9.4 Příjmy, které nejsou předmětem daně
Jaroslava Pfeilerová
§ 6 odst. 7 ZDP stanoví, které příjmy se nepovažují za příjmy ze závislé činnosti a nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob (další příjmy, které nejsou předmětem daně, jsou uvedeny v § 3 odst. 4 ZDP). Jde o:
Nahoru a) Cestovní náhrady
Za příjmy ze závislé činnosti se podle § 6 odst. 7 písm. a) ZDP nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem, tj. zákoníkem práce, pro zaměstnance odměňované platem (např. zaměstnanci státu, územního samosprávního celku, příspěvkové organizace).
Podnikatelská sféra
Podle zákoníku práce není výše cestovních náhrad pro zaměstnavatele z podnikatelské sféry (§ 156 a násl. ZP) limitována horní hranicí, jsou stanoveny pouze minimální limity. Zaměstnavatel může tedy poskytnout i jiné a vyšší náhrady, než stanoví zákoník práce.
Nepodnikatelská sféra
Zaměstnavatel v nepodnikatelské sféře může poskytovat cestovní náhrady pouze v rozsahu stanoveném zákoníkem práce (nelze poskytovat vyšší náhrady).
Daňová uznatelnost
Daňové posouzení:
-
Na straně zaměstnance: Cestovní náhrady do limitu stanoveného pro zaměstnance v nepodnikatelské sféře nejsou pro zaměstnance předmětem daně ze závislé činnosti. Poskytne-li zaměstnavatel náhrady cestovních výdajů vyšší, jedná se na straně zaměstnance o zdanitelný příjem podle § 6 odst. 1 ZDP, který současně vstupuje do vyměřovacího základu pro odvod zákonného pojistného.
-
Na straně zaměstnavatele: V souladu s ust. § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP jsou poskytnuté cestovní náhrady daňově účinným nákladem. Pro zaměstnavatele v podnikatelské sféře platí, že mohou daňově uplatnit i náhrady nad rámec zákoníku práce.
Příklad
Podnikatel vyslal zaměstnance na zahraniční pracovní cestu a vyplatil mu zahraniční stravné podle vyhlášky MF ve výši 1,5násobku základní sazby zahraničního stravného a dále pak 40 % z této částky jako kapesné. Jaká výše zahraničního stravného a kapesného nebude na straně zaměstnance předmětem daně?
Na straně zaměstnance v souladu s § 6 odst. 7 písm. a) ZDP předmětem daně nebude zahraniční stravné ve výši základní sazby zahraničního stravného stanoveného vyhláškou Ministerstva financí pro danou zahraniční cestu podle § 179 ZP a kapesné ve výši 40 % z této základní sazby zahraničního stravného. Nadlimitní částka stravného a kapesného bude na straně zaměstnance zdanitelným příjmem podle § 6 odst. 1 ZDP.
Příklad:
Podnikatel má stanovenou pracovní dobu od 8,00 do 16,30 hod. Tento podnikatel vyslal v 9,00 hod. na pracovní cestu zaměstnance. Pracovní cesta trvala 4 hodiny. Jaká výše stravného nebude na straně zaměstnance předmětem daně?
Zaměstnanec nemá na stravné nárok, protože tato cesta byla kratší než 5 hodin. Zaměstnavatel však může zaměstnanci poskytnout dobrovolné plnění a vyplatit mu stravné do limitu stanoveného pro pracovní cesty od 5 do 12 hodin. Vzhledem k tomu, že tato možnost je obsažena v hlavě třetí zákoníku práce, jedná se o plnění, které není předmětem daně ze závislé činnosti a zaměstnavatel může poskytnutou náhradu daňově uplatnit.
Příklad:
Paní Nováková se obvykle stravovala v dietní jídelně, která vydávala obědy v době od 11,00 hod. do 13,00 hod. Dne 5. 5. zaměstnavatel vyslal paní Novákovou na pracovní cestu v době od 10,30 hod. do 11,30 hod. I když paní Novákové nárok na stravné nevznikl (pracovní cesta trvala méně než 5 hodin), rozhodl se zaměstnavatel zohlednit skutečnost, že pracovnici znemožnil stravovat se obvyklým způsobem a poskytl jí dobrovolné stravné ve výši 50 Kč.
Nahoru b) Osobní ochranné pracovní prostředky
Za příjmy ze závislé činnosti se podle § 6 odst. 7 písm. b) ZDP nepovažují a předmětem daně nejsou hodnota:
-
osobních ochranných pracovních prostředků včetně nákladů na jejich udržování,
-
pracovních oděvů a obuvi,
-
mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků a
-
ochranných nápojů,
-
pracovního oblečení, určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvků na jeho udržování
poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů včetně příspěvků na jejich udržování.
Povinnosti zaměstnavatele
Zaměstnavatel je v rámci bezpečnosti a ochrany zdraví při práci povinen poskytnout zaměstnanci mimo jiné i pracovní oděvy a obuv a ochranné nápoje. Poskytnutí těchto pracovních prostředků a ochranných nápojů není na straně zaměstnance předmětem daně. Obdobně se postupuje i v případě pitné vody, a to bez ohledu, jakou formou je zaměstnancům poskytována (vodovod, lahve, barely). Na straně zaměstnavatele jsou výdaje spojené s pořízením ochranných nápojů a pitné vody výdaji daňovými.
Stejnokroje
Za příjem ze závislé činnosti a z funkčních požitků se nepovažuje a předmětem daně není hodnota pracovního oblečení a pracovní obuvi, určených zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání. Ve smyslu tohoto ustanovení je za pracovní oblečení považováno tzv. jednotné pracovní oblečení (stejnokroje), poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnancům (např. prodejních organizací, poskytovatelů služeb pohostinských, ubytovacích zařízení apod.), pokud plní zejména reklamní, propagační a organizační účely. Předpokladem je, že zaměstnavatel ve vnitřním předpise nebo smluvní strany v kolektivní smlouvě stanoví povinnost zaměstnanců používat pracovní oblečení pouze při výkonu zaměstnání a vymezí charakter a podobu jednotného pracovního oblečení a všech jeho součástí. Zaměstnavatel musí ale také zajistit, aby jednotné pracovní oblečení bylo trvale a viditelně označeno identifikačními znaky zaměstnavatele, čímž se rozumí např. obchodní jméno, ochranná známka, firemní barvy apod. Další součásti jednotného pracovního oblečení, které nelze opatřit viditelným či trvalým označením, by měly být poskytovány v přiměřené hodnotě a množství.
Výdaje na pořízení jednotného pracovního oblečení podle ust. § 6 odst. 7 písm. b) ZDP a výdaje (náklady) na udržování jednotného pracovního oblečení jsou daňovým výdajem zaměstnavatele. Při úhradě výdajů na udržování jednotného pracovního oblečení zaměstnancům paušální částkou podle § 6 odst. 8 ZDP se považují za daňové výdaje podle § 24 odst. 2 písm. x) ZDP jen výdaje (náklady) do výše paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním předpise zaměstnavatele,…
