Sociální zabezpečení - sleva na pojistném

14.299

Sociální zabezpečení – sleva na pojistném

Ing. Růžena Klímová

Je stanoveno mnoho podmínek, které musí být splněny, aby sleva na pojistném byla zaměstnavatelem uplatněna oprávněně.

Sleva se vztahuje pouze na zaměstnance v pracovním nebo služebním poměru. Jedná se o tyto zaměstnance:

1. dosáhl alespoň 55 let,
2. pečuje o dítě mladší 10 let, jehož je rodičem, nebo které má v péči nahrazující péči rodičů na základě rozhodnutí příslušného orgánu; za rozhodnutí příslušného orgánu se považuje rozhodnutí uvedené v § 7 odst. 10 ZSSP. Tato skutečnost se prokazuje rozhodnutím a rodným listem dítěte.
3. pečuje o osobu blízkou mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I, nebo o osobu blízkou, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II. nebo stupni III. anebo stupni IV.; osoba blízká se posuzuje podle § 24 odst. 1 ZDPo a nárok se prokazuje potvrzením úřadu práce a čestným prohlášením pečující osoby. Potvrzení z úřadu práce nesmí být starší než 1 měsíc.
4. zaměstnanec se připravuje na budoucí povolání studiem a je mladší 26 let; studium se posuzuje podle § 21 odst. 1 písm. a), § 22 a 23 ZDPo. Jedná se o studium na středních, vyšších odborných a vysokých školách s výjimkou dálkového, distančního, večerního nebo kombinovaného studia a prokazuje se potvrzením příslušné školy. Pojetí studia dle zákona o důchodovém pojištění není totožné s pojetím dle § 12 až 15 ZSSP. Pro daňové účely (daňové zvýhodnění na nezaopatřené dítě) není forma vysokoškolského studia podstatná. Pro účely slevy na pojistném však ano! Nelze se proto opírat o potvrzení o studiu na vysokých školách bez uvedení formy studia.
5. v období 12 kalendářních měsíců před kalendářním měsícem, za který se sleva na pojistném uplatňuje, nastoupil jako uchazeč o zaměstnání na rekvalifikaci podle § 109 nebo 109a ZZ. Tato skutečnost se prokazuje potvrzením úřadu práce.
6. je osobou se zdravotním postižením podle § 67 odst. 2 ZZ. Jde o poživatele invalidních důchodů (doklady zaměstnavatel eviduje v souvislosti s uplatněním slevy na invaliditu) a osoby zdravotně znevýhodněné. Pro tyto účely je nezbytné potvrzení nebo rozhodnutí orgánu sociálního zabezpečení o zdravotním znevýhodnění.
7. je mladší 21 let.

Sleva na pojistném se může v kalendářním měsíci uplatnit za zaměstnance pouze z jediného důvodu, ačkoliv mohou být u dotyčné osoby v příslušném měsíci splněny 2 důvody pro uplatnění slevy. Například poživatel invalidního důchodu bude současně pečovat o osobu blízkou mladší 10 let.

Podmínky pro uplatnění slevy musí být u zaměstnance plněny po celý měsíc, respektive po část měsíce v případě vzniku pracovního poměru (například pracovní poměr vznikl 6. 6. 2024) nebo při ukončení pracovního poměru (například rozvázání pracovního poměru 20. 8. 2024).

Příklad:

Zaměstnanec se stal poživatelem invalidního důchodu 15. 4. 2024. Při splnění ostatních podmínek lze slevu na pojistném uplatnit poprvé za květen 2024.

Příklad:

Student nastoupil do pracovního poměru 10. 7. 2024. Při splnění ostatních podmínek lze slevu uplatnit již za červenec 2024.

Kratší pracovní doba

Další podmínkou nároku na slevu na pojistném je, že se zaměstnancem (s výjimkou zaměstnance mladšího 21 let) je sjednána kratší pracovní nebo služební doba, než činí stanovená týdenní pracovní nebo služební doba. Rozsah takto sjednané kratší pracovní nebo služební doby činí nejméně 8 hodin a nejvíce 30 hodin týdně. Vykonává-li zaměstnanec u téhož zaměstnavatele více zaměstnání v pracovním nebo služebním poměru, náleží sleva na pojistném jen z jednoho zaměstnání. Limit počtu hodin však platí pro všechna tato zaměstnání dohromady.

Sleva na pojistném za zaměstnance nenáleží, pokud

1. úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele za kalendářní měsíc je vyšší než 1,5násobek průměrné mzdy.
2. úhrn vyměřovacích základů zaměstnance ze všech zaměstnání vykonávaných v pracovním nebo služebním poměru u téhož zaměstnavatele připadající na 1 hodinu z úhrnu odpracovaných hodin ze všech těchto zaměstnání v kalendářním měsíci je vyšší než 1,15 % průměrné mzdy.
3. odpracovaná doba v pracovním nebo služebním poměru zaměstnance ze všech zaměstnání k témuž zaměstnavateli, včetně dob, které se považují za výkon práce nebo služby, překročí u téhož zaměstnavatele v kalendářním měsíci 138 hodin; pokud zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v průběhu kalendářního měsíce, upraví se tento limit v poměru počtu kalendářních dnů trvání zaměstnání v kalendářním měsíci a počtu kalendářních dnů v kalendářním měsíci s tím, že výsledek se zaokrouhluje na celé hodiny směrem nahoru. Analogicky se postupuje i při ukončení pracovního poměru v průběhu měsíce. Za výkon práce se podle § 348 ZP považuje doba
   1. kdy zaměstnanec nepracuje pro překážky v práci, s výjimkou doby pracovního volna poskytnutého na žádost zaměstnance, bylo-li předem sjednáno jeho napracování, a doby, po kterou byla práce přerušena pro nepříznivé povětrnostní vlivy,
   2. dovolené,
   3. kdy si zaměstnanec vybírá náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek,
   4. kdy zaměstnanec nepracuje proto, že je svátek, za který mu přísluší náhrada mzdy, popřípadě za který se mu jeho mzda nebo plat nekrátí.
4. nárok na uplatnění slevy nemá zaměstnavatel, který je registrován úřadem práce jako zaměstnavatel na chráněném trhu práce,
5. slevu nelze uplatnit na zaměstnance, který je uveden v měsíčním přehledu nákladů na náhradu mezd zaměstnanců pro uplatnění nároku na výplatu příspěvku v době částečné práce.

Slevu na pojistném lze za kalendářní měsíc poskytnout za téhož zaměstnance pouze jednomu zaměstnavateli.

Z tohoto důvodu zákon stanoví další podmínku – oznamovat záměr uplatňovat slevu na příslušného zaměstnance České správě sociálního zabezpečení (dále jen ČSSZ") v elektronické formě.

Povinnosti zaměstnavatele vůči ČSSZ

Oznámením záměru uplatňovat slevu na příslušného zaměstnance se rozumí okamžik jeho doručení ČSSZ. Záměr uplatňovat slevu na pojistném za jednotlivého zaměstnance může zaměstnavatel oznámit nejdříve 1 měsíc přede dnem, od kterého bude slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňovat, ne však dříve než dnem podání oznámení o nástupu tohoto zaměstnance do zaměstnání (přihláška k účasti na NP), nejpozději ve lhůtě pro podání přehledu za kalendářní měsíc, za který slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatňuje (do 20. kalendářního dne následujícího měsíce). Jestliže má záměr za téhož zaměstnance uplatňovat slevu na pojistném více zaměstnavatelů, sleva na pojistném za tohoto zaměstnance náleží tomu zaměstnavateli, který oznámil ČSSZ tento záměr jako první.

Stejným způsobem se oznamuje i ukončení uplatňování slevy na pojistném, a to ve lhůtě 8 dnů po skončení kalendářního měsíce, ve kterém slevu na pojistném za tohoto zaměstnance uplatnil zaměstnavatel naposledy. Oznámení zaměstnavatele o skončení uplatňování slevy na pojistném za zaměstnance se zároveň považuje za zrušení záměru uplatňovat tuto slevu za tohoto zaměstnance. Při skončení zaměstnání zaměstnance se skončení uplatňování slevy na pojistném za tohoto zaměstnance neoznamuje.

Příklad:

Zaměstnanec starší 55 let vstoupil do zaměstnání 1. 3. 2024. Zaměstnavatel ho přihlásil k účasti na nemocenské pojištění 5. 3. 2024. Záměr může zaměstnavatel oznámit ČSSZ nejdříve 5. 3. 2024, nejpozději do 20. 4. 2024.

Příklad:

Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění již řadu měsíců. V měsíci září 2024 (od 1. 9. 2024) se stane studentem vysoké školy v prezenční formě studia (v potvrzení o studiu je forma studia uvedena). Záměr může zaměstnavatel oznámit 1 měsíc přede dnem, od kterého bude slevu uplatňovat. V daném případě nejdříve 1. 8. 2024 s tím, že slevu uplatní poprvé za měsíc září, nejpozději však do 20. 10. 2024 (lhůta pro předložení Přehledu o pojistném za září).

Příklad:

Zaměstnanec má sjednanou kratší pracovní dobu…