RNDr. Ivan Brychta
NahoruZákladní vymezení sazby daně
Sazba daně je (v našem případě) procentní částka, kterou se vynásobí základ daně [tj. základ daně snížený o nezdanitelnou část základu daně (§ 15 ZDP) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34 ZDP) zaokrouhlený na celá sta Kč dolů], a vypočte se tak daňová povinnost. Takto vypočtená daňová povinnost se dále snižuje o slevy na dani.
NahoruPrávní úprava
Zákon o daních z příjmů upravuje daňové sazby a způsob zdanění fyzických osob v:
-
§§ 16 až 16ab ZDP pro zdanění v obecném a samostatném základu daně,
-
§ 36 ZDP při použití zvláštní sazby daně,
-
§§ 38h pro zdanění měsíčních záloh ze závislé činnosti u fyzických osob,
-
§ 37 ZDP odkazujícím na zdanění na základě mezinárodních smluv.
NahoruZpůsoby zdanění
Zdanění fyzických osob v České republice může probíhat třemi různými způsoby:
1. Zdanění v obecném základu daně je nejběžnějším způsobem zdaňování příjmů fyzických osob. Takové zdanění se děje prostřednictvím daňového přiznání, příp. u zaměstnanců toto provádí jeho zaměstnavatel skrze měsíční odvody z mezd a na základě žádosti zaměstnance i v rámci tzv. ročního zúčtování. Speciální variantou tohoto způsobu zdanění může být paušální daň pro poplatníky v paušálním režimu.
2. Zdanění zvláštní sazbou daně vybíranou srážkou (často označované jako zdanění srážkovou daní) provádí u vybraných příjmů místo poplatníka subjekt, který mu takový příjem vyplácí a který je označován jako plátce. Nejčastěji to je zaměstnavatel u vybraných příjmů zúčtovaných zaměstnancům anebo obchodní korporace vyplácející svým společníkům podíly na zisku. Zásadním rysem je, že se musí jednat o zdroj příjmů z tuzemska a odvedená srážková daň je (až na výjimky) konečnou, tudíž se v takovém případě nemusí podávat daňové přiznání. Aplikuje se tak zejména v situacích, kdy chce mít správce daně jistotu, že příjem bude zdaněn, např. při vybraných příjmech vyplácených nerezidentům.
3. Zdanění v samostatném základu daně bylo umožněno pro vybrané druhy příjmů plynoucích ze zdrojů v zahraničí, a to takových příjmů, které, pokud by byly z tuzemských zdrojů, by podléhaly zdanění zvláštní sazbou daně vybíranou srážkou. Důvodem je zabránění vyššímu zdanění, pokud by takový příjem musel být zdaněn v obecném základu daně kvůli tomu, že plyne ze zdrojů v zahraničí, kdy nelze aplikovat zdanění srážkovou daní. Zdanění v samostatném základu daně je nutné řešit podáním daňového přiznání, v němž ale fyzické osoby oddělují výpočet od výpočtu zdanění v obecném základu daně, protože pro samostatný základ daně se neaplikuje progresivní zdanění.
NahoruZdanění v obecném základu daně
Sazba daně z příjmů fyzických osob pro zdanění v obecném základu daně, která byla od roku 2008 do roku 2020 označovaná jako "jednotná daň", činila 15 %. Počínaje rokem 2021 se zdanění rozdělilo na dvě pásma a k sazbě 15 % (I. pásmo zdanění) přibyla ještě sazba 23 % (II. pásmo), která je aplikována od příjmů nad 36násobek minimální mzdy platné pro daný kalendářní rok. Daň se určí ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15 ZDP) a o odčitatelné položky od základu daně (§ 34 ZDP; blíže viz text Položky snižující zdanění FO), zaokrouhleného na celé stokoruny dolů, a to jako součet součinů příslušné části základu daně a sazby pro tuto část základu daně (čili jako součet daní vypočtených pro každé pásmo samostatně).
NahoruHranice pro II. pásmo
Hranicí, od které se aplikovalo II. pásmo, byla až do konce roku 2023 částka převyšující 48násobek průměrné mzdy (resp. 4násobek v případě měsíčního zdanění příjmů ze závislé činnosti). Počínaje rokem 2024 se aplikuje sazba pro II. pásmo již od 36násobku průměrné mzdy (resp. 3násobku v případě měsíčního zdanění příjmů ze závislé činnosti). Z porovnání částek pro rok 2023 s rokem 2024, které ukazuje následující tabulka, plyne, že fyzickým osobám s vyššími příjmy se v důsledku změny pro rok 2024 zvýší daňové zatížení:
Předpokládejme, že základ daně fyzické osoby po snížení o nezdanitelné části a odčitatelné položky činil 1 990 691 Kč. Nejprve zaokrouhlíme základ daně na celé stokoruny dolů, tj. na 1 990 600 Kč, a poté daň vypočteme takto:
-
Pro rok 2023, kdy je 48násobek průměrné mzdy 1 935 552 Kč, počítáme: 1 935 552 x 0,15 + (1 990 600 1 935 552) x 0,23 = 290 332,80 + 12 661,04 = 302 993,84. Po zaokrouhlení na celé koruny nahoru a před aplikací případných slev na dani a daňového zvýhodnění bude daň 302 994 Kč.
-
Pro rok 2024, kdy je 36násobek průměrné mzdy 1 582 812 Kč, počítáme: 1 582 812 x 0,15 + (1 990 600 1 582 812) x 0,23 = 237 421,80 + 93 791,24 = 331 213,04. Po zaokrouhlení na celé koruny nahoru a před aplikací případných slev na dani a daňového zvýhodnění bude daň 331 214 Kč.
Od roku 2021 se již neaplikuje tzv. solidární zvýšení daně, které činilo 7 % z kladného rozdílu mezi součtem příjmů zahrnovaných do dílčích základů daně podle § 6 ZDP (závislá činnost) a § 7 ZDP (příjmy ze samostatné činnosti) a 48násobkem průměrné mzdy, a ani výpočet daně u příjmů ze závislé činnosti na principu superhrubé mzdy (tj. hrubé mzdy zvýšené o pojistné na sociální a zdravotní pojištění hrazené z takových příjmů zaměstnavatelem).
NahoruPaušální daň
Počínaje rokem 2021 může mít fyzická osoba za určitých podmínek stanovenu paušální daň. Předpokladem je, že fyzická osoba plní kritéria pro vstup do paušálního režimu, vymezeného v § 2a ZDP, a svým oznámením správci daně do tohoto paušálního režimu vstoupila. Oznámení je třeba podat u již podnikajících osob do 10. 1. běžného kalendářního roku, u nově začínajících podnikatelů nejpozději do dne zahájení jejich samostatné činnosti. Kvůli rozdělení paušální daně do tří pásem od roku 2023 je třeba také spolu s oznámením o vstupu sdělit správci daně i příslušné paušální pásmo, a to pro již podnikající osoby podle výsledku předchozího roku.
Přehled pásem paušálního režimu v návaznosti na rozhodné příjmy:
Pod zkratkou P80 v tabulce rozumíme příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 80 % z příjmů, tj. ze živnosti řemeslné, zemědělské výroby a vodního nebo lesního hospodaření, a pod zkratkou P60 rozumíme příjmy, k nimž lze uplatnit výdaje ve výši 60 % z příjmů, tj. z ostatních živností (neřemeslných).
V paušálním režimu pak fyzická osoba zůstává trvale až do okamžiku, kdy dobrovolně nebo při nesplnění podmínek oznámí správci daně ukončení paušálního režimu. Za každý měsíc, kdy je v paušálním režimu, je povinna (vždy do 20. dne běžného měsíce) hradit zálohu na paušální daň společně s částkou zálohy na zdravotní a sociální pojištění (výše úhrady viz text Pojistné u OSVČ).
Osoba v paušálním režimu bude mít daň ve výši paušální daně v tom roce, kdy splní podmínky v § 7a ZDP. V takovém případě nepodává daňové přiznání a nebude ani nic doplácet, protože paušální daň uhradila formou záloh v průběhu roku (výše zálohy na paušální daň pro rok 2024 je podle pásem 100 Kč/ 4 963 Kč/9 320 Kč pro každý měsíc, ve kterém byla povinnost hradit zálohu, takže paušální daň nepřevýší 1 200 Kč/ rok pro 1. pásmo, 59 556 Kč/rok pro 2. pásmo a 111 840 Kč/rok pro 3. pásmo).
NahoruZdanění v samostatném základu daně
Princip zdanění vybraných příjmů ze zdrojů v zahraničí v samostatném základu daně byl u fyzických osob znovu nastaven od roku 2021 (po více jak 14 letech) v důsledku zavedení dvoupásmového zdaňování příjmů v obecném základu. Daň je pro samostatný základ daně stanovena na 15 %.
Okruh příjmů, které mohou být takto zdaněny, se neliší od úpravy pro právnické osoby uvedené v § 20b odst. 1 ZDP. Jde o tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, které nejsou od daně osvobozeny:
