Mzdová agenda patří mezi nejsložitější činnosti v
oblasti účetnictví, protože vyžaduje dokonalé znalosti ve sféře zdanění příjmů
fyzických osob, zdravotního pojištění, nemocenského pojištění, důchodového
pojištění a rozsáhlé znalosti v oblasti pracovního práva a odměňování
zaměstnanců. Cílem tohoto článku je seznámit mzdové účetní s právy a
povinnostmi v případě chyby, která vznikla pochybením zaměstnance nebo
zaměstnavatele, a upozornit na některé podstatné postupy stanovené zákonnou
úpravou.
V praxi se stává, že mzdová účetní srazí vyšší nebo
nižší zálohu na daň z příjmů, než měla, případně vyšší nebo nižší srážkovou
daň. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
(dále jen ZDP), stanoví, jak postupovat při přeplatcích a nedoplatcích na
záloze daně (§ 38i) a při přeplatcích
a nedoplatcích na dani (§ 38d odst.
8).
NahoruChybně sražená záloha na daň
Jestliže zaměstnavatel srazil zálohu na daň nižší, než
měl, rozdíl srazí ze mzdy neprodleně, nejpozději však do 31. března
následujícího roku (bez souhlasu zaměstnance). Pokud srazí na záloze více, než
měl, rozdíl vrátí poplatníkovi okamžitě, nejpozději však do 15. února
následujícího roku.
U zaměstnanců, kterým se vystavuje potvrzení o výši
příjmů ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění, je
nutné, aby se příslušné změny promítly do vystaveného potvrzení. Bylo-li již
potvrzení vydáno, je nutné vystavit nové potvrzení s novými údaji. Proto je
také vrácení zálohy na daň umožněno pouze do 15. února následujícího roku, kdy
končí lhůta pro podání žádosti o provedení ročního zúčtování.
Příklad č. 1
Zaměstnanec pracoval v kalendářním roce pro dva zaměstnavatele
postupně za sebou, a protože neměl jiné příjmy, požádal posledního
zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování. Jestliže první zaměstnavatel
zjistí přeplatek na záloze až po 15. únoru následujícího roku, nemůže již
takový přeplatek vrátit a k vyrovnání přeplatku dojde při provedení ročního
zúčtování u druhého zaměstnavatele nebo v rámci daňového přiznání.
Nedoplatek na záloze daně může zaměstnavatel
vybrat bez souhlasu zaměstnance až do 31. 3. následujícího roku, pokud ještě
trvá pracovněprávní vztah a zaměstnavatel vyplácí zaměstnanci nějakou mzdu,
nebo zaměstnání již skončilo, ale zaměstnavatel vyplácí ještě nějaké doplatky
mezd, z nichž lze nedoplatek srazit. Pokud vydal Potvrzení o sražených
zálohách, je nutné vystavit nové Potvrzení. Není-li takových mzdových
doplatků a je-li nedoplatek na záloze daně vyšší než 100 Kč a zaměstnavatel i
zaměstnanec se již nemohou dohodnout na úhradě daňového nedoplatku, zašle
zaměstnavatel potřebné doklady o rozdílu a výši nedoplatku finančnímu úřadu
příslušnému podle bydliště poplatníka k dalšímu řízení do 30 dnů ode dne, kdy
zjistí, že nedoplatek nelze z poplatníkovy mzdy srazit, avšak pouze v případě,
že k chybě došlo vinou poplatníka. V případě chyby mzdové účetní je
možné bývalého zaměstnance požádat o vrácení nedoplatku. Pokud však rozdíl
neuhradí, je nutné neprodleně nedoplatek na záloze odvést správci daně.
V
§ 38i ZDP je stanoveno právo
plátce:
Pokud zaměstnavatel poskytl zaměstnanci nižší daňové zvýhodnění,
než měl, může mu vyplatit vzniklý rozdíl na daňovém zvýhodnění, jestliže
neuplynuly 3 roky od konce zdaňovacího období, v němž bylo daňové zvýhodnění
nesprávně poskytnuto.
Poskytl-li zaměstnavatel ve zdaňovacím období zaměstnanci
měsíční daňové zvýhodnění nižší, než měl, může mu vyplatit rozdíl na daňovém
zvýhodnění v následujícím měsíci, nejpozději však do 15. února následujícího
roku. O dodatečně vyplacenou částku na daňovém zvýhodnění sníží zaměstnavatel
nejbližší odvod záloh na daň.
Pokud zaměstnavatel poskytl zaměstnanci daňové zvýhodnění vyšší,
než měl, může mu přeplatek na daňovém zvýhodnění dodatečně srazit, pokud
neuplynulo 12 měsíců od doby, kdy bylo daňové zvýhodnění nesprávně poskytnuto.
Jestliže k přeplatku na daňovém zvýhodnění došlo vinou poplatníka, může být
dlužná částka na daňovém zvýhodnění spolu s příslušenstvím (penále) dodatečně
sražena ve lhůtě do 3 let od konce zdaňovacího období, v němž k neoprávněnému
daňovému zvýhodnění došlo.
Poskytl-li zaměstnavatel ve zdaňovacím období zaměstnanci
měsíční daňové zvýhodnění vyšší, než měl, může dlužnou částku na daňovém
zvýhodnění dodatečně srazit nejpozději do 31. března následujícího roku.
Nemůže-li zaměstnavatel dlužnou částku na daňovém zvýhodnění a slevy na dani
vybrat proto, že zaměstnanci již žádnou mzdu nezúčtovává, nebo proto, že již
nelze zaměstnanci podle obecně závazných právních předpisů srážku provést,
vybere rozdíl finanční úřad příslušný podle bydliště zaměstnance, ale pouze v
případě, že došlo k neoprávněnému daňovému zvýhodnění vinou poplatníka.
Zaměstnavatel zašle doklady o výši nedoplatku, přesáhne-li jeho výše 100 Kč, a
to ve lhůtě do 30 dnů ode dne, kdy zjistí, že přeplatek na daňovém zvýhodnění
nelze ze mzdy poplatníka srazit.
Po provedení ročního zúčtování se zálohy na dani
stávají daní za příslušné zdaňovací období. Pokud se zjistí, že zaměstnanci
bylo na daňové záloze sraženo více, než mělo být, vrátí se mu přeplatek na
záloze daně nejpozději při zúčtování mzdy za březen, jestliže je vyšší než 50
Kč.
Pokud je daň nižší, než měla být z viny
zaměstnance, lze rozdíl srazit ze mzdy do 3 let od konce roku, v
němž k nesprávné srážce daně došlo. U těch, kteří žádají o provedení ročního
zúčtování, jde o 3 roky následující po roce, v němž se roční zúčtování
provedlo. Pokud je zaměstnavatel oprávněn srážku provést, ale zaměstnanci již
nic nevyplácí nebo nelze zaměstnanci nic srazit z důvodu nízkého příjmu (podle
občanského soudního řádu již nelze nic srazit), oznámí do 30 dnů ode dne, kdy
výši nedoplatku zjistil, tuto skutečnost finančnímu úřadu podle bydliště
zaměstnance, jestliže nedoplatek činí více než 100 Kč.
Jestliže nedoplatek na dani zavinil
zaměstnavatel, může daň srazit dodatečně ze mzdy, jen pokud neuplynulo 12
měsíců od doby, kdy byla daň nesprávně sražena.
Příklad č. 2
Zaměstnavatel provedl chybně roční zúčtování v měsíci únoru
2010 (výplatní termín 10. 3. 2010) a vrátil větší přeplatek než měl o více než
100 Kč. Rozdíl může od zaměstnance požadovat do 12 měsíců po nesprávně
provedené vratce přeplatku, tedy do 10. 3. 2011, a to bez souhlasu
zaměstnance.
O přeplatky, respektive doplatky daně (nikoliv srážkové
daně) nebo přeplatky, respektive doplatky daňových záloh, popřípadě na daňovém
bonusu snižuje, respektive zvyšuje zaměstnavatel nejbližší odvod daňových
záloh.
V případě, že zaměstnavatel zálohovou daň neodvádí,
respektive její výše je tak nízká, že nelze uplatnit přeplatky na dani, požádá
správce daně o vrácení přeplatku na dani.
NahoruChybně sražená srážková daň
Jde o daňový režim 15 % do 5 000 Kč hrubého v
kalendářním měsíci a daňový režim ve výši 15 % z odměn členů statutárních a
dalších orgánů právnických osob, kteří jsou daňovými nerezidenty.
Přeplatek na srážkové dani se vrátí poplatníkovi, pokud
neuplynuly 3 roky od konce kalendářního roku, v němž k nesprávné srážce došlo.
Nedoplatek lze bez souhlasu zaměstnance srazit ze mzdy jen do 12 měsíců po
výplatě, ze které byla sražená daň nižší, než měla být, nebo nebyla vůbec
sražena.
O přeplatky srážkové daně vrácené zaměstnancům sníží
zaměstnavatel nejbližší odvod srážkové daně.
V případě, že zaměstnavatel srážkovou daň již neodvádí,
musí záležitost vyřídit se správcem daně a požádat o vrácení srážkové daně.
Při výpočtu zdravotního pojištění může dojít jak k
nedoplatku pojistného, tak i k přeplatku. Pokud je nedoplatek zjištěn
zaměstnavatelem, je nutné co nejdříve dlužné pojistné doplatit, aby penále
vázané na nedoplatek pojistného bylo co nejnižší.
K nedoplatku mohou vést tyto chyby:
zaměstnavatel vypočítá pojistné chybně a odvede nižší pojistné,
než by skutečně měl. V tomto případě se jedná o chyby z nedbalosti nebo z
titulu neznalosti zákonných ustanovení.
zaměstnavatel neodvede pojistné včas buď z důvodu nedbalosti, či
z titulu platební neschopnosti;
zaměstnavatel neplatí pojistné vůbec nebo po delší dobu
přesahující jeden měsíc. Takové jednání se bude posuzovat jako úmyslné závažné
porušení povinností při placení pojistného.
zaměstnavatel nepřihlásí své zaměstnance k pojištění a z jejich
příjmů též neodvádí pojistné. I tento případ se bude posuzovat jako úmyslné
porušení povinností při placení pojistného.
zaměstnavatel v důsledku chyby zaměstnance či mzdové účetní
odvádí pojistné do jiné zdravotní pojišťovny. Takové pochybení je posuzováno ze
strany zdravotní pojišťovny jako chyba z nedbalosti.
NahoruNedoplatky pojistného
Dojde-li k nedoplatku pojistného v důsledku chybné
platby, zaměstnavatel pouze uhradí doplatek pojistného a neopravuje Přehledy
o platbě pojistného, protože v nich uvedl správné údaje.
Došlo-li k nedoplatku chybným výpočtem pojistného nebo
odvodem pojistného jiné zdravotní pojišťovně, vyžadují zdravotní pojišťovny
opravit Přehledy o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem
za všechny měsíce, jichž se opravy týkají. Jedná se tedy o opravy pojistného a
vyměřovacích základů zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny.
Podle platné zákonné úpravy však zaměstnavatel není povinen přehledy
opravovat.
Výše penále za nedoplatky a opožděné úhrady plateb činí
od 1. 5. 1995 do 31. 12. 2006 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení, od
1. 1. 2007 činí penále 0,05 % z dlužné částky za každý den prodlení. Penále si
může zaměstnavatel vypočítat sám, nebo vyčká na vyměření skutečné výše penále
příslušnou zdravotní pojišťovnou. Penále z penále již neplyne. Dlužné pojistné
i penále je zdravotní pojišťovna povinna po plátci pojistného vymáhat.
Příklad č. 3
Zaměstnavatel opomenul provést úhradu pojistného za duben 2010,
které bylo splatné do 20. 5. 2010. Pojistné činilo 180 225 Kč a zaměstnavatel
ho uhradil až 10. 10. 2010. Penále činí:
180 225 x 0,0005 x 143 = 12 886
Kč, kde:
Pokud penále vznikne vinou zaměstnance například
tím, že opomenul oznámit změnu zdravotní pojišťovny, má zaměstnavatel právo
vymáhat penále na zaměstnanci. Jestliže chyba vznikne z nedbalosti mzdové
účetní, je na rozhodnutí zaměstnavatele, zda bude penále vymáhat na účetní či
nikoliv.
Zaměstnavatel má právo proti rozhodnutí zdravotní
pojišťovny (zpravidla vyjádřené platebním výměrem ve správním řízení) podat
odvolání nebo žádost o odstranění tvrdosti. Zatímco odvolání se týká
řešení formálních nedostatků a faktické správnosti, odstraněním tvrdosti může
být sníženo penále nebo zcela prominuto. Lze též žádat o odstranění tvrdosti
prominutím přirážky k pojistnému nebo pokuty. Žádost o odstranění tvrdosti musí
být podána do 15 dnů od písemného doručení platebního výměru. Ve
výjimečných případech, kdy se objeví nové skutečnosti, které plátce pojistného
nemohl do dne nabytí právní moci rozhodnutí uplatnit, lze podat žádost o
odstranění tvrdosti nejpozději do 3 let od nabytí právní moci rozhodnutí.
Současně musí být splněny i další podmínky:
zaměstnavatel (nebo jiná oprávněná osoba) musí podat písemnou
žádost,
žádost musí být podána nejpozději do 15 dnů od písemného
doručení platebního výměru, kterým bylo penále předepsáno (výjimka do 3 let
uvedena výše),
musí být uhrazeno běžné pojistné.
U penále do 20 000 Kč rozhoduje sama zdravotní
pojišťovna. V případě penále nad 20 000 Kč rozhoduje Rozhodčí orgán zdravotních
pojišťoven. Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, v
§ 53a odst. 3 vylučuje možnost
odstranění tvrdosti zákona v těchto případech:
není předem uhrazeno pojistné splatné do vydání rozhodnutí o
prominutí penále, přirážka k pojistnému nebo pokuty,
na plátce již byl podán insolventní návrh,
plátce vstoupil do likvidace.
Právo předepsat dlužné pojistné (a tedy i penále) se
promlčuje do 5 let ode dne splatnosti pojistného.
NahoruPřeplatky pojistného
Přeplatek pojistného může vzniknout početní chybou,
chybným přepisem čísla, vyšším odvodem v důsledku neznalosti právních předpisů,
případně odvodem pojistného do jiné zdravotní pojišťovny než té, u které je
zaměstnanec pojištěn, a to jak pozdním oznámením změny pojišťovny pojištěncem,
tak chybou mzdové účetní, která změnu nezaregistrovala.
Má-li tedy zaměstnavatel přeplatek u zdravotní
pojišťovny, postupuje takto:
zaměstnavatel zná přesnou částku přeplatku a o správnosti
výpočtu pojistného není pochyb. Pak může při příští platbě (při příštích
platbách) snížit odváděné pojistné o zjištěný přeplatek. Pro účely kontrolního
orgánu zdravotní pojišťovny je však nutné vést průkaznou evidenci o provedených
opravách a při kontrole doložit veškeré dokumenty opravňující zaměstnavatele k
takovému postupu. Upozorňujeme, že tyto opravy se musí promítnout do Přehledu
o platbě pojistného na zdravotní pojištění zaměstnavatelem, a dochází-li ke
snížení pojistného, musí být o příslušnou částku snížen i úhrn vyměřovacích
základů. V případě, že je přeplatek několikanásobně vyšší než měsíčně odváděné
běžné pojistné, nemusí zaměstnavatel třeba i několik měsíců toto pojistné
platit.
Příklad č. 4
Zaměstnavatel odvedl vyšší pojistné o 2 500 Kč v důsledku
početní chyby mzdové účetní, a to za měsíc prosinec 2009. V měsíci lednu 2010
sníží odvod pojistného o tuto částku a též musí snížit úhrn vyměřovacích
základů o 18 519 Kč (2 500 : 13,5 % = 18 519 Kč).
Zaměstnavatel nemůže stanovit správnou výši přeplatku. V takovém
případě musí písemně požádat příslušnou zdravotní pojišťovnu o vrácení
přeplatku. Zdravotní pojišťovna však přeplatek vrátí zpravidla až na základě
provedené kontroly. Přeplatek pojistného je zdravotní pojišťovna povinna vrátit
do jednoho měsíce ode dne jeho zjištění, pokud není jiného splatného závazku
vůči zdravotní pojišťovně.
Má-li zaměstnavatel vůči zdravotní pojišťovně více
splatných závazků, je zákonem stanoveno pořadí pro jejich splácení (viz
§ 15 odst. 2 zákona č. 592/1992
Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, dále jen ZoPVZP):
pokuty,
přirážka k pojistnému,
nejstarší nedoplatky pojistného,
běžné platby pojistného,
penále.
Pro předkládání Přehledu o platbě pojistného na
zdravotní pojištění zaměstnavatelem je stanovena lhůta do 20. kalendářního
dne měsíce následujícího. Pokud zaměstnavatel tuto povinnost nesplní a ani
ve lhůtě, kterou stanoví zdravotní pojišťovna, Přehled nepředloží, může mu
zdravotní pojišťovna stanovit rozhodnutím tzv. pravděpodobnou výši
pojistného, pokud byl zaměstnavatel v zaslané výzvě na tento následek
upozorněn.
Při stanovení pravděpodobné výše pojistného vychází
pojišťovna z počtu zaměstnanců pojištěných u příslušné zdravotní pojišťovny a k
výše průměrné mzdy v regionu a v daném odvětví. Pokud nelze takto určit
pravděpodobnou výši příjmů zaměstnance, stanoví se měsíční příjem jako 1,5
násobek všeobecného vyměřovacího základu za kalendářní rok, který o dva roky
předchází kalendářnímu roku, v němž příslušná zdravotní pojišťovna stanoví
pravděpodobnou výši pojistného. V roce 2010 činí všeobecný vyměřovací základ 23
709 Kč.
NahoruOdvod pojistného za zaměstnance
Podle
§ 5 ZoPVZP odvádí zaměstnavatel část
pojistného, které je povinen hradit za své zaměstnance, a současně odvádí i
část pojistného, které je povinen hradit zaměstnanec, srážkou z jeho mzdy nebo
platu, a to i bez souhlasu zaměstnance.
Pokud je tedy zaměstnanci zúčtován zdanitelný příjem
v nepeněžní formě, je nutné odvést zdravotní pojištění i za zaměstnance,
ačkoliv nebylo možné pojistné ze mzdy zaměstnance srazit. V takovém případě
musí zaměstnavatel srazit pojistné bez souhlasu zaměstnance nejdříve v měsíci,
kdy má zúčtovaný příjem, z něhož je možné pojistné srazit.
Příklad č. 5
Zaměstnanec je pojištěnec státu a má poskytnuté pracovní volno
bez náhrady příjmů po dobu celého měsíce. Současně…