JUDr. Vladimíra Knoblochová
Právní úprava je obsažena v § 2048 až 2052 NOZ, přičemž patří mezi instituty, kterými se dluh tzv. utvrzuje. Smluvní pokuta utvrzuje dluh tím, že dlužník je pod hrozbou vzniku další povinnosti (povinnosti k sankčnímu plnění) více motivován ke splnění utvrzované povinnosti.
Smluvní pokuta je v praxi jeden z nejčastěji používaných institutů k utvrzení splnění povinnosti ze strany dlužníka. Smluvní pokutu lze sjednat pouze pro případ porušení smluvené povinnosti. V tom se v praxi poměrně často chybuje, když smluvní strany sjednávají smluvní pokutu např. pro případ odstoupení od smlouvy. Nejvyšší soud ČR opakovaně judikoval, že odstoupení od smlouvy (nebo např. výpověď smlouvy) je výkonem práva, nikoliv porušením povinnosti, a nelze tedy pro tento případ sjednat smluvní pokutu. Smluvní pokuta musí být vždy sjednána za porušení smluvené povinnosti (např. té, pro kterou se sjednává právo od závazku odstoupit).
Příklad chybného ujednání o smluvní pokutě:
V případě, že dlužník odstoupí od této smlouvy, zavazuje se zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 100 000 Kč.
Příklad správného ujednání o smluvní pokutě:
V případě, že se dlužník dostane do prodlení se splněním svého dluhu o dobu delší než 30 dnů, zavazuje se dlužník uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč. Současně je věřitel oprávněn od této smlouvy odstoupit.
Podle důvodové zprávy k NOZ by ale nově nemělo být takové ujednání stran, kdy si strany sjednají "smluvní pokutu" pro případ jiné skutečnosti, než je porušení povinnosti, nebo pro případ, kdy je smluvní pokutou utvrzována povinnost, jejíž splnění není v moci dlužníka, neplatné. Nepůjde sice o smluvní pokutu, ale mělo by se toto ujednání posoudit podle okolností jako ujednání o odstupném, případně jako ujednání nepojmenované. Takový přístup by samozřejmě mnohem lépe vyhovoval smluvní volnosti stran, nicméně uvidíme, jak se k tomu postaví soudy.
NahoruNutnost konkretizovat porušení povinnosti
Povinnost, ke které se smluvní pokuta váže, by měla být vždy dostatečně konkretizována, aby bylo zřejmé, porušení jaké povinnosti je sankcionováno smluvní pokutou. V praxi se občas ve smlouvách vyskytují ujednání, ve kterých je uvedeno, že pro případ závažného či hrubého porušení povinností sjednaných ve smlouvě se sjednává smluvní pokuta ve výši 1 000 Kč za každé takové porušení povinnosti. Pokud nebude současně definováno, co se rozumí závažným či hrubým porušením povinnosti, pak bude ujednání o smluvní pokutě zpravidla neurčité.
Smluvní pokutou může být utvrzována jak povinnost peněžité povahy (např. porušení povinnosti zaplatit peněžitý dluh ve lhůtě splatnosti), tak i povinnost povahy nepeněžité (např. porušení povinnosti dodat zboží ve sjednané lhůtě).
Smluvní pokutu, která zajišťuje peněžitou povinnost, lze požadovat i vedle úroků z prodlení.
V některých případech NOZ sjednání smluvní pokuty zakazuje. Např. podle § 2239 NOZ se nepřihlíží k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost zaplatit pronajímateli smluvní pokutu. Takové ujednání bude tudíž jen zdánlivým právním jednáním
NahoruForma smluvní pokuty
NOZ nevyžaduje pro sjednání smluvní pokuty písemnou formu, jako tomu bylo za dřívější právní úpravy (ObčZ). Smluvní pokutu lze tedy sjednat i ústně či konkludentně. Písemnou formu nicméně doporučujeme, jinak se může věřitel dostat do důkazní nouze z hlediska prokázání vzniku nároku na smluvní pokutu. Pokud by jedna ze smluvních stran projevila vůli, že požaduje, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě, pak se má za to, že nechce být vázána, pokud by byla smlouva uzavřena v jiné než písemné formě (viz § 1758 NOZ). Na ujednání o smluvních pokutách je třeba si dát pozor zejména v případě, kdy strany nakupují např. v internetovém obchodě, kde smluvní pokuta může být skryta…
