Dnem 15. 2. 2021 končí lhůta pro uplatnění žádosti o provedení ročního zúčtování (dále jen "RZ") záloh a daňového zvýhodnění za rok 2020. Z hlediska situací, které mohou nastat, jde o tyto případy:
-
poplatník není oprávněn požádat o RZ, neboť má povinnost podat daňové přiznání (dále jen "DP"),
-
poplatník je oprávněn požádat posledního plátce o provedení RZ,
-
poplatník nežádá o provedení RZ a dobrovolně podá DP,
-
poplatník nežádá o provedení RZ a není povinen podat DP. Úhrn jeho sražených záloh se považuje za výslednou roční daňovou povinnost dle § 38h odst. 9 ZDP.
Daňové přiznání je povinen podat:
a) zaměstnanec, který vedle příjmů ze závislé činnosti má ještě jiné příjmy vyšší než 6 000 Kč podle § 7 až § 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen "ZDP"). Jde o příjmy bez odečtení daňově uznatelných výdajů, nebo se jedná o příjmy do 6 000 Kč plynoucí z podnikání nebo z nájmu, je-li vykázána ztráta.
b) poplatník, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob a nejsou od daně osvobozeny a nejedná se o příjmy, u nichž je uplatněna srážková daň, přesáhly v ročním úhrnu 15 000 Kč,
c) zaměstnanec, který měl jednoho zaměstnavatele nebo více zaměstnavatelů postupně za sebou, ale po část zdaňovacího období (třeba v jednom měsíci) neměl učiněné Prohlášení, a proto mu byla sražena zálohová daň, a ani dodatečně do 15. 2. Prohlášení neučinil. (Zaměstnanec může spolu se žádostí o provedení ročního zúčtování učinit dodatečně Prohlášení, pokud jej např. pro některý měsíc u tohoto zaměstnavatele neučinil.)
d) zaměstnanec, který měl souběžně alespoň v jediném kalendářním dni příjem od dvou nebo více plátců najednou (např. pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele trval od 1. 1. do 30. 6. kalendářního roku a od 29. 6. téhož roku byl uzavřen jiný pracovní poměr) a příjem byl zdaněn zálohovou daní,
e) poplatník, který měl příjmy ze závislé činnosti od zahraničního zastupitelského úřadu v tuzemsku,
f) zaměstnanec, který měl příjmy ze zaměstnání, které po určité období roku vykonával doma, a část roku v cizině. Není rozhodné, zda se jedná o práci v zahraničí pro zahraničního zaměstnavatele nebo pro českého zaměstnavatele, který má stálou provozovnu v zahraničí. Podstatné je, že část roku měl příjmy ze zaměstnání v zahraničí.
g) poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 ZDP za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch,
h) poplatník, u něhož byl ve zdaňovacím období zdanitelný příjem podroben solidárnímu zvýšení zálohy daně a za celé zdaňovací období byl zdanitelný příjem vyšší než 1 672 080 Kč,
ch) poplatník, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí za podmínek uvedených v ustanovení § 15 odst. 1 ZDP (dar poskytnutý na vymezené účely) do států EU, EHP (Norsko, Island, Lichtenštejnsko),
i) poplatník, jestliže jeho zaměstnavatel oznámil dlužnou částku na dani nebo neoprávněně vyplacenou částku na daňovém bonusu vzniklou zaviněním poplatníka správci daně a předal doklady potřebné k vybrání vzniklého rozdílu podle § 38i odst. 5 písm. b) ZDP,
j) poplatník, u něhož došlo k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příjem ze závislé činnosti.
Do ročního zúčtování a též do daňového přiznání se nezahrnují tyto příjmy:
- příjmy od daně osvobozené (§ 4 ZDP, § 4a ZDP, § 6 odst. 9 ZDP a § 10 odst. 3 ZDP). Sem patří například veškeré pravidelně poskytované důchody z důchodového pojištění nepřesahující v celoročním úhrnu částku 525 600 Kč, dávky nemocenského pojištění, dávky státní sociální podpory, dávky sociální péče, příjmy přijaté v rámci vyživovací povinnosti podle občanského zákoníku, náhrady škody s výjimkou náhrady za ztrátu na výdělku, výsluhové náležitosti vojáků a policistů, stipendia ze státního rozpočtu (nikoliv stipendia od zaměstnavatele). Patří sem i příjmy drobných chovatelů a pěstitelů ze zemědělské výroby, kteří nejsou vedeni jako samostatně hospodařící rolníci, pokud hrubý příjem nepřesáhne 30 000 Kč, částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců, hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem ke spotřebě na pracovišti, hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem ke spotřebě na pracovišti atd.
- příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmu (§ 3 odst. 4 ZDP a § 6 odst. 7 ZDP). Jde především o náhrady cestovních výdajů poskytované do výše stanovené zvláštním předpisem, jakož i o hodnotu stravování poskytované zaměstnavatelem na pracovních cestách, hodnotu ochranných pracovních pomůcek v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem, náhrady přijaté za opotřebení vlastního nářadí, úhradu vstupní lékařské prohlídky zaplacené poplatníkem za zaměstnavatele, příjmy z vypořádání společného jmění manželů, příjmy au-pair, jde-li o příjmy k uspokojení základních potřeb apod.
- příjmy, které podléhají zvláštní sazbě daně. Sem patří především podíly na zisku společníků společností s ručením omezeným (§ 36 ZDP), úroky z vkladů, dividendy, příjmy ze závislé činnosti plynoucí poplatníkovi, který neučinil Prohlášení, pracuje na základě DPP a odměna v kalendářním měsíci nepřekročila částku 10 000 Kč , příjmy z pracovního poměru, dohody o pracovní činnosti, odměny přísedícího u soudu apod. bez učiněného Prohlášení, pokud zdanitelný příjem v měsíci nepřekročil výši rozhodného pro vznik účasti na nemocenském pojištění (v roce 2020 do výše 3 000 Kč), autorské honoráře za příspěvky do novin a časopisů, televize a rozhlasu, pokud úhrn honorářů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč. Srážkové dani podléhají i odměny daňového nerezidenta za výkon funkce v orgánu právnické osoby.
PODMÍNKY PRO PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ
Pokud měl zaměstnanec v uplynulém roce více zaměstnavatelů postupně za sebou a v některém kalendářním měsíci měl uplatněné solidární zvýšení zálohy daně, ale celkem za zdaňovací období nepřekročí jeho zdanitelný příjem 48násobek průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení, tedy částku 1 672 080 Kč, může poslední zaměstnavatel provést roční zúčtování, doloží-li poplatník potvrzení o výši příjmů ze závislé činnosti od všech předchozích postupných zaměstnavatelů. V případě, že vznikne oprávněný nedoplatek při provedení ročního zúčtování, od poplatníka se nevybírá.
Měl-li poplatník jediného plátce a neučinil-li Prohlášení ve stanovené lhůtě (do jednoho měsíce od nástupu do zaměstnání), může je podepsat dodatečně, nejpozději do 15. 2. následujícího roku, a to i v případě, že v průběhu zdaňovacího období byl jeho příjem u tohoto plátce zdaňován srážkovou daní.
Neuplatnil-li poplatník v průběhu roku v "Prohlášení" daňové zvýhodnění na nezaopatřené dítě, může je uplatnit dodatečně při ročním zúčtování. Pokud měl zaměstnanec nárok na některé daňové slevy, které měsíčně neuplatňoval, protože chyběly příslušné doklady pro uplatnění slev, může poplatník dodatečně k termínu pro roční zúčtování (do 15. 2.) předložit doklady poslednímu plátci. Může se jednat o rozhodnutí o pobírání invalidního důchodu, předložení průkazu ZTP/P, slevy na studenta atd. Zaměstnavatel je povinen provést roční zúčtování do 31. 3. po ukončení zdaňovacího období. Plátce provede roční zúčtování jen na základě dokladů za uplynulé zdaňovací období, pokud byly předloženy poplatníkem do 15. února po uplynutí zdaňovacího období.
Pokud v rámci ročního zúčtování vyplyne přeplatek vyšší než 50 Kč, vrátí jej plátce nejpozději se zúčtováním mzdy za březen - výplatní termín duben.
V případě, že v rámci ročního zúčtování vyplyne nárok na daňový bonus, vyplatí se poplatníkovi, pokud činí alespoň 100 Kč, maximálně však 60 300 Kč (zákonem č. 609/2020 Sb. došlo s účinností od 1. 1. 2021 ke zrušení horní hranice ročního daňového bonusu – změna se dotkne RZ za rok 2021).
POSTUP PŘI PROVEDENÍ ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ
Do ročního zúčtování vstupuje úhrn všech zdanitelných příjmů s výjimkou příjmů, které byly zdaněny srážkovou daní, příjmů od daně osvobozených a příjmů, které nejsou předmětem daně. Úhrn hrubých ročních příjmů zvýšený o povinné pojistné tvoří základ daně (tzv. brutace se uplatní naposledy při RZ za rok 2020.) Základ daně se sníží o nezdanitelné části základu daně. Takto vypočtený základ daně se zaokrouhlí na stokoruny dolů a stanoví se daň ve výši 15 %. Vypočtená daň se sníží o slevy na dani podle prokázaného nároku dle § 35ba ZDP. Tyto slevy mohou být poskytnuty jen do výše daňové povinnosti, tzv. do nuly.
Vypočtená daň po slevě podle § 35ba ZDP se sníží o daňové zvýhodnění na vyživované děti a porovná se s úhrnem záloh na daň po slevě. Dále plátce porovná (nárokový) daňový bonus s úhrnem již vyplacených měsíčních daňových bonusů. Jestliže je úhrn částek vyplacených na měsíčních daňových bonusech nižší než nárokový daňový bonus, zvýší plátce daně o nevyplacenou částku na daňovém bonusu vypočtenou částku přeplatku na dani po slevě nebo sníží nevyplacenou částku na daňovém bonusu o vypočtenou částku nedoplatku na dani po slevě. Přeplatek na dani vyšší než 50 Kč se vrátí poplatníkovi, případný nedoplatek se nevybírá.
Plátce může poskytnout slevu na dani maximálně do výše daňové povinnosti vypočtené podle ZDP. Je-li daň nižší než celková částka daňového zvýhodnění, vzniká poplatníkovi nárok na vyplacení ročního daňového bonusu, je-li jeho výše alespoň 100 Kč, maximálně však 60 300 Kč (omezení platí naposledy při RZ za rok 2020). Vyplacení ročního daňového bonusu je vázáno na podmínku, že úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti dosáhl za rok 2020 alespoň částky 87 600 Kč. Jestliže celkový roční zdanitelný příjem nedosáhl částky 87 600 Kč, avšak v příslušných měsících byly vyplaceny měsíční daňové bonusy, protože v nich bylo dosaženo alespoň poloviny minimální mzdy, nárok na vyplacené bonusy se neztrácí.
V případě, že zaměstnanec za rok 2020 nedosáhne zdanitelného příjmu alespoň ve výši 87 600 Kč, nelze mu provést roční zúčtování daňového bonusu. Plátce provede RZ zálohy daně a vrátí jen případný přeplatek na dani. Případný nedoplatek z ročního zúčtování se nesráží za předpokladu, že daňová povinnost byla v průběhu roku provedena správně. Pokud bylo zjištěno pochybení, k němuž došlo v průběhu roku, je nutné nejdříve provést opravu zálohy daně konkrétního kalendářního měsíce a teprve poté provést RZ.
NahoruSchéma ročního zúčtování bez uplatnění daňového zvýhodnění
NahoruSchéma ročního zúčtování s uplatněním daňového zvýhodnění
Příklad č. 1
Zaměstnanec měl za rok 2020 zdanitelné příjmy ve výši 180 300 Kč. Měl učiněné Prohlášení, uplatňoval daňové zvýhodnění na jedno dítě na pozici 1 po celý rok. Požádal o provedení ročního zúčtování a doložil doklad o poskytnutém daru ve výši 800 Kč. Pojistné, které za něj zaplatil zaměstnavatel, činilo 61 302 Kč. Vyplacené daňové bonusy za rok činily 4 504 Kč. Sražená záloha byla ve výši 2 250 Kč.
