dnes je 22.12.2024
Input:

Prekluze

2.5.2024, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

8.13
Prekluze

Ing. Zdeněk Burda, Ing. Romana Nováková

  • § 47 ZSDP – Lhůty pro vyměření daně

  • § 148 DŘ – Lhůta pro stanovení daně

2011–2013 2014 2015–2024
(1) Daň nelze stanovit po uplynutí lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky. Lhůta pro stanovení daně počne běžet dnem, v němž uplynula lhůta pro podání řádného daňového tvrzení, nebo v němž se stala daň splatnou, aniž by zde byla současně povinnost podat řádné daňové tvrzení.
(2) Lhůta pro stanovení daně se prodlužuje o 1 rok, pokud v posledních 12 měsících před uplynutím dosavadní lhůty pro stanovení daně došlo

a) k podání dodatečného daňového tvrzení nebo oznámení výzvy k podání dodatečného daňového tvrzení, pokud tato výzva vedla k doměření daně,

b) k oznámení rozhodnutí o stanovení daně,

c) k zahájení řízení o mimořádném opravném nebo dozorčím prostředku,

d) k oznámení rozhodnutí ve věci opravného nebo dozorčího prostředku, nebo

e) k oznámení rozhodnutí o prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení daně.
(3) Byla-li před uplynutím lhůty pro stanovení daně zahájena daňová kontrola, podáno řádné daňové tvrzení nebo oznámena výzva k podání řádného daňového tvrzení, běží lhůta pro stanovení daně znovu ode dne, kdy byl tento úkon učiněn.
(4) Lhůta pro stanovení daně neběží po dobu

a) řízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem ve správním soudnictví a před Ústavním soudem,

b) řízení o otázce, o níž je příslušný rozhodnout soud a která je nezbytná pro správné stanovení daně,

c) od zmeškání odvolací lhůty proti rozhodnutí o stanovení daně až do oznámení rozhodnutí o jejím navrácení v předešlý stav, nebo

d) od marného uplynutí úložní doby až do dne doručení rozhodnutí, kterým je prohlášena neúčinnost doručení rozhodnutí vydaného v nalézacím řízení, 		(4) Lhůta pro stanovení daně neběží po dobu

a) řízení, které je v souvislosti se stanovením daně vedeno před soudem ve správním soudnictví a před Ústavním soudem,

b) řízení o otázce, o níž je příslušný rozhodnout soud a která je nezbytná pro správné stanovení daně,

c) trestního stíhání pro daňový trestný čin související s touto daní,

d) od zmeškání odvolací lhůty proti rozhodnutí o stanovení daně až do oznámení rozhodnutí o jejím navrácení v předešlý stav,

nebo

e) ode dne odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě daní až do dne obdržení odpovědi na tuto žádost nebo do dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě daní v dané věci. 		e) od marného uplynutí úložní doby až do dne doručení rozhodnutí, kterým je prohlášena neúčinnost doručení rozhodnutí vydaného v nalézacím řízení, nebo

f) ode dne odeslání žádosti o mezinárodní spolupráci při správě daní až do dne obdržení odpovědi na tuto žádost nebo do dne odeslání oznámení o ukončení mezinárodní spolupráce při správě daní v dané věci.
(5) Lhůta pro stanovení daně končí nejpozději uplynutím 10 let od jejího počátku podle odstavce 1.
(6) V důsledku jednání, které bylo předmětem pravomocného rozhodnutí soudu o spáchání daňového trestného činu, lze daň stanovit do konce druhého roku následujícího po roce, v němž nabylo rozhodnutí soudu právní moci, bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně.
(7) Pokud daňový subjekt podá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení a současně tvrzenou daň včetně jejího příslušenství uhradí, je-li toho třeba pro zánik trestnosti daňového trestného činu z důvodu účinné lítosti, lze daň stanovit bez ohledu na to, zda již uplynula lhůta pro stanovení daně. V textu novelizovaného zákona v roce 2021 dochází pouze ke sjednocení terminologie, v textu zákona se nehovoří o podání řádného daňového tvrzení, ale toliko o podání daňového tvrzení.

Komentář:

Lhůta pro stanovení daně je lhůtou prekluzivní. Do uplynutí této lhůty lze poslední známou daň měnit, a to oběma směry, uplynutím této lhůty dochází k zániku práva. Právo, které zaniklo prekluzí, pak již nelze přiznat. DŘ stanovuje lhůtu pro stanovení daně tři roky. Tato lhůta začíná běžet buď uplynutím lhůty pro podání řádného daňového tvrzení, nebo lhůty, ve které se daň stala splatnou, aniž by měl daňový subjekt povinnost podat daňové tvrzení.

Po dlouhá léta se vycházelo z tzv. pravidla 3+1, které bylo vyvozováno ze znění ZSDP platného do konce roku 2009, tedy, že např. pro daň z příjmů za rok 2007 se podává daňové přiznání v roce 2008, a prekluzivní lhůta na rok 2007 začne běžet až od  1. 1. 2009 (a skončí 31. 12. 2011, když se počítají tří roky prekluze + 1 rok ve kterém se podává daňové tvrzení bez ohledu na to, zda se podává v řádném nebo prodlouženém termínu). Tento dlouholetý názor však zvrátil v roce 2008 Ústavní soud a rozhodl o platnosti pravidla 3+0, tedy pro uvedený příklad by prekluzivní lhůta na rok 2007 začala běžet již  1. 1. 2008 a skončila by 31. 12. 2010. Vypadává z prekluze tedy rok, ve kterém se daňové tvrzení podává. A prekluze běží, i když daňový subjekt dosud daňové přiznání ani nepodal, jelikož mu k tomu neuplynuly lhůty. Tento nový postup stanovený Ústavním soudem se týkal i situací před změnou ZSDP od roku 2010. Nová dikce ZSDP od roku 2010 pak v podstatě byla reakcí na popsaný názor Ústavního soudu a uváděla znění ZSDP do jednoznačnějšího souladu s názorem Ústavního soudu.

DŘ pak zavádí nový přístup počítání prekluze, a to od konce lhůty pro podání daňového přiznání, pokud toto přiznání bylo podáno ve stanovené lhůtě. Pokud je lhůta pro podání daňového přiznání dne 1. 4., pak 2. 4. začíná běžet tříletá prekluzivní lhůta, a to i v případě, kdy daňový subjekt podá své přiznání např. již 15. 1. Lhůta se tak nepočítá ode dne, kdy daňový subjekt podal své daňové přiznání, ale ode dne, kdy uplyne lhůta pro jeho podání, pokud přiznání bylo podáno před touto lhůtou.

V případě, že subjekt podá daňové tvrzení opožděně, např. až 15. 7., ačkoli lhůta k jeho podání uplynula již 1. 4., pak mu prekluzivní lhůta běží až ode dne následujícího po…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
      Nahrávám...