitého dluhu, lze po dlužníkovi po dobu jeho trvání požadovat sankce pro případ prodlení pouze do výše stanovené právním předpisem upravujícím úroky z prodlení. Tyto účinky pominou nejpozději 30. června 2020 (§ 29 zák. č. 191/2020 Sb. o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby).

Možnosti zajištění splnění závazku

U závdavku jde o formu potvrzení o tom, že došlo k uzavření smlouvy (jde o formu propadné zálohy) podle § 1808 a násl. NOZ. Závdavkem se potvrzuje uzavření smlouvy a strana, která jej dala, poskytuje jistotu, že dluh splní. V případě, že jedna ze stran porušuje podmínky smlouvy, může strana, která jej poskytla, požadovat vydání dvojnásobku hodnoty závdavku. Jednou z funkcí z funkcí, které závdavek plní, je sankce pro stranu porušující pravidla smlouvy.

Kvitancí (§ 1949 až 1953 NOZ) se rozumí věřitelovo písemné potvrzení o splnění dluhu. Kvitance se vydá na žádost dlužníka. V souvislosti s vydáním kvitance se uplatní i zákonná domněnka o tom, že pokud je potvrzení o splnění dluhu kvitance vydáno na jistinu, byly plněny i úroky.

Odstupné – strany si mohou dojednat při zrušení smlouvy, že jedna z nich může zrušit závazek zaplacením odstupného (§ 1992 NOZ). Tuto možnost nemůže využít strana, která již plnila nebo plnění přijala, i když šlo pouze o částečné plnění.

Daňové sankce

Pokuta za opožděné tvrzení daně

Pokud daňové tvrzení poplatník nepodá vůbec, a to ani dodatečně na výzvu správce daně, zaplatí v tomto případě pokutu nejméně 500 Kč, v případě daňové povinnosti, nadměrného odpočtu, či nuly.

Pokud ve zdaňovacím období nevznikla daňová povinnost k dani, ke které je poplatník registrovaný, tuto skutečnost sdělí správci daně ve lhůtě pro podání přiznání/vyúčtování.

Pokuta za opožděné podání daňového přiznání

Nepodá-li poplatník daňové přiznání do 5 pracovních dnů po termínu, tak první čtyři pracovní dny po splatnosti daně se sice netrestají úrokem z prodlení, avšak o daňovém subjektu platícím daň v tomto tolerančním období nelze tvrdit, že si řádně plně své daňové povinnosti.

Za opožděné podání daňového přiznání delší než pět pracovních dnů dostane poplatník pokutu za každý den prodlení 0,05 % vyměřené daně (nebo nadměrného odpočtu). Pokud měl poplatník ztrátu, činí pokuta 0,01 % daňové ztráty.

Poplatník obdrží pokutu maximálně ve výši 5 % daně, nadměrného odpočtu nebo daňové ztráty. Maximální pokuta je 300 000 Kč. Pokutu správce daně nepředepíše, je-li nižší než 1 000 Kč. 

Daňové úroky z prodlení

Od 1. 1. 2021

Pokud není daň (příjmů fyzických osob, právnických osob, DPH, silniční daň, a další) uhrazena včas, tak je poplatník sankcionován úrokem z prodlení podle daňového řádu, který se uplatňuje od čtvrtého pracovního dne následujícího po dni splatnosti daně.

Výše úroku z prodlení odpovídá výši úroku z prodlení podle NOZ.

Kompletní úprava výpočtu úroku z prodlení není součástí daňového řádu, ale současně použijeme úpravu podle ust. § 1970 NOZ:

"...Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou takto stanovená."

Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.:

"Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši reposazby stanovené českou národní bankou pro první den kalendářního poletí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů."

Předmětný úrok vzniká za každý jednotlivý den prodlení a k tomuto dni je také splatný. Do evidence daní správce daně předepíše úrok hrazený daňovým subjektem, u kterého:

  • dosud trvají podmínky pro jeho vznik, vyžaduje-li to stav osobního daňového účtu

  • nebo pominuly podmínky pro jeho další vznik.

Výše úroků z prodlení pro daňové účely:

  • 8,25 % p.a., k prodlení došlo  v 1. pololetí 2021 – změna – výpočet podle občanského zákoníku

  • 14,25 % p.a., za prodlení s placením do 2. pololetí roku 2020

  • 16,00 % p.a., za prodlení s placením do 1. pololetí roku 2020

  • 16,00 % p.a., za prodlení s placením do 2. pololetí roku 2019

  • 15,75 % p.a. za prodlení s placením daní do 1. pololetí roku 2019

  • 15,00 % p.a. za prodlení s placením daní do 2. pololetí roku 2018

  • 14,50 % p.a. za období 1. pololetí roku 2018

  • 14,05 % p.a. za období od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017

Penále z doměřené daně

Penále je sankci trestněprávní povahy. Jde se o sankci s fixní sazbou jeho výše, která se na rozdíl od úroku z prodlení nemění v čase. Penále je nástroje daňové správy a má za účel motivovat poplatníka k plnění svých daňových povinností.
Uložení penále postihuje daňový subjekt pouze v případě, kdy je daňovému subjektu doměřena daň ze strany správce daně, což je typicky daňová kontrola. Naopak penále nevzniká na základě dodatečného daňového tvrzení či dodatečného vyúčtování, které daňový subjekt podal dobrovolně na základě vlastního rozhodnutí.

Pokud na základě daňové kontroly vzniká daňovému subjektu povinnost uhradit penále, tak konkrétní výši stanovuje daňový řád. Jedná se o penále z částky doměřené daně ve výši:

  • 20 %, je-li daň zvyšována,

  • 20 %, je-li snižován daňový odpočet, nebo

  • 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

Povinnost uhradit penále nevzniká z daně dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování, na jehož základě došlo k doměření daně; to neplatí, pokud nebyla tato podání přípustná (§ 251 odst. 4 DŘ).

Promíjení příslušenství daně

Finanční správa v individuálních případech může prominout daňovým subjektům příslušenství daně, tj. penále, úroky z prodlení a úroky z posečkané částky daně podle Pokynu GFŘ-D-47 k promíjení příslušenství daně. Vyhověno může být pouze tomu, kdo splní předem stanovená kritéria pro prominutí.

Žádost o prominutí příslušenství daně

  • Pokud se daňový subjekt rozhodne podat žádost o prominutí příslušenství daně, musí počítat se správním poplatkem ve výši 3 000 Kč, pokud žádá o prominutí částky vyšší než 3 000 Kč. V případě žádosti o prominutí částky do 3 000 Kč včetně, se správní poplatek nehradí.

  • Ke dni podání žádosti o prominutí příslušenství daně musí být uhrazena daň, k níž se příslušenství váže, den úhrady daně je prvním dnem, kdy lze úspěšně žádat o prominutí příslušenství daně.

  • Žádost o prominutí penále musí být podána včas, tj. nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále. Tato lhůta neběží po dobu řízení o povolení posečkání úhrady daně, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla a po dobu povoleného posečkání úhrady daně.

  • Daňový subjekt by měl svou žádost precizně odůvodnit a svá tvrzení doložit. V opačném případě nese daňový subjekt riziko možného negativního rozhodnutí ve věci.

Promíjení sankcí v souvislosti s mimořádnou událostí způsobenou šířením koronaviru (SARS-CoV-2)

V souvislosti s vydávanými tzv. generálními pardony ministryně financí došlo ke stanovení úlev souvisejících s přijatými opatřeními zamezujícími šíření viru SARS-CoV-2, tyto generální pardony jsou zveřejňovány ve finančních zpravodajích. Např. FZ 16/2021 upravuje prominutí daně z přidané hodnoty u vybraných druhů zboží a příslušenství u daní z příjmů.

V rámci individuální

Nahrávám...
Nahrávám...