Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky v
opakovaném hlasování schválila ke konci roku 2011 balíček zákonů nově
upravujících zdravotní péči. Soubor zákonů představuje rozsáhlou kodifikaci
poskytování zdravotních služeb, včetně pracovnělékařských služeb, které nahradí
dosavadní závodní preventivní péči.
Soubor zákonů upravujících poskytování zdravotních
služeb byl ve Sbírce zákonů vyhlášen dne 8. prosince 2011 a zahrnuje tyto
právní normy:
zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ruší 28
právních předpisů, především zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu. Jedná
se o zákon kodexového typu, který obsahuje obecnou právní úpravu poskytování
zdravotních služeb, zavádí novou terminologii, stanoví základní podmínky
poskytování zdravotních služeb, upravuje postavení poskytovatele zdravotních
služeb, pacienta a jejich vzájemné vztahy; definuje druhy zdravotní péče podle
časové naléhavosti a podle účelu jejího poskytnutí, formy zdravotní péče.
Ustanovení zákona o zdravotních službách se použijí i na poskytování
specifických zdravotních služeb a zdravotnickou záchrannou službu, pokud dále
uvedené zákony č. 373/2011 Sb. a č. 374/2011 Sb. nestanoví jinak.
zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních
službách, mimo jiné zavádí pracovnělékařské služby. Definuje jejich obsah,
stanoví, kdo je poskytuje, ukládá povinnosti zaměstnavateli, zaměstnanci i
poskytovateli pracovně-lékařských služeb. Řeší také posudkovou péči a lékařské
posudky ohledně zdravotní způsobilosti k práci a posuzování a uznávání nemocí z
povolání.
zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě,
se dotýká především ust.
§ 102 odst. 6 zákoníku práce, při
přijímání opatření pro případ zdolávání mimořádných událostí.
zákon č. 375/2011 Sb., kterým se mění některé zákony v
souvislosti s přijetím shora uvedených zákonů, mění 120 zákonů, v rámci
nichž jsou upraveny, zmiňovány nebo odkazovány zdravotní služby. Jedná se např.
o zákoník práce, zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek
bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně
veřejného zdraví, kdy formulace „závodní preventivní péče“ a „lékař závodní
preventivní péče“ se nahrazují novými formulacemi „pracovnělékařské služby a
poskytovatel pracovnělékařských služeb“.
Soubor shora uvedených zákonů nabývá právní
účinnosti dnem 1. dubna 2012. Pro zavedení pracovnělékařských služeb je
však stanoveno přechodné období.
Pracovnělékařské služby lze poskytovat podle dosavadních právních
předpisů upravujících poskytování závodní preventivní péče nejdéle po dobu
jednoho roku po nabytí účinností zákona č. 373/2011 Sb.
Pracovnělékařskými službami (dále také „PLS“) jsou
zdravotní služby, jejichž součástí jsou:
hodnocení vlivu pracovní činnosti, pracovního prostředí a
pracovních podmínek na zdraví,
provádění preventivních prohlídek a hodnocení zdravotního stavu
za účelem posuzování zdravotní způsobilosti k práci,
poradenství zaměřené na ochranu zdraví při práci a ochranu před
pracovními úrazy, nemocemi z povolání a nemocemi souvisejícími s prací,
školení v poskytování první pomoci,
pravidelný dohled na pracovištích a nad výkonem práce nebo
služby.
Pracovnělékařské služby nejsou samostatným druhem
zdravotní péče; svým účelem naplňují preventivní, diagnostickou a posudkovou
péči a konzultační služby. Specifikum PLS spočívá v tom, že jsou
poskytovány:
pacientům, kteří jsou zaměstnanci, uchazeči o zaměstnání, popř.
žáci a studenti při praktickém vyučování a praktické přípravě,
na základě smlouvy (resp. též žádosti zaměstnavatele) mezi
poskytovatelem zdravotních služeb a zaměstnavatelem.
Zákon ukládá zaměstnavateli povinnost, jde-li o práce,
které jsou zařazené podle zákona o ochraně veřejného zdraví do kategorie první,
druhé, druhé rizikové, třetí či čtvrté anebo je součástí práce činnost, pro
jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy, uzavřít
písemnou smlouvu o poskytování PLS s poskytovatelem PLS.
Zákon dává zaměstnavateli možnost, pokud jde o práce
pouze kategorie první podle zákona o ochraně veřejného zdraví a není-li
součástí této práce činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými
právními předpisy, zajišťovat provádění pracovně-lékařských prohlídek a
posuzování zdravotní způsobilosti k práci na základě písemné žádosti u
poskytovatele v oboru všeobecného praktického lékařství, který je registrujícím
poskytovatelem zaměstnance nebo uchazeče o zaměstnání. Ostatní PLS však
zaměstnavatel musí zajistit prostřednictvím poskytovatele, s nímž uzavřel
písemnou smlouvu.
Bude se jednat o smlouvu neupravenou jako samostatný
typ smlouvy a při jejím uzavření budou strany vycházet z ust.
§ 51 a
§ 491, popřípadě ust.
§ 724 a následujících občanského zákoníku
č. 40/1964 Sb.
Poskytovatelem PLS je fyzická nebo právnická
osoba, která má oprávnění k poskytování zdravotních služeb, a to v oboru
všeobecné praktické lékařství nebo pracovní lékařství.
Obecně nové předpisy dávají pacientovi právo zvolit si poskytovatele
oprávněného k poskytnutí zdravotních služeb a zdravotnické zařízení; možnost
volby poskytovatele a zdravotnického zařízení se však nevztahuje na
poskytování PLS. Zaměstnavatel rozhodne sám, s kým uzavře smlouvu o
poskytování PLS (jako tomu bylo doposud). Zaměstnanec je povinen se podrobit
PLS u poskytovatele PLS, se kterým zaměstnavatel uzavřel písemnou smlouvu.
Zaměstnavatel je podle zákona č. 373/2011 Sb. povinen
vůči zaměstnancům poskytovatele PLS:
umožnit jim vstup na všechna svá pracoviště,
sdělit jim informace potřebné k hodnocení a prevenci rizik
možného ohrožení života nebo zdraví na pracovišti,
předložit jim technickou dokumentaci strojů a zařízení,
sdělit jim informace rozhodné pro ochranu zdraví při práci.
Zaměstnavatel je podle zákona č. 373/2011 Sb. vůči
svému zaměstnanci povinen:
při jeho zařazování k práci postupovat podle závěrů lékařských
posudků o jejich zdravotní způsobilosti,
při jejich odeslání k pracovnělékařské prohlídce jej vybavit
žádostí obsahující údaje o druhu práce, režimu práce a pracovních podmínkách,
ke kterým je posouzení zaměstnance požadováno,
odeslat ho na mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, pokud o to
zaměstnanec požádal.
Zaměstnavatel má právo vyslat zaměstnance na
mimořádnou pracovnělékařskou prohlídku, má-li pochybnosti o zdravotní
způsobilosti zaměstnance k práci.
Pro úplnost je vhodné ještě doplnit, že podle zákoníku
práce je zaměstnavatel povinen zaměstnancům sdělit, u kterého poskytovatele PLS
jim budou poskytnuty PLS a jakým druhům očkování a preventivních prohlídek a
vyšetřením souvisejícím s výkonem práce jsou povinni se…
