11.4.5
Pracovnělékařské prohlídky
JUDr. Anna Janáková
Účel pracovnělékařské prohlídky
Pracovnělékařské prohlídky, včetně odborných vyšetření, se provádějí za účelem vyloučení nemocí, vad nebo stavů, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci. Rizikové faktory a seznam nemocí, které omezují nebo vylučují zdravotní způsobilost k práci, při výskytu těchto faktorů, rozsah odborných vyšetření a četnost lékařských prohlídek, v případech, kdy se nepostupuje podle § 11 vyhlášky č. 79/2013 Sb. (periodické prohlídky), jsou stanoveny v příloze vyhlášky o PLS, pokud není stanoveno jinak.
Jiné právní předpisy
Jinými právními předpisy, které stanoví podmínky zdravotní způsobilosti pro výkon činností, jsou podle vyhlášky o PLS například:
-
zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví , ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
-
zákon č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů,
-
vyhláška č. 101/1995 Sb., kterou se vydává Řád pro zdravotní a odbornou způsobilost osob při provozování dráhy a drážní dopravy, ve znění pozdějších předpisů,
-
vyhláška č. 493/2002 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti k vydání nebo platnosti zbrojního průkazu a o obsahu lékárničky první pomoci provozovatele střelnice ve znění pozdějších předpisů,
-
vyhláška č. 352/2003 Sb., o posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců jednotek hasičských záchranných sborů podniků a členů jednotek sborů dobrovolných hasičů obcí nebo podniků,
-
nařízení vlády č. 211/2010 Sb., o soustavě oborů vzdělání v základním, středním a vyšším odborném vzdělávání.
Právní úprava jiných právních předpisů je upřednostňována před obecnou právní úpravou pracovnělékařských prohlídek obsaženou ve vyhlášce o PLS.
Obsah pracovnělékařských prohlídek
Obsahem každé pracovnělékařské prohlídky je základní vyšetření. Výčet zdravotnických výkonů stanoví § 7 odst. 1 VoPLS:
- rozbor údajů o dosavadním vývoji zdravotního stavu a dosud prodělaných nemocech s cíleným zaměřením zejména na výskyt nemocí, které mohou omezit nebo vyloučit zdravotní způsobilost,
- pracovní anamnéza (zejména se sleduje odezva organizmu na výskyt rizikových faktorů),
- komplexní fyzikální vyšetření včetně orientačního vyšetření sluchu, zraku, kůže a orientačního neurologického vyšetření s důrazem na posouzení stavu a funkce orgánů a systémů, které budou zatěžovány při výkonu práce nebo přípravě na budoucí povolání a jeho výkonu, s přihlédnutím k případné disabilitě posuzované osoby, a
- základní chemické vyšetření moče ke zjištění přítomnosti bílkoviny, glukózy, ketonů, urobilinogenu, krve a pH moče.
Základní vyšetření se rozšiřuje o další odborná vyšetření za podmínek stanovených v § 7 odst. 2 vyhlášky o PLS. Ta lze provést až po provedení základního vyšetření posuzujícím poskytovatelem, nedohodne-li se zaměstnavatel s poskytovatelem pracovnělékařských služeb jinak.
Druhy pracovnělékařských prohlídek
Vyhláška o PLS rozlišuje následující druhy pracovnělékařských prohlídek:
- vstupní,
- periodické,
- mimořádné,
- výstupní,
- následné.
Pouze prohlídky vstupní, periodické a mimořádné jsou prohlídky k posuzování zdravotní způsobilosti k práci a v jejich závěru se vydává lékařský posudek o zdravotní způsobilosti k práci.
Prohlídky výstupní a následné jsou prohlídky, při nichž se neposuzuje zdravotní způsobilost k práci, ale posuzuje se zdravotní stav, a v jejich závěru se lékařský posudek nevydává. O provedení výstupní pracovnělékařské prohlídky se vydává potvrzení.
Při provádění pracovnělékařských prohlídek jsou zaměstnancům poskytovány edukační a konzultační zdravotní služby.
Vstupní prohlídka
Vstupní prohlídka se provádí za účelem zajištění, aby k výkonu práce v podmínkách s předpokládanou zdravotní náročností nebyla zařazena osoba ucházející se o zaměstnání, jejíž zdravotní způsobilost neodpovídá zařazení k předpokládané práci.
Zaměstnavatel je povinen zajistit vstupní lékařské prohlídky vždy před vznikem pracovního poměru, právního vztahu založeného dohodou o pracích konaných mimo pracovní poměr (za zákonem stanovených podmínek) a vztahu obdobného vztahu pracovněprávnímu. Před uzavřením dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr bude mít tuto povinnost, jen má-li být osoba zařazena k práci:
-
která je prací rizikovou nebo
-
jejíž součástí je činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky zdravotní způsobilosti stanoveny vyhláškou o PLS nebo jinými právními předpisy.
Zaměstnavateli však ZSZS umožňuje vyžádat si vstupní pracovnělékařskou prohlídku i u osob, které mají být na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr zařazeny na práci, která není prací rizikovou, bude-li mít pochybnosti o zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o práci.
Vstupní prohlídka se provádí též před změnou druhu práce nebo před převedením zaměstnance na jinou práci, pokud jde o jinou práci vykonávanou za odlišných podmínek, než ke kterým byla posouzena zdravotní způsobilost zaměstnance. Odlišnými podmínkami se podle vyhlášky o PLS rozumí navýšení rizikových faktorů nejméně o jeden nebo jejich změna, popřípadě zařazení k výkonu rizikové práce.
Periodická prohlídka
Periodická prohlídka se provádí za účelem zjištění včasné změny zdravotního stavu vzniklé v souvislosti se zdravotní náročností vykonávané práce nebo stárnutím organizmu, kdy další výkon práce by mohl vést k poškození zdraví posuzovaného zaměstnance nebo k poškození zdraví jiných osob.
Vyhláška o PLS rozlišuje u periodických prohlídek dvě skupiny prací:
-
nerizikové práce (kategorie první a kategorie druhé), kdy se periodické prohlídky neprovádějí povinně, ale jen pokud zaměstnanec nebo zaměstnavatel prohlídku vyžadují,
-
rizikové práce (kategorie druhé rizikové, kategorie třetí a čtvrté) a práce a činnosti, jejichž součástí je profesní riziko, u kterých se periodické prohlídky provádějí obligatorně.
Frekvence prohlídek je stanovena odlišně:
-
podle rizikovosti práce určené kategorií práce (podle zákona o ochraně veřejného zdraví),
-
podle toho, zda jde o práce a činnosti, jejichž součástí je profesní riziko. Práce a činnosti, u nichž se vyskytují profesní rizika, stanoví příloha vyhlášky o PLS v části II.; je zde obsaženo 11 skupin prací a činností, například ve zdravotnictví, obsluha jeřábů a stavebních strojů, obsluha a řízení motorových a elektrických vozíků, nakládání s výbušninami, práce v hlubinných dolech, práce ve výškách, práce v klimaticky a epidemiologicky náročných oblastech v zahraničí, obsluha řídicích center a velínů velkých energetických zdrojů, práce záchranářů, noční práce atd.
Intervaly periodických prohlídek jsou stanoveny vyhláškou o PLS následovně:
Stanovené intervaly se nepoužijí, pokud je jiným právním předpisem stanoveno jinak nebo v příloze vyhlášky o PLS stanoveno jinak.
Vyžaduje-li zaměstnanec nebo zaměstnavatel periodickou prohlídku, vystaví zaměstnavatel zaměstnanci žádost o provedení této prohlídky.
Periodické prohlídky se dále provádějí v případě prací stejného druhu vykonávaných na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, pokud jde o práce v profesním riziku nebo konané podle jiného právního předpisu nebo pokud provádění těchto prohlídek zaměstnanec či zaměstnavatel vyžaduje.
Mimořádná prohlídka
Mimořádná prohlídka se provádí za účelem zjištění zdravotního stavu posuzovaného zaměstnance v případě důvodného předpokladu, že došlo ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci nebo jestliže dojde ke zvýšení míry rizika již dříve zohledněného rizikového faktoru pracovních podmínek.
Mimořádná prohlídka se provádí:
- pokud ji nařídil orgán ochrany veřejného zdraví podle zákona o ochraně veřejného zdraví nebo atomového zákona,
- pokud to v daném období vyžaduje zdravotní náročnost konkrétních pracovních podmínek,
- pokud došlo ke zhoršení pracovních podmínek ve smyslu zvýšení míry rizika u rizikového faktoru, k němuž již byla posuzována zdravotní způsobilost zaměstnance,
- pokud…