3.1.6
Sdělení o přijetí uchazeče do zaměstnání
JUDr. Věra Bognárová
NahoruSdělení o přijetí uchazeče do zaměstnání
Společnost.......................................... (uvést její přesné označení, sídlo, IČO), zastoupená .............................................
Uchazeč ................................. (jméno a příjmení), narozen dne ...............trvale bytem .........................
Věc
Sdělení o přijetí do zaměstnání
Vážený pane, vážená paní,
dne ............. jste se přihlásil (a) do výběrového řízení u naší společnosti na sjednání pracovního poměru na pracovní místo..... ....Dne .........jste se účastnil výběrového řízení.
Sdělujeme Vám, že jste ve výběrovém řízení uspěl a byl jste vybrán jako nejvhodnější uchazeč na nabízené pracovní místo.
Dostavte se proto ke sjednání pracovní smlouvy dne ...... v ...... hod. do personálního oddělení na adrese.........................
Pokud se v uvedený den a hodinu k podpisu pracovní smlouvy nedostavíte, máme za to, že o pracovní místo již zájem nemáte a společnost není nadále svou nabídkou vázána.
S pozdravem
V ...........................dne .................
................................................................
razítko zaměstnavatele
a podpis statutárního orgánu zaměstnavatele
Právní úprava:
Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZP")
-
§ 16 ZP
-
§ 30 ZP
-
§ 316 odst. 4 ZP
Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZZ")
Zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů
Obecné nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně osobních údajů č. 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 (označované pod anglickou zkratkou GDPR General Data Protection Regulation), kterým se zrušuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů. Nařízení nabývá účinnosti 25. května 2018
Komentář:
Výběr fyzických osob ucházejících se o zaměstnání z hlediska kvalifikace, nezbytných požadavků nebo zvláštních způsobilostí a forma tohoto výběru je ve výlučné působnosti zaměstnavatele, nevyplývá-li ze zvláštních právních předpisů jiný postup. Obsazování pracovních míst výhradně formou povinného výběrového řízení je upraven pouze v některých případech, např. v § 7 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, pro vedoucí a další vyjmenované úředníky.
Zaměstnavatel v ostatních případech může samostatně stanovit způsob výběru budoucích zaměstnanců na volná pracovní místa, která chce obsadit. Výběr fyzických osob, forma tohoto výběru, zvolený způsob atd. je plně v kompetenci zaměstnavatele. Fyzická osoba má zcela svobodné právo vybrat si s kým sjedná pracovněprávní vztah, toto právo vyplývá z Listiny základních práv a svobod (zák. č. 2/1993 Sb.). Stejné právo dobrovolnosti a svobodného rozhodnutí sjednat pracovněprávní vztah však vyplývá i pro zaměstnavatele. Zaměstnavatel ani po ukončení výběrového řízení není povinen s některou z fyzických osob, které se do výběrového řízení přihlásí, sjednat pracovní poměr, a to ani pro případ, že fyzická osoba splňuje všechny požadované předpoklady a požadavky a může tak být pro výkon této činnosti nejvhodnější. I v případě splnění všech požadavků uvedených ve vyhlášení výběrového řízení, nemá ani jedna ze stran, to znamená ani budoucí zaměstnavatel ani zájemce, povinnost sjednávat pracovní smlouvu. Stejné platí i pro případ, že zaměstnavatel výběrové řízení nekoná a výběr činní formou inzerce, na webových stránkách zaměstnavatele apod. Sjednání pracovněprávního vztahu je vždy dobrovolným smluvním ujednáním obou stran.
Zaměstnavatel je povinen při výběru budoucích zaměstnanců zajistit zásadu rovného zacházení, jak mu to výslovně ukládá § 4 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů. Při uplatňování práva na zaměstnání je zakázána přímá i nepřímá diskriminace z důvodu pohlaví, sexuální orientace, rasového nebo etnického původu, národnosti, zdravotního stavu, věku, náboženství a jiných konkrétně v tomto ustanovení vyjmenovaných skutečností. Za diskriminaci se nepovažuje rozdílné zacházení byť i z důvodů výslovně uváděných, zpravidla se bude jednat o zdravotní stav, věk, pokud z povahy zaměstnání vyplývá, že tento důvod představuje podstatný a rozhodující požadavek pro výkon zaměstnání, které má fyzická osoba vykonávat a který je pro tento výkon zaměstnání nezbytný. Cíl sledovaný takovou výjimkou musí být oprávněný a požadavek přiměřený.
Požadavky či předpoklady pro výkon konkrétních prací může zaměstnavatel zvolit zcela samostatně, požadavky a předpoklady však musí obsahově vyplývat z požadovaného pracovního místa a z požadovaných budoucích pracovních výkonů. Jestliže pro výkon některých činností vyžadují zvláštní právní předpisy stanovené předpoklady, musí je zaměstnavatel zohlednit a nesmí je ani svým rozhodnutím vyloučit. Jedná se např. o lustrační zákon (zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích), zákon č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, předpoklady stanovené právními předpisy jsou také pro výkon práce řidiče.
Zaměstnavatel je zákoníkem práce a zákonem o zaměstnanosti omezen v tom, které údaje může od budoucích zaměstnanců vyžadovat. Ustanovení § 30 odst. 2 ZP stanoví, že zaměstnavatel smí vyžadovat pouze údaje, které bezprostředně souvisejí s uzavřením pracovní smlouvy. V § 316 odst. 4 ZP je uveden demonstrativní výčet informací, které zaměstnavatel nesmí od budoucích zaměstnanců vyžadovat (nesmí je vyžadovat ani od svých zaměstnanců). Jedná se např. o informace o těhotenství, rodinných a majetkových poměrech, sexuální orientaci, původu, členství v odborové organizaci apod. Vyžadováním informací před vznikem pracovního poměru se rozumí přímá ústní či písemná žádost zaměstnavatele o sdělení údaje, ale také jeho žádost o vyplnění dotazníku s předtištěním konkrétních údajů, které má osoba ucházející se o zaměstnání vyplnit. Jestliže zaměstnanec poskytne informace, které jinak zaměstnavatel nesmí vyžadovat, dobrovolně, nelze tento postup považovat za porušení povinnosti ze strany zaměstnavatele, protože § 30 odst. 2 ZP mu zakazuje některé informace vyžadovat, nikoliv přijímat. Sdělení údajů však musí být ze strany zaměstnance skutečně svobodné, musí se jednat o jeho vlastní rozhodnutí, které nesmí být vyvoláno ani nepřímým nátlakem k poskytnutí této informace ze strany zaměstnavatele. Osobní dotazníky, které budoucí zaměstnavatel předkládá uchazečům o zaměstnání, musí proto obsahovat pouze ty údaje, které jsou nezbytné pro výběr zaměstnanců ve vztahu k sjednávanému druhu práce. Mezi potřebné informace patří dosažené vzdělání, dosažená praxe, případně doložení splnění jiných speciálních požadavků, jazyková znalost, absolvovaná školení a stáže a vše, co souvisí s faktickým výkonem práce a se splněním požadavků zaměstnance pro výkon této práce.
Kromě § 30 odst. 2 ZP nesmí zaměstnavatel získávat ani informace, které jsou uvedeny v § 12 odst. 2 ZZ (informace týkající se národnosti, rasového původu, politických postojů, členství v odborových organizacích, náboženství, filozofického přesvědčení, sexuální orientace, není-li jejich vyžadování potřebné, protože z povahy zaměstnání nebo souvislostí vyplývá, že určitá skutečnost představuje podstatný a rozhodující požadavek pro výkon zaměstnání).
Zaměstnavatel musí při výběru budoucích zaměstnanců dodržet povinnost uloženou v § 17 ZZ. Údaje o fyzických osobách a údaje o zaměstnavatelích lze získávat, zpracovávat a sdělovat jen pro účely zprostředkování zaměstnání a statistické účely. Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí i pro tento případ zákon č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů.
S účinností od 25. 5. 2018 je získávání a zpracovávání osobních údajů upraveno také Obecným nařízením Evropského parlamentu a Rady o ochraně osobních údajů č. 2016/679 ze dne 27. 4. 2016 (označovaným pod anglickou zkratkou GDPR General Data Protection Regulation), kterým se zrušuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (dále jen GDPR).
GDPR se vztahuje v plném rozsahu i na zaměstnavatele, protože ti jsou povinni plnit právními předpisy stanovené povinnosti uložené především zákony upravujícími daně z příjmů a pojistné na zdravotní a sociální pojištění, a k plnění těchto povinností potřebují osobní údaje zaměstnanců. Zaměstnavatelé tak nezpracovávají osobní údaje "pro osobní potřebu a nahodile", ale pravidelně, a proto se musí řídit při získávání, zpracovávání a ochraně osobních údajů od 25. 5. 2018 GDPR.
Tato povinnost se vztahuje v plném rozsahu i na výběrové řízení a získávání budoucích zaměstnanců (osob ucházejících se o zaměstnání). GDPR umožňuje správcům vyžadovat a zpracovávat osobní údaje pouze na základě legitimního právního důvodu. Tyto důvody jsou uvedeny v čl. 6 odst. 1 GDPR. Souhlas subjektu údajů se zpracováním osobních údajů není primárním důvodem pro možnost získávání a zpracování údajů, ale pouze jedním z nich. GDPR navíc vyžaduje, aby v případě, kdy je subjekt údajů v podřízeném nebo závislém postavení vůči správci, bylo udělení tohoto souhlasu náležitě zvažováno. Může se totiž stát, že i když subjekt údajů, který je v podřízeném postavení, a je tedy slabší stranou určitého smluvního vztahu, souhlas se zpracováním osobních údajů dá, že nebude tento souhlas považován za souhlas svobodný, a nebude tak považován za legitimní důvod získávání a zpracovávání osobních údajů. Této skutečnosti si musí být vědomi především zaměstnavatelé, protože pracovněprávní vztahy, pro které získávají fyzické osoby, jsou ze své podstaty vztahem závislým, postavený, na nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance. Zaměstnanec je tak považován za slabší stranu…