dnes je 21.12.2024

Input:

Smlouva o zprostředkování

12.5.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 12 minut

4.13.2
Smlouva o zprostředkování

Mgr. Jindřich Šimberský

Právní úpravu smlouvy o zprostředkování a z ní vyplývajících práv a povinností nalezneme v ustanoveních § 2445 až 2454 NOZ. Zprostředkovatelská smlouva byla obsažena jak v občanském zákoníku č. 40/1964 Sb., tak i v obchodním zákoníku č. 513/1991 Sb., které byly zrušeny ke dni 31. prosince 2013. Smlouva o zprostředkování je obsažena v části čtvrté, hlavě II, dílu pátém NOZ, označeném jako "závazky ze smluv příkazního typu". Společně se smlouvou o zprostředkování tento díl dále obsahuje právní úpravu smlouvy příkazní, komisionářské, zasílatelské a smlouvy o obchodním zastoupení.

Definice smlouvy o zprostředkování

Základní ustanovení § 2445 odst. 1 NOZ smlouvu o zprostředkování definuje jako smlouvu, kterou se jedna smluvní strana (zprostředkovatel) zavazuje, že druhé smluvní straně (zájemci) zprostředkuje uzavření určité smlouvy s třetí osobou, a zájemce se zavazuje zaplatit zprostředkovateli provizi. Předmět smlouvy o zprostředkování je tedy velice úzce vymezen, a to činností zprostředkovatele spočívající ve "zprostředkování uzavření určité smlouvy".

Předmětem smlouvy o zprostředkování může být i pouhé obstarání příležitosti k uzavření smlouvy. Podle ust. § 2445 odst. 2 NOZ pak platí, že pokud již při uzavření smlouvy, kterou se jedna strana zaváže obstarat druhé straně příležitost k uzavření smlouvy s třetí osobou, bude z okolností zřejmé, že za obstarání bude požadována odměna, má se za to, že byla uzavřena smlouva o zprostředkování. Je proto důležité věnovat náležitou pozornost přípravě textu zprostředkovatelské smlouvy, aby později nebyl zájemce překvapen, když odmítne třetí osobu, která s ním chce smlouvu uzavřít, a zprostředkovatel, který tuto osobu zajistil, požádá o úhradu provize, neboť svou povinnost splnil.

Odlišení od jiných smluvních typů

Od smlouvy příkazní se smlouva o zprostředkování liší svým předmětem. Smlouva příkazní má oproti smlouvě o zprostředkování předmět vymezen široce, když se příkazník zavazuje "obstarat záležitost" příkazce. Smlouva komisionářská má rovněž široce vymezený předmět, stejně jako smlouva příkazní, kdy se komisionář zavazuje pro komitenta obstarat určitou záležitost, avšak komisionář tak činí vlastním jménem a na účet komitenta. Smlouva zasílatelská se pak týká specificky pouze obstarání přepravy zásilky, případně obstarání a provedení úkonů s přepravou souvisejících. Od smlouvy o obchodním zastoupení se smlouva zprostředkovatelská liší tím, že ji obchodní zástupce uzavírá jako nezávislý podnikatel, který se zavazuje dlouhodobě vyvíjet pro zastoupeného činnost směřující k uzavírání určitého druhu obchodů (a nikoli tedy k uzavření určité smlouvy) nebo k ujednání obchodů jménem zastoupeného a na jeho účet. Na rozdíl od smlouvy o obchodním zastoupení, se tedy v případě smlouvy o zprostředkování jedná o jednorázové zprostředkování uzavření smlouvy.

Realitní kancelář OMG reality, s. r. o., coby zprostředkovatel uzavřela s panem Okurkou coby zájemcem smlouvu o zprostředkování, na základě které se zavázala, že pro pana Okurku zprostředkuje prodej jeho rodinného domu za dohodnutou kupní (prodejní) cenu, a pan Okurka se zavázal, že realitní kanceláři zaplatí provizi ve výši 5 % z kupní (prodejní) ceny. Mezi panem Okurkou a realitní kanceláří tedy byla uzavřena smlouva zprostředkovatelská. Realitní kancelář OMG reality, s. r. o., zastupuje a s panem Okurkou jedná obchodní zástupkyně paní Renata Nová, jež má s uvedenou realitní kanceláří uzavřenou smlouvu o obchodním zastoupení. Na základě této smlouvy se paní Renata Nová zavázala, že pro realitní kancelář bude jako obchodní zástupce zprostředkovávat uzavírání smluv o zprostředkování prodeje nemovitostí.

Předmětem smlouvy o zprostředkování může být pouze zprostředkování uzavření určité smlouvy, nikoli zprostředkování jiné činnosti.

Forma smlouvy

Občanský zákoník nevyžaduje pro smlouvu o zprostředkování písemnou formu, lze ji tedy uzavřít jak písemně, tak ústně. Z praktických důvodů bude však vhodnější zvolit písemnou formu.

Podstatné náležitosti smlouvy o zprostředkování

Ze základního ustanovení § 2445 odst. 1 NOZ vyplývá, že smlouva o zprostředkování musí obsahovat tyto podstatné náležitosti:

1. přesné určení smluvních stran, tedy určení zprostředkovatele a zájemce,

2. závazek zprostředkovatele zprostředkovat zájemci uzavření určité smlouvy,

3. závazek zájemce zaplatit zprostředkovateli provizi,

4. přesnou specifikaci smlouvy, jejíž uzavření má být zprostředkovatelem zprostředkováno.

Zprostředkovávaná smlouva by však neměla být určena pouze smluvním typem (kupní, nájemní či pachtovní smlouva apod.), nýbrž i bližšími náležitostmi jejího obsahu (typicky pak finanční podmínky kupní smlouvy, časové podmínky pro její uzavření a následné zaplacení kupní ceny, jakož i například podmínky týkající se vlastností a charakteru předmětu plnění apod.).

Úplatnost smlouvy o zprostředkování

NOZ předpokládá, že smlouva bude zásadně sjednána jako úplatná, ale smluvní strany si mohou sjednat smlouvu v souladu se zásadou smluvní volnosti i jako bezúplatnou. V takovém případě má zprostředkovatel právo na náhradu nákladů spojených se zprostředkováním (viz § 2449 NOZ). Pokud byla provize ve smlouvě sjednána, má se za to, že provize již tyto náklady spojené se zprostředkováním zahrnuje. V případě, že ze smlouvy vyplývá, že jde o úplatnou smlouvu, ale výši provize si strany nesjednají, pak se uplatní ustanovení § 1792 NOZ. Podle tohoto ustanovení platí, že pokud plyne ze smlouvy povinnost stran poskytnout a přijmout plnění za úplatu, aniž je ujednána její výše či způsob, jakým bude tato výše určena, platí, že úplata byla ujednána ve výši obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. Pokud by se ani takto nepodařilo výši úplaty určit, určí ji soud s přihlédnutím k obsahu smlouvy, povaze plnění a zvyklostem.

Další náležitosti smlouvy

Ve smlouvě o zprostředkování si smluvní strany samozřejmě mohou sjednat cokoli, co je jim po vůli a co zákon výslovně nezakazuje. Zejména je vhodné sjednat dobu trvání smlouvy, tedy dobu, dokdy má být zprostředkovávaná smlouva uzavřena. Ve smlouvě je dále možno sjednat další práva a povinnosti smluvních stran, typicky pak blíže specifikovat informační povinnost zprostředkovatele vůči zájemci a naopak nebo bližší podmínky pro vyplacení provize apod. Ve smlouvě je rovněž možné sjednat případné sankce za porušení smluvních povinností.

Informační povinnost smluvních stran

Ustanovení § 2446 NOZ uvádí základní pravidla pro vzájemnou informační povinnost smluvních stran. Podle tohoto ustanovení je zprostředkovatel povinen sdělit zájemci bez zbytečného odkladu vše, co má význam pro jeho rozhodování o uzavření zprostředkovávané smlouvy. Oproti tomu zájemce je povinen sdělit zprostředkovateli vše, co pro něho má rozhodný význam pro uzavření smlouvy o zprostředkování. Tímto způsobem je však vzájemná informační povinnost stanovena velice obecně a široce, a je proto vhodné ji ve smlouvě o zprostředkování blíže popsat.

Realitní kancelář DOMY a BYTY, s. r. o., coby zprostředkovatel a paní Nováková coby zájemce uzavřely smlouvu o zprostředkování, na základě které se realitní kancelář zavázala pro paní Novákovou zprostředkovat uzavření nájemní smlouvy na její dům. Krom podstatných náležitostí podle ust. § 2445 odst. 1 NOZ smlouva o zprostředkování dále obsahovala povinnosti paní Novákové, a to povinnost nezatížit předmětný dům žádným právem ve prospěch třetích osob, umožnit provedení prohlídky předmětného domu zástupcem zprostředkovatele, jakož i povinnost neuzavřít zprostředkovatelskou smlouvu ohledně stejného domu s jinou realitní kanceláří. V případě porušení těchto povinností by pak paní Nováková byla povinna zaplatit sjednanou smluvní pokutu ve výši 20 000 Kč.

Další povinnosti zprostředkovatele

Podle ust. § 2451 NOZ je zprostředkovatel povinen uschovat pro zájemce doklady nabyté v souvislosti se zprostředkovatelskou činností, a to po dobu, po kterou mohou být významné pro ochranu zájmů zájemce. Vzhledem k tomu, že tato povinnost přetrvává i po skončení smlouvy o zprostředkování, je více než vhodné ve smlouvě o zprostředkování stanovit, po jak dlouhou dobu tato povinnost trvá.

Podle ust. § 2452 zprostředkovatel nesmí navrhnout zájemci uzavření smlouvy s osobou, o které má důvodnou

Nahrávám...
Nahrávám...