Účtová skupina 54 - Jiné provozní náklady

8.3.2.5

Účtová skupina 54 – Jiné provozní náklady

Ing. Blanka Jindrová

 NahoruÚčtová skupina 54 – Jiné provozní náklady

Podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., se v této skupině zachycuje zejména zůstatková cena při prodeji dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a zásob, poskytnuté dary, smluvní pokuty a úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, odpis pohledávek, pojistné vztahující se k provozní činnosti, inventarizační rozdíly a škody v provozní oblasti.

 Nahoru541 – Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

Při vyřazování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku na rozvahových účtech musí být současně zachycena do nákladů zůstatková cena tohoto vyřazovaného majetku (pokud jde o dlouhodobý hmotný majetek, který se odpisuje a není plně odepsán).

Podle způsobu vyřazení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se použije nákladový účet:

541 – Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku (při prodeji majetku),

543 – Dary (při darování majetku),

551 – Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku (při fyzické likvidaci majetku),

549 – Manka a škody (při vyřazení v důsledku poškození nebo odcizení),

582 – Škody (v mimořádných případech).

Podrobnější výklad k vyřazování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku je v textu Vyřazování dlouhodobého majetku.

 NahoruDaňově uznatelné náklady

Daňově uznatelným nákladem je daňová zůstatková cena hmotného majetku, a to u:

• pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat,

• prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze podle ZDP odpisovat,

• hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení.

Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením, potom se zůstatková cena stává součástí pořizovací ceny nového stavebního díla.

Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného a nehmotného majetku odpisovaného podle zákona o účetnictví, jehož účetní odpisy jsou nákladem (tzn. samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena není vyšší než 40.000 Kč a u nehmotného majetku není vyšší než 60.000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok), které se účetní jednotka rozhodla odpisovat.

U některých předmětů je daňově uznatelná při prodeji vstupní (zůstatková) cena jen do výše příjmů z prodeje. Jedná se o:

• vstupní cenu hmotného majetku vyloučeného z odpisování,

• pořizovací cenu, vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cenu nehmotného majetku určené podle právního předpisu upravujícího účetnictví, jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem),

• část hodnoty vyvolané investice při jejím prodeji, která není součástí vstupní ceny hmotného majetku,

• pořizovací cenu pozemku u poplatníka fyzické osoby,

• zůstatkovou cenu technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním do výše náhrady výdajů (nákladů) vynaložených na toto technické zhodnocení.

Je-li pozemek prodáván obchodní korporací, je pořizovací cena pozemku při jeho prodeji daňovým nákladem bez ohledu na výši dosaženého příjmu z jeho prodeje [viz § 24 odst. 2 písm. t) ZDP ]. Byl-li však pozemek získán vkladem jejího člena, je při stanovení daňově uplatnitelné hodnoty pozemku nutno přihlédnout i ke způsobu jeho ocenění. Pokud tento společník neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku, jedná se o pořizovací cenu, která byla zjištěna u člena obchodní korporace, pokud jej nabyl úplatně nebo cena podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku ke dni nabytí pozemku členem obchodní korporace, pokud jej nabyl bezúplatně.

 NahoruDen prodeje

Den prodeje se posuzuje podle dne nabytí kupujícím, kterým se rozumí:

1. u nemovitých věcí den přechodu vlastnických práv k nemovitým věcem a u nemovitých věcí nabytých rozhodnutím státního orgánu den v něm určený a není-li určen, den právní moci rozhodnutí,
2. u movitých věcí koupených den převzetí zakoupené věci, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, a u movitostí nabytých rozhodnutím státního orgánu den v něm určený a není-li určen, den právní moci rozhodnutí.

 Nahoru542 – Prodaný materiál

Pořizovací cena při prodeji materiálu je při jeho vyřazení sledována na samostatném nákladovém účtu proto, aby bylo možné zjistit účetní výsledek hospodaření z prodeje zásob materiálu. Toho dosáhneme porovnáním výnosů z prodeje zásob materiálu na účtu 642 – Tržby z prodeje materiálu (prodejní cena) a účtu 542 – Prodaný materiál (pořizovací cena).

Podrobnější výklad k prodeji materiálu naleznete v Účtování zásob.

Pořizovací cena materiálu je při prodeji daňově uznatelná v plné výši bez ohledu na cenu prodejní.

 Nahoru543 – Dary

Podle obecného rozdělení darů (nepeněžních plnění) musíme i při účtování vycházet z účelu, na který byl dar poskytnut a co je předmětem darování.

Na účet 543 patří pouze dary poskytované podle §§ 2055 – 2078 NOZ. Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

Zda je dar daňově uznatelný, tj. splňuje-li podmínky pro uplatnění daru jako položky snižující základ daně podle ZDP (§ 15 odst. 1 ZDP a § 20 odst. 8 ZDP), ověří účetní jednotka až výpočtem v daňovém přiznání. Při sestavování daňového přiznání je nutné nejprve hodnotu všech darů vyloučit ze základu daně z příjmů, a teprve po výpočtu základu daně lze základ daně z příjmů o ně snížit, pokud jsou splněny podmínky ZDP. Dary se účtují podle charakteru daru jako úbytek majetku v účtové třídě 0, 1 a 2, nebo jako poskytnutí vlastních služeb. Z "vlastního majetku“ znamená, že výkony byly nakoupeny pro vlastní spotřebu (částečně spotřebovány nebo opotřebovány) nebo k dalšímu prodeji (zboží) a pak darovány. Současně se může jednat o výrobky vyrobené, ale dosud účetní jednotkou nerealizované.

Za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč, a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně [ § 25 odst. 1 písm. t) ZDP ].

 NahoruPodmínky pro odpočet ze základu daně u fyzických osob (§ 15 odst. 1 ZDP)

Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění:

• poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek,

• na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost,

• dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení,

• dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání,

• pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1.000 Kč.

• v úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně.

Osvobození se použije za stejných podmínek i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie než České republiky, na území Norska nebo Islandu.

 NahoruPodmínky pro odpočet ze základu daně u právnických osob (§ 20 odst. 8 ZDP)

Od základu daně sníženého podle § 34 ZDP lze u poplatníků – právnických osob – odečíst hodnotu bezúplatných plnění za stejných podmínek jako u fyzických osob pokud hodnota bezúplatného plnění činí alespoň 2.000 Kč.

V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP. Do limitů pro tento odpočet se nezapočítávají bezúplatná plnění, která odpovídají uplatněným slevám na dílčím odvodu z loterií a jiných podobných her.

Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.

Od základu daně nelze odečíst hodnotu bezúplatného plnění, na základě kterého plyne poskytovateli bezúplatného plnění nebo osobě s ním spojené prospěch bez poskytnutí odpovídajícího protiplnění.

 Nahoru544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení

Obvyklá délka splatnosti dluhu je uveden v § 1963 NOZ. "Je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo službu za úplatu, je cena splatná, aniž je zapotřebí výzvy k placení, do třiceti dnů ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, anebo ode dne obdržení zboží nebo služby, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Smluvní strany si mohou ujednat dobu splatnosti delší šedesáti dnů jen tehdy, pokud to není vůči věřiteli hrubě nespravedlivé."

 NahoruSmluvní pokuta

Smluvní pokuty jsou vymezeny v § 2048 NOZ, podle kterého může věřitel požadovat smluvní pokutu, pokud si tuto pokutu smluvní strany ujednají pro případ porušení smluvené povinnosti; ujednána přitom musí být i určitá výše smluvní pokuty nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí. Věřitel pak může požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

Smluvní pokuta je jedním z nejčastěji využívaných prostředků sloužících k zajištění, aby dlužník splnil svou povinnost ze smlouvy (např. dodal určité zboží nebo službu nebo řádně a včas věřiteli zaplatil svůj dluh). Její vymahatelnost je účinná, a to mimo jiné i proto, že u smluvní pokuty není třeba prokazovat jakékoliv zavinění ze strany dlužníka a stačí, když ke splnění povinnosti dlužníka nedojde.

Dohoda o uzavření smluvní pokuty nemusí být písemná a může být v zásadě uzavřena i ústně. Nicméně, pro účely jednoznačné průkaznosti takovéhoto ujednání nelze než doporučit sjednávání smluvní pokuty písemnou formou.

Smluvní pokuta může být formulována jako povinnost zaplatit určitou konkrétní jednorázovou částku, nebo jako povinnost zaplatit určitou sankci za každý den prodlení (stanovenou například jako určité procento z dlužné částky). Smluvní pokutu stanovenou pevnou částkou bude možné považovat za nepřiměřenou, pokud bude poměr mezi hodnotou zajištěné povinnosti a výší smluvní pokuty, kterou byste byli povinni zaplatit i za pouhé dva nebo tři dny prodlení, zjevně nepřiměřený.

Nejčastěji bývá výše smluvní pokuty stanovena ve výši 0,05 % denně z dlužné částky za každý den prodlení. Nelze stanovit pevnou hranici denní sazby smluvní pokuty, ale např. 0,5 % z dlužné částky považují soudy za nepřiměřenou (někdy dokonce i 0,1 %).

 NahoruÚrok z prodlení

Další sankcí jsou smluvní úroky z prodlení upravené v § 1970 NOZ. Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může požadovat po dlužníkovi zaplacení úroku z prodlení.

Výše těchto úroků může být mezi smluvními stranami ujednána. Neujednají-li smluvní strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše úroku z prodlení stanovená nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Vedle úroků z prodlení má věřitel nárok i na úhradu minimální výše nákladů spojených s uplatněním své pohledávky. Podmínky a jejich výši přitom opět stanoví již zmíněné nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

Jak z výše uvedeného vyplývá, nárok na smluvní pokutu jedné straně vzniká pouze tehdy, pokud tato smluvní pokuta byla smluvně sjednána. Oproti tomu nárok na úrok z prodlení takto smluvně upraven být nemusí a vzniká tzv. "ze zákona" (při prodlení dlužníka).

 NahoruOdstupné

Nárok na odstupné přímo ze zákona má ten zaměstnanec, který dostal výpověď nebo končí pracovní poměr dohodou z takzvaných organizačních důvodů, tedy:

• ruší se zaměstnavatel nebo jeho část,

• přemísťuje se zaměstnavatel nebo jeho část,

• stane se nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.

Minimální výše odstupného je stanovena podle počtu odpracovaných let u stejného zaměstnavatele.

Odstupné je zaměstnavatel povinen vyplatit po skončení pracovního poměru v nejbližším výplatním termínu, pokud se písemně nedohodne se zaměstnancem na výplatě odstupného v den skončení pracovního poměru nebo na pozdějším termínu.

Odstupné je výhodné zejména proto, že se z něj neodvádí odvody na sociální a zdravotní pojištění. To v praxi znamená, že zaměstnavatel ušetří a zaměstnanec dostane víc. I v roce 2020 platí, že se z odstupného, na které má zaměstnanec podle zákona nárok, žádné odvody neodvádějí. A tím se nemyslí jen minimální výše určená v zákoně, ale celkové odstupné, které si se zaměstnavatelem zaměstnanec dohodne.

Odvody na sociální a zdravotní pojištění ale bude nutné odvést, pokud je odstupné z jiného než zákonem stanoveného důvodu. Zároveň je vždy nutné odvést také daň z příjmu.

 NahoruÚčtování

O závazku z titulu smluvních sankcí se souvztažným zápisem na MD účtu provozních nákladů se účtuje ke dni, kdy bylo právo věřitele tyto sankce požadovat uplatněno, nárok na tyto smluvní sankce věřitel vyčíslil a svůj požadavek dlužníkovi sdělil. Okamžik účtování je tedy spojen s okamžikem, kdy věřitel svůj nárok vznesl. Míru rizika z titulu možného neúspěšného vymožení smluvních sankcí může věřitel v účetnictví zachytit jako účetní rezervu.

Účtování smluvních pokut a odstupného

Smluvní sankce se účtují bez ohledu na to, zda byly zaplaceny či nikoliv.

Zásadní chybou je, pokud jsou na nákladovém účtu zaúčtovány pouze zaplacené sankce ze závazkových vztahů, a nikoliv již jejich předpis na základě věřitelem vzneseného a uplatněného nároku. Také na tento účet nepatří úroky z prodlení podle smlouvy o úvěru (účet 562 – Úroky), přestože se jedná o smluvní vztah.

 NahoruDaň z příjmů

Daňové aspekty

Na tomto účtu se účtuje předpisem, tzn., že na účet dluhů souvztažně s účtem 544 je účtováno (na základě nároku vzneseného ze strany věřitele) bez ohledu na to, kdy budou účtované částky zaplaceny. Z pohledu ZDP upravuje problematiku zahrnování výše uvedených sankcí do základu daně zejména ustanovení § 23 odst. 3 písm. a) bod 6 a § 23 odst. 3 písm. b) bod 1, § 23 odst. 7 a 10, § 24 odst. 1 a odst. 2 písm. zi), § 25 odst. 1 písm. f) a ustanovení § 2 odst. 2 ZoR. Podle uvedené úpravy mohou být citované sankce rozděleny do dvou skupin:

1/ ovlivňující základ daně, tj. zdanitelné výnosy a daňově uznatelné náklady (např. smluvní pokuty, poplatky z prodlení, úroky z prodlení ze smluvních vztahů); daňová účinnost je však podmíněna jejich zaplacením [§ 23 odst. 3 písm. a) ZDP bod 6, § 23 odst. 3 písm. b) ZDP bod 1 a § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP].

Ve smyslu § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP se však tyto smluvní sankce stávají daňově účinnými (uznatelnými) až v okamžiku jejich zaplacení.

2/ neovlivňující základ daně, tj. daňově neúčinné – viz účet 545 – Ostatní pokuty a penále

 NahoruPřiznání k dani z příjmů PO

Z hlediska ZDP musíme v daňovém přiznání postupovat takto:

• v případě, kdy nárok na smluvní sankci je ze strany věřitele uplatněn, na straně dlužníka musí být zaúčtován, avšak v daném období nemusí být tato sankce dlužníkem (plně či částečně) uhrazena. Pak je nutné výsledek hospodaření v daňovém přiznání dlužníka zvýšit (pro účely výpočtu základu daně z příjmů) o rozdíl, o který uvedené smluvní sankce zúčtované na vrub nákladů (stranu MD) převyšují částky, které byly v tomto zdaňovacím období (nebo jeho části) dlužníkem skutečně uhrazeny [§ 24 odst. 2 písm. zi) ZDP a § 23 odst. 3 písm. a) ZDP bod 2].

Výsledek hospodaření je nutno v daňovém přiznání dlužníka zvýšit o částku smluvních sankcí, které byly na vrub jeho nákladů zachyceny, avšak nebyly dlužníkem uhrazeny (popř. nebyly vzájemně započteny na ř. 30).

• naopak v případě budoucí úhrady se výsledek hospodaření v daňovém přiznání (dosavadního) dlužníka pro účely výpočtu základu daně z příjmů snižuje o rozdíl, o který jsou částky zúčtované na účtu 544 nižší než smluvní sankce skutečně zaplacené – [§ 24 odst. 2 písm. zi) ZDP a § 23 odst. 3 písm. b) ZDP bod 3].

Dojde-li tedy k zaplacení smluvní sankce v jiném období, než v období, v němž bylo o této sankci nákladově účtováno, dochází při této úhradě k uplatnění daňově uznatelného nákladu, který není v daném období nákladem zachyceným v účetnictví (účetně byl tento náklad uplatněn již dříve) – uvádí se na ř. 111 daňového přiznání.

Sledování smluvních pokut a úroků z prodlení

K zániku dluhu z titulu smluvních sankcí však může dojít nejen jeho úhradou, nýbrž i z jiného titulu, především jeho prominutím. Pokud bylo o nároku věřitele na straně dlužníka již účtováno (na účtu 544) a úhrada dluhu nebyla dosud provedena, je možné tento dluh odepsat na účet 648; tento ostatní provozní výnos se přitom v daňovém přiznání může vyloučit ze základu daně (odečíst od výsledku hospodaření), neboť se jedná o výnos související s nákladem daňově neuznaným [§ 23 odst. 4 písm. e) ZDP].

 Nahoru545 – Ostatní pokuty a penále

Pokuty a penále podle právních předpisů se účtují na účtu 545 – Ostatní pokuty a penále.

Subjektu může být uložena pokuta či předepsáno penále z titulu porušení určité povinnosti stanovené právním předpisem či povinnosti uložené správním orgánem, soudem apod., tj. např.:

• pokuta uložená podle §§ 37 nebo 37a zákona č. 563/1991 Sb., zákona o účetnictví,

• pořádková pokuta nebo pokuta za opožděné tvrzení daně a penále uložené podle zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu (DŘ) – §§ 247, 250 a 251,

• úrok z odložených částek daní za dobu posečkání podle § 157 DŘ,

• úrok z prodlení podle § 252 DŘ,

• pokuta za nepodání kontrolního hlášení podle § 101h ZDPH,

• přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění,

• regulační a sankční opatření ve mzdové oblasti,

• přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší,

• přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod,

• náklady spojené s trestem uveřejnění rozsudku podle § 23 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, apod.,

• úroky z úvěru za úlevy při placení cla a úroky z prodlení podle článku 112, resp. 114 Celního kodexu.

Podle § 25 odst. 1 písm. f) ZDP jsou tyto penále a pokuty daňově neuznatelné, s výjimkou uvedenou u účtu 544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení.

 NahoruÚrok z prodlení a penále

Nejčastěji jsou daňovému dlužníkovi vyměřovány úroky z prodlení, a to v případě prodlení s úhradou splatné daně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 14 procentních bodů platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Otázku splatnosti, předpisu úroku z prodlení a maximální doby jeho uplatnění upravují §§ 252 a 253 DŘ.

Je-li daň dodatečně vyměřena správcem daně na základě jeho vlastních zjištění (tj. nikoli na podkladě dodatečného daňového přiznání podaného daňovým subjektem), vzniká vedle úroku z prodlení i povinnost úhrady penále z částky daně dodatečně vyměřené, a to ve výši 20 %, je-li zvyšována daň či snižován odpočet daně nebo nárok na vrácení daně. Obdobně je postupováno i při dodatečném snížení daňové ztráty, kdy výše penále činí 1 % daňové ztráty snížené dodatečně správcem daně (tj. 1 % z částky, o níž je ztráta snížena). V případě prostého snížení daňové ztráty však logicky úrok z prodlení nevzniká a zmíněné penále je tedy jediným postihem (na rozdíl od případů dodatečného vyměření daně či snížení odpočtu daně či nároku na vrácení daně, kdy úrok z prodlení i penále vznikají vedle sebe) – viz § 251 DŘ.

Výčet a vysvětlení pokut, penále a úroků z prodlení podle zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu.

 NahoruPokuta za porušení mlčenlivosti – § 246 DŘ

Zásada neveřejnosti a mlčenlivosti je jednou ze základních zásad definovaných daňovým řádem při správě daní. Osoby zúčastněné na správě daní a úřední osoby mají povinnost zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti se správou daní dozvěděly. Je to tedy příklad sankce, která má chránit především daňový subjekt.

V případě porušení mlčenlivosti může být za tento přestupek uložena pokuta až do výše 500.000 Kč. Tento přestupek projednává správce daně nejblíže nadřízený správci daně, k jehož činnosti se povinnost mlčenlivosti vztahuje.

 NahoruPořádková pokuta

Tuto pokutu může uložit správce daně tomu, kdo při jednání s ním závažně ztěžuje správu daní tím, že:

• navzdory předchozímu napomenutí ruší pořádek,

• neuposlechne pokynu úřední osoby,

• navzdory předchozímu napomenutí se chová urážlivě k úřední osobě nebo osobě zúčastněné na správě daní.

Pořádková pokuta až do výše 50.000 Kč je ukládána za hrubě urážlivé podání, a to do 1 roku ode dne, ve kterém došlo k jednání, které je důvodem k jejímu uložení. Pořádkovou pokutu lze ukládat i opakovaně, nevedlo-li dosavadní uložení pokuty k nápravě a protiprávní stav trvá. Stejnou pokutu může správce daně uložit i tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní tím, že bez dostatečné omluvy nevyhoví ve stanovené lhůtě výzvě ke splnění procesní povinnosti nepeněžité povahy, kterou jí stanoví zákon nebo správce daně.

Pořádkovou pokutu až do výše 500.000 Kč může správce daně uložit tomu, kdo závažně ztěžuje nebo maří správu daní.

 NahoruPokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy § 247a DŘ

Správce daně může uložit pokutu až do výše 500.000 Kč tomu, kdo:

• nesplní registrační, ohlašovací nebo jinou oznamovací povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně,

• nesplní záznamní nebo jinou evidenční povinnost stanovenou daňovým zákonem nebo správcem daně.

Pokutu lze uložit nejpozději do tří let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti.

 NahoruPokuta za podání jinou formou než elektronicky § 247a odst 2 DŘ

Povinnost elektronického podání je uložena v § 72 odst. 4 DŘ, a to tehdy, má-li daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem.

V takovém případě je daňový subjekt povinen použít pouze datovou zprávu s využitím dálkového přístupu ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, odeslanou způsobem uvedeným v § 71 odst. 1 DŘ:

• přihlášky k registraci,

• oznámení o změně registračních údajů,

• řádného daňového tvrzení (§ 1 odst. 3 DŘ),

• dodatečného daňového tvrzení (§ 1 odst. 3 DŘ).

Pokuta se ukládá za to, že daňový subjekt učiní podání vůči správci daně jinou formou než elektronicky tam, kde je elektronická forma ze zákona vyžadována a činí 2.000 Kč. Tato pokuta vzniká ze zákona a od jejího uložení nelze upustit. Správce daně většinu podání zpracuje i přesto, že bylo učiněno jinou formou (neplatí pro kontrolní hlášení), ale pokutu uloží. I tuto pokutu lze uložit nejpozději do tří let ode dne, ve kterém došlo k porušení povinnosti.

Pokud by ovšem daňový subjekt nesplněním této povinnosti (činit podání elektronicky) závažně ztěžoval správu daní, může mu být uložena navíc ještě pokuta až do výše 50.000 Kč.

Povinnost učinit podání elektronicky podle § 72 odst. 4 DŘ se však nevztahuje na podání, která nemají zveřejněný formát a strukturu, tzn. na podání, která nejsou k dispozici na daňovém portálu Finanční správy ČR v sekci Elektronická podání pro finanční správu – Elektronické formuláře (tzv. "EPO podání").

Specifický režim je uplatňován § 101a ZDPH, vyžadujícím elektronické podání všemi plátci (bez ohledu na skutečnost, zda mají či nemají zpřístupněnu datovou schránku nebo zda mají či nemají zákonem uloženou povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem), a to podání:

• daňového přiznání nebo dodatečného daňového přiznání,

• kontrolního hlášení nebo jiné hlášení (s výjimkou hlášení podle § 19 ZDPH),

• přílohy k daňovému přiznání, dodatečnému daňovému přiznání nebo hlášení,

• souhrnného hlášení nebo následného souhrnné hlášení,

• přihlášky k registraci nebo oznámení o změně registračních údajů.

Výše uvedená podání, u nichž je povinnost učinit je elektronicky a která nejsou učiněna datovou zprávou s využitím dálkového přístupu ve formátu nebo struktuře zveřejněné správcem daně, jsou zcela neúčinná.

 NahoruPokuta za opožděné tvrzení daně (podání daňového přiznání) § 250 DŘ

Pokud měl daňový subjekt povinnost podat daňové přiznání (i dodatečné) a toto přiznání

nepodal nebo podal po stanovené lhůtě (pět pracovních dnů je ze zákona tolerováno, projednává se ale návrh na zrušení), vzniká mu povinnost uhradit pokutu automaticky ze zákona. Správce daně její uložení nemůže žádným způsobem ovlivnit, a také nemůže ovlivnit ani její výši, která je taktéž stanovena zákonem a to:

• 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně,

• 0,05 % stanoveného daňového odpočtu za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanoveného daňového odpočtu,

• 0,01 % stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daňové ztráty.

V případě, že měl plátce daně povinnost podat hlášení (včetně následného) nebo vyúčtování (včetně dodatečného) a nepodal nebo podal po stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost uhradit pokutu ve výši 0,05 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení/vyúčtování uvést – a to za každý následující den prodlení, nejvýše však 0,5 % z celkové částky daně, kterou byl povinen v hlášení/vyúčtování uvést.

Pokuta za opožděné tvrzení daně se nepředepíše – pokud je menší než 200 Kč. Naopak maximální výše této pokuty může být 300.000 Kč.

V případě, že daňový subjekt nepodá řádné nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato tvrzení trvá, použije se při výpočtu částky pokuty horní hranice (5 %) a výše pokuty je vždy minimálně 500 Kč.

Výše této pokuty za opožděné tvrzení daně je poloviční, pokud:

• daňový subjekt podá řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro jeho podání,

• v daném kalendářním roce správce daně nezjistil u daného daňového subjektu v době vydání platebního výměru jiné prodlení při podání řádného nebo dodatečného daňového tvrzení.

 NahoruPenále § 251 DŘ

Je-li daň dodatečně vyměřena správcem daně na základě jeho vlastních zjištění (tj. nikoli na podkladě dodatečného daňového přiznání podaného daňovým subjektem), vzniká vedle úroku z prodlení i povinnost úhrady penále z částky daně dodatečně vyměřené. Penále vzniká daňovému subjektu z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, ve výši:

• 20 % pokud se daň zvyšuje,

• 20 % pokud se snižuje daňový odpočet,

• 1 % pokud se snižuje daňová ztráta.

Penále je splatné do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, nejdříve však ke stejnému dni jako stanovená daň, ze které se toto penále vypočte.

 NahoruÚrok z prodlení – § 252 DŘ

Pokud daňový subjekt doplácí daň na základě dodatečného daňového přiznání, zaplatí jen úrok z prodlení.

Neuhradí-li daňový subjekt splatnou daň nejpozději v den její splatnosti – je v prodlení. Za každý den tohoto prodlení mu pak vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení, a to počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Pokud doplácí daň daňový subjekt na základě svého dodatečného daňového přiznání, zaplatí jen úrok z prodlení.

Výše úroku z prodlení odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

Příklady repo sazeb ČNB:

• k 1. 1. 2017 – repo sazba 0,05 %

• k 1. 1. 2018 – repo sazba 0,50 %

• k 1. 1. 2019 platila sazba 1,75 % pro úroky z prodlení pro daňové účely (14 + 1,75 % = 15,75 %) za období spadající do 1. pol. 2019

• k 1. 7. 2019 platila sazba 2,00 % pro úroky z prodlení pro daňové účely (14 + 2 % = 16,00 %) za období spadající do 2. pol. 2019 a 1. pol. 2020

Úrok z prodlení senepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok (u jednorázových daní) částku 200 Kč.

 NahoruÚrok z posečkané částky

Po dobu povoleného posečkání nevzniká daňovému subjektu povinnost hradit úrok z prodlení, ale má povinnost uhradit úrok z posečkání částky, který odpovídá roční výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Tento úrok z posečkané částky se nepředepíše, nepřesahuje-li 100 Kč.

 NahoruDPH a Kontrolní hlášení

V ustanovení § 101g ZDPH je stanoven postup správce daně v případě, kdy plátce neplní povinnosti související s kontrolním hlášením.

a/ Nebylo-li plátcem kontrolní hlášení podáno, vyzve jej správce daně k jeho podání v náhradní lhůtě do 5 dnů ode dne oznámení této výzvy.

b/ Kontrolní hlášení podáno bylo, ale FÚ údaje v KH prověří, a v případě pochybností o jejich správnosti nebo úplnosti vyzve plátce, aby změnil nebo doplnil, anebo potvrdil správnost původních údajů. Plátce je povinen reagovat do 5 pracovních dnů od oznámení této výzvy, a to prostřednictvím následného kontrolního hlášení.

Následky za porušení povinnosti související s kontrolním hlášením

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu podle § 101h odst. 1 ZDPH povinnost uhradit pokutu ve výši:

• 1.000 Kč, pokud jej dodatečně podá (po stanovené lhůtě), aniž by k tomu byl vyzván

• 10.000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,

• 30.000 Kč, pokud nepodá následné kontrolní hlášení na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo

• 50.000 Kč, pokud nepodá řádné kontrolní hlášení nebo ho nepodá ani v náhradní lhůtě.

Bližší podmínky a možnosti tohoto prominutí jsou pak obsaženy v metodickém pokynu GFŘ D–29 zahrnujícím okruh případů, kdy lze předmětnou pokutu prominout.

Pozn.: Tyto pokuty budou v období od 1. 3. 2020 do 31. 7. 2020 prominuty, pokud daňový subjekt věrohodně prokáže, že vznik pokuty je důsledkem působení mimořádných opatření.

Účtování pokut, penále a úroků z prodlení

 NahoruDaň z příjmů – daňově neuznatelné náklady

Penále, úroky z prodlení a pokuty [s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP, tj. s výjimkou smluvních sankcí, které se zachycují na účtu 544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení], peněžité tresty, přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a přirážky k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění jsou daňově neuznatelným nákladem [§ 25 odst. 1 písm. f) ZDP].

Podrobnější podmínky, za nichž lze toto penále či úrok z prodlení, popř. úrok z posečkání prominout, stanoví metodický pokyn GFŘ D–21. Důležité je i to, že pokutu (jejíž výše je vždy poplatníkovi sdělena platebním výměrem) nelze prominout.

 NahoruSankce za nesprávné vedení účetnictví

Účetní jednotky mají povinnost vést účetnictví v rozsahu a způsobem uvedeným v ZoÚ.

Správní řízení vede zpravidla finanční úřad, procesně se postupuje podle správního řádu a výčet správních deliktů je uveden v ustanovení § 37 až § 37ab ZoÚ.

Účetní jednotky mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou nebo fyzickou osobu, tím se ale nezbavuje účetní jednotka odpovědnosti za vedení účetnictví. Například u společnosti s ručením omezeným řádné vedení účetnictví zajišťuje podle § 196 ZOK jednatel.

Výše sankce se vypočítá z aktiv celkem v souladu s §§ 37 až 37b ZoÚ. Hodnota aktiv celkem se zjistí z účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrky ÚJ sestavené za účetní období, ve kterém nebo za které k porušení povinnosti došlo. Pokud nelze skutečnou výši aktiv zjistit, stanoví hodnotu aktiv celkem například FÚ kvalifikovaným odhadem.

 NahoruSprávní delikty podle zákona o účetnictví

1/ ÚJ nevede účetnictví v rozsahu stanoveném v ZoÚ.

Sankce = pokuta do výše 6 % hodnoty aktiv celkem.

2/ ÚJ nesestaví účetní závěrku – účetní jednotky jsou povinny sestavovat účetní závěrku (§ 18 ZoÚ) jako řádnou, popřípadě jako mimořádnou nebo mezitímní. V případech stanovených pro konsolidaci (§§ 22 až 22b ZoÚ) sestavují i konsolidovanou účetní závěrku.

Sankce = pokuta do výše 6 % hodnoty aktiv celkem.

3/ ÚJ nevyhotoví výroční zprávu (§ 21 ZoÚ). ÚJ, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, je povinna vyhotovit výroční zprávu. Účelem této zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji výkonnosti účetní jednotky a stávajícím hospodářském postavení podnikatele. Kdo musí mít ověřenou účetní závěrku auditorem, stanoví § 20 ZoÚ.

Sankce = pokuta do výše 6 % hodnoty aktiv celkem.

4/ ÚJ vede účetnictví v rozporu s § 7 odst. 1 a 2 ZoÚ – účetní jednotky musí vést účetnictví tak, aby účetní závěrka byla sestavena na jeho základě srozumitelně a podávala věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace podnikatele.

Sankce = pokuta do výše 3 % hodnoty aktiv celkem.

5/ ÚJ vede účetnictví v rozporu s § 8 odst. 2 ZoÚ – účetnictví je vedeno správně (zvolen správný způsob vedení účetnictví), jestliže účetní jednotka vede účetnictví tak, že to neodporuje ZoÚ a ostatním právním předpisům ani neobchází jejich účel.

Sankce = pokuta do výše 3 % hodnoty aktiv celkem.

6/ Sestavená účetní závěrka neobsahuje všechny povinné součásti uvedené v § 18 odst. 1 nebo 2 ZoÚ – rozvahu (bilanci), výkaz zisku a ztráty a přílohu. Účetní závěrka některých ÚJ musí podle ZoÚ zahrnovat též přehled o peněžních tocích a přehled o změnách vlastního kapitálu.

Sankce = pokuta do výše 3 % hodnoty aktiv celkem.

7/ ÚJ nemá účetní závěrku a výroční zprávu ověřenou auditorem, i přesto že této povinnosti podléhá (§ 20 odst. 1 ZoÚ).

Sankce = pokuta do výše 3 % hodnoty aktiv celkem.

8/ ÚJ nezveřejní účetní závěrku nebo výroční zprávu podle § 21a ZoÚ, např. zveřejněním v obchodním rejstříku. Z účetních jednotek jsou povinny účetní závěrku (popřípadě i přehled o majetku a závazcích a výroční zprávu) zveřejnit ty, které se zapisují do rejstříku (nebo ty, kterým tuto povinnost stanoví zvláštní právní předpis).

Sankce = pokuta do výše 3 % hodnoty aktiv celkem.

9/ V rozporu s § 31 ZoÚ neuschová účetní záznamy – účetní záznamy se uschovávají v délce:

• účetní závěrka a výroční zpráva po dobu 10 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,

• účetní doklady, účetní knihy, odpisové plány, inventurní soupisy, účtový rozvrh, přehledy po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají,

• účetní záznamy, kterými účetní jednotky dokládají vedení účetnictví, po dobu 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají.

Sankce = pokuta do výše 3 % hodnoty aktiv celkem.

V souladu s § 37ab ZoÚ právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

 NahoruPokuty a penále vyplývající z placení zdravotního pojištění a sociálního pojištění

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) mají zákonné povinnosti vůči Okresní správě sociálního zabezpečení a příslušné zdravotní pojišťovně. Při jejich nesplnění jim hrozí penále nebo pokuta.

 NahoruZdravotní pojištění

Penále 0,05 % denně

OSVČ musí platit během roku zdravotní pojištění formou pravidelných měsíčních plateb (záloh). Po odevzdání přehledu za uplynulý rok potom doplatí zbylou část pojistného (vypočítanou podle Přehledu) a současně se vypočte pravidelná měsíční záloha na další rok. I když je OSVČ ve ztrátě nebo když jsou dosahované příjmy nízké, musí platit minimální zálohy na zdravotní pojištění. V roce 2020 je:

a) 2.544 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní samostatnou výdělečnou činnost,

b) 1.018 Kč, jde-li o osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost.

Tato částka musí být vždy uhrazena do 8. dne následujícího měsíce (tj. za listopad do 8. prosince). V případě, že není tato částka v daném termínu uhrazena, začíná běžet penále. Příslušná zdravotní pojišťovna, u které je OSVČ pojištěna, si za každý den prodlení účtuje 0,05 % z dlužné částky. To znamená, že z dlužné částky 20.000 Kč činí penále 10 Kč denně (3.650 Kč za rok, roční úroková míra tedy činí 18,25 %).

Pokuta až 50.000 Kč

Své zdravotní pojišťovně musí OSVČ nahlásit zahájení a ukončení samostatně výdělečné činnosti do 8 dní. Za nesplnění oznamovací povinnosti může OSVČ dostat pokutu ve výši 10.000 Kč, při opakovaném porušení povinností až 20.000 Kč. OSVČ má současně povinnost odevzdat příslušné zdravotní pojišťovně Přehled o příjmech a výdajích v řádném termínu – do jednoho měsíce po odevzdání daňového přiznání. Při nedodržení termínu může být uložena pokuta až ve výši 50.000 Kč.

 NahoruSociální pojištění

Penále 0,05 % denně, při splácení 0,025 % denně

Minimální záloha, kterou musí OSVČ platit v roce 2020, činí 2.352 Kč. Tato částka však v sobě zahrnuje pouze zálohu na důchodové zabezpečení a politiku zaměstnanosti. Příslušná Okresní správa sociálního zabezpečení si za každý den prodlení účtuje penále ve výši 0,05 % za každý kalendářní den prodlení (stejně jako zdravotní pojišťovny), pokud je povoleno splácení dlužného pojistného ve splátkách, potom roste penále ve výši 0,025 % z dlužné částky za každá kalendářní den trvání dluhu.

Pokuta až 100.000 Kč

Okresní správě sociálního zabezpečení musí OSVČ nahlásit zahájení a ukončení samostatně výdělečné činnosti do 8 dní. Při nesplnění oznamovací a vyměřovací povinnosti může OSVČ dostat pokutu až ve výši 20.000 Kč a při opakovaném porušení povinností až 100.000 Kč.

 Nahoru546 – Odpis pohledávky

Na účtu se zachycuje postoupení a odpis pohledávek. Současně při odpisu pohledávky musí být doložen důvod a způsob odpisu pro daňové účely.

Pro všechna účetní řešení odpisu pohledávek je společné, že se i nadále sledují podle jejich splácení dlužníkem, protože právní existence nároku věřitele vůči dlužníkovi trvá a dlužník má stále povinnost svůj závazek uhradit. Do nákladů se vždy promítá rozvahová hodnota postoupené nebo odepsané pohledávky. U postupníka (nabyvatele) je pohledávka oceněna pořizovací cenou. Postoupením pohledávky přitom původní věřitel (postupitel) postupuje svou pohledávku jiné osobě (postupníkovi), který se tak vůči dlužníkovi stává věřitelem novým namísto věřitele původního. Postoupení pohledávky je upraveno pouze v §§ 1879 až 1887 NOZ.

Z hlediska daňové uznatelnosti nebo neuznatelnosti nákladů při postoupení pohledávky je nutné vést analytickou evidenci a sledovat dále, zda byla pohledávka postoupena před či po její splatnosti, zda k pohledávce jsou či nejsou tvořeny zákonné opravné položky, titul postoupené pohledávky a výši výnosu z postoupení pohledávky.

Úplatným postoupením jsou i pohledávky postoupené další osobě (postupníkovi), aby touto pohledávkou postupitel splnil svůj závazek, který vůči postupníkovi má –…